Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova sakristie?
Klíčové slovo:
sakristie
Odpověď:
Podle slovníků i ortoepické kodifikace by se slovo psané jako sakristie mělo číst [sakristyje]. Existuje však i grafická podoba zákristie s výslovností [zákristyje]. Zatímco v psaném jazyce převažuje varianta sakristie, v běžně mluvené řeči je častější podoba [zákristyje].
Zvažované varianty:
[zákristyje]
[sakristyje]
Poslední užití:
5.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova diva?
Klíčové slovo:
diva
Odpověď:
Toto označení slavné operní pěvkyně je přejaté z italštiny (ve významu ‚božská‘), výslovnost slabiky „di“ jako [ďi] zde tedy není na místě (podobnost se slovy jako „dívka“, „div“ nebo „divadlo“ je čistě náhodná). Slovníky nejčastěji doporučují na základě italštiny pouze výslovnost [dýva], avšak domníváme se, že v praxi se běžně setkáváme spíše s podobou [dyva] (a to i u profesionálních mluvčích), kterou nelze odmítat a kterou uvádí např. i ortoepická příručka J. Zemana.
Zvažované varianty:
[ďiva]
[dyva]
[dýva]
Poslední užití:
20.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2013). Výslovnost cizích slov, vlastních jmen, zkratek a některé další fonetické dotazy v jazykové poradně. Naše řeč, 96, s. 117–140.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova koncert?
Klíčové slovo:
koncert
Odpověď:
U slova koncert se nezřídka neznělé [c] mění na svůj znělý protějšek [dz]. Kodifikována je však výhradně podoba [koncert], kromě neortoepické varianty *[kondzert] se lze také často setkat s rovněž nenáležitou výslovností *[konzert]. Toto kolísání zaznamenávají jazykovědné práce již ve 30. letech 20. století, výskyt hlásky [z] mohl být v minulosti patrně ovlivněn německou pravopisnou podobou Konzert, případně vznikl výslovnostní redukcí [dz] na [z].
Zvažované varianty:
[koncert]
[kondzert]
[konzert]
Poslední užití:
16.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.2 Souhlásková znělost u přejatých slov
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit první část spojení Curieova teplota? Bude druhé „i“ krátké, nebo dlouhé?
Klíčové slovo:
Curieova teplota
Odpověď:
Výslovnost tohoto fyzikálního termínu nikde kodifikována není a její noremní podobu není snadné zjistit, je tedy třeba vycházet především z výslovnosti francouzského příjmení Curie. Ta by se do češtiny podle ortoepických příruček měla adaptovat jako [kiri], dané spojení by se tedy mělo vyslovovat jako [kirijova] teplota (druhé „i“ tedy bude krátké). Je však nutno dodat, že se v českém úzu u tohoto typu jmen z francouzštiny často vyskytuje i výslovnost s dlouhým vokálem. To dokládají i výkladové slovníky, které u jednotky radioaktivity curie, odvozené od stejného příjmení, doporučují podobu [kirí]. Z tohoto důvodu nelze odmítat ani výslovnost [kiríjova] teplota.
Zvažované varianty:
[kiríjova]
[kirijova]
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení nizozemského malíře Hieronyma Bosche?
Klíčové slovo:
Bosch
Odpověď:
Výslovnost cizích vlastních jmen by v češtině měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu, proto se veškeré výslovnostní příručky shodují na výslovnost [bos]. Je však pravda, že toto pravidlo neplatí bezvýjimečně a že mezi českými mluvčími je hluboce zakořeněna varianta [boš], která je ovlivněna tím, jak by se příjmení Bosch četlo v němčině (navíc existují i známí němečtí nositelé daného jména, např. významný německý chemik Carl Bosch). Setkali jsme se i s nikoli ojedinělými názory, že náležitá výslovnost posluchače ruší, či dokonce způsobila nedorozumění. Záleží jistě také na situaci, kterou z podob je s ohledem na posluchače vhodnější zvolit. Jako ideální se jeví řešení, které bývá uplatňováno např. v rozhlasových či televizních pořadech o tomto malíři, kde se nejprve daný výslovnostní problém tematizuje a výběr varianty, která je pak užívána jednotně, se vysvětlí.
Zvažované varianty:
[bos]
[boš]
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova segedínský ve spojení segedínský guláš?
