Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace slova] -> [Adaptace přejímky] -> [Adaptační princip přejímky] -> [Grafická výslovnost].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/10, položky: 21-30/95
Oblast: Ostatní
Kategorie: Stížnosti
Stav:
#8906
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz: Nelíbí se mi, že lidé neužívají správnou výslovnost cizích jmen.
Klíčové slovo: výslovnost
Odpověď: Výslovnost cizích jmen, kromě těch známých a zaužívaných, je nezřídka záležitost velmi komplikovaná, obvykle vyžadující od mluvčích věcné znalosti – z jakého jazyka jméno je a jaké jsou v daném jazyce pravidla výslovnosti. Do toho vstupují další, geografické, sociální či historické okolnosti (může jít například o jméno původem anglické, jeho nositelem je však Francouz, a této skutečnosti se přizpůsobila i výslovnost jeho jména). Ne vždy lze navíc zcela přesně určit, která z výslovnostních variant je tzv. správná. V leckterých případech je tedy nezbytná jistá dávka tolerance, zejména pokud neznalost náležité podoby nezpůsobuje komunikační problémy. Samozřejmě však můžete dotyčného mluvčího na omyl upozornit.
Poslední užití: 12.6.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8489
Užití:
1 2 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení amerického umělce A. Warhola? Váhám mezi podobou [varhoul] a [varhol], preferuji druhou z nich.
Klíčové slovo: Warhol
Odpověď: Obecně lze říct, že v češtině se výslovnost cizích vlastních jmen v naprosté většině případů zvukově adaptuje podle určitých principů (obvyklé je vycházet ze zvukové podoby slova v původním jazyce, přičemž cizí hlásky se nahradí jejich nejbližšími českými zvukovými protějšky atp.; konkrétní návod pro jednotlivé jazyky lze najít v ortoepických příručkách). V případě daného příjmení však situaci komplikuje mj. to, že ani v angličtině není jeho výslovnost vůbec jednotná, což může souviset i s tím, že jde o osobnost s rusínskými předky (otec umělce se jmenoval Varhola). Pokud vyjdeme z anglické výslovnosti [ˈwɔːrhɒl], kterou některé zdroje uvádějí, pravidelnou adaptací by v češtině vznikla podoba [vórhol] (kterou mimochodem doporučuje málo známý a obtížně dostupný slovník Jak správně vyslovovat cizí jména osobní). S ní se v úzu můžeme setkat, ne však příliš často. Prestižní výslovnostní slovníky D. Jonese a J. C. Wellse však uvádějí pro britskou angličtinu podoby [ˈwɔːhəʊl], respektive [ˈwɔːhɒʊl] a pro americkou angličtinu varianty [ˈwɔːrhɔːl] a [ˈwɔːrhoʊl]. Z nich by vyplývala jednak česká výslovnost [vórhoul], kterou doporučuje příručka Čteme je správně?, avšak v úzu jsme ji zaznamenali jen výjimečně, či [vórhól], s níž jsme se ve zkoumaném materiálu z mediálních archivů vůbec nesetkali. Mnohem vžitější je totiž vámi preferovaná varianta [varhol], která vychází z grafické formy jména a také odráží slovanský původ jména. Vzhledem k tomu, že u mnohých anglicismů v češtině běžně dochází ke kolísání samohláskové délky, lze se někdy setkat rovněž např. s podobami [várhol] či [várhól]. V úzu se dále mohou občas vyskytnout i různé kombinace výše uvedených výslovnostních podob, např. [varhoul], které však jako celek neodpovídají ani jedné z anglických variant, ani čtení podle grafiky. Závěrem lze konstatovat, že výslovnost příjmení Warhol není v češtině plně ustálena, což ovšem v tomto případě (zvláště v kombinaci s umělcovým jménem Andy) nepřináší žádné výrazné komunikační problémy. Vzhledem k podobné situaci v angličtině není tento fakt nijak překvapivý a nelze jednoznačně určit, která z podob je ta „správná“; ověřili jsme však, že u profesionálních mluvčích zřejmě převažuje výslovnost [varhol]. Domníváme se