Klíčové slovo:
segedínský
Odpověď:
U adjektiva segedínský se podle ortoepické příručky doporučuje jak výslovnost [segeďínskí], tak i [segedýnskí]. Slovník spisovné češtiny uvádí pouze první z nich. V úzu se podoba [segedýnskí] však vyskytuje velice často, evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže a není důvod ji odmítat. Výslovnost [segeďínskí] je v češtině pravidelná (srov. názvy měst s analogickým zakončením – Budín, Hodonín apod.). Varianta [segedýnskí] pak zřejmě souvisí s vlivem německé podoby názvu maďarského města Szeged, která zní Szegedin nebo Segedin a vyslovuje se se souhláskou [d]. Jistou roli zde může hrát i fakt, že si mluvčí uvědomují „cizost“ pojmenování Segedín (ačkoli jde o exonymum, tj. českou podobu cizího zeměpisného jména), a proto čtou kombinaci písmen -di- jako [dy], jak je to u cizích slov obvyklé.
Zvažované varianty:
[segedýnskí]
[segeďínskí]
Poslední užití:
25.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje příjmení Roosevelt patřící americkým prezidentům?
Klíčové slovo:
Roosevelt
Odpověď:
Obecně platí, že u výslovnosti cizích vlastních jmen bychom měli vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu, kterou adaptujeme do češtiny (např. cizí hlásky nahradíme jejich nejbližšími českými protějšky), avšak někdy se vžije poněkud jiná výslovnostní varianta, která obecným ortoepickým zásadám ne zcela odpovídá. V případě osobních jmen bychom měli pokud možno respektovat, jak je jméno užíváno samotnými jeho nositeli. U příjmení Roosevelt celou situaci komplikuje fakt, že dané jméno původně nepochází z angličtiny a i v anglofonním světě se užívá v několika výslovnostních variantách, např. [ˈroʊzəvɛlt], [ˈroʊz(ə)vəlt], ale i [ˈruːzəvɛlt]. Výslovnostní příručka Čteme je správně? doporučuje podobu [rouzevelt], která plně odpovídá obecným adaptačním pravidlům anglických jmen do češtiny a nejvíce se blíží i tomu, jak své příjmení vyslovoval např. jeho nositel F. D. Roosevelt, což lze ověřit na dobových nahrávkách; ta se však v češtině neprosadila. V úzu (např. u historiků, politologů či u profesionálních mluvčích v médiích) se vyskytují varianty [rouzvelt] a [rúzvelt], přičemž častější je druhá z nich. Podle našeho názoru nelze žádnou z uvedených českých podob zcela vyloučit, je na rozhodnutí každého mluvčího, kterou z nich zvolí; výslovnost daného příjmení se v češtině může časem pod vlivem různých faktorů i do budoucna proměňovat. Doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní také proto, že určitá zvuková pestrost v tomto ohledu nečiní žádné závažné komunikační problémy.
Zvažované varianty:
[rúzvelt]
[rouzvelt]
[rouzevelt]
Poslední užití:
29.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost přídavného jména Brailleovo (psáno též Braillovo), např. ve spojení Brailleovo písmo?
Klíčové slovo:
Braill(e)ovo
Odpověď:
Příjmení Louise Braillea (francouzského vynálezce systému psaní pro nevidomé) by se podle pravidel spisovné výslovnosti mělo v češtině vyslovovat jako [braj], v úzu se však často vyskytuje podoba [brajl]. Ačkoli preferujeme kodifikovanou variantu, ke vžité výslovnosti [brajlovo písmo] doporučujeme být tolerantní. Nezpůsobuje totiž pravděpodobně žádné komunikační problémy a při adaptaci cizích slov do češtiny se ne vždy respektuje přesná původní výslovnost (srov. např. výslovnost [legerova] místo [ležerova] v případě Legerovy ulice). V úzu jsme také zaznamenali podobu [brejlovo], což nás vede k úvaze, že jsou v tomto případě mluvčí ovlivněni (kromě neznalosti francouzské podoby jména a neobvyklosti kombinace písmen ll) i zvukovou podobností slova brejle, které mají s nevidomými rovněž spojené, případně domnělým anglickým původem jména. Výslovnost [brejlovo] však užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
[brajlovo]
[brajovo]
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2013). Výslovnost cizích slov, vlastních jmen, zkratek a některé další fonetické dotazy v jazykové poradně. Naše řeč, 96, s. 117–140.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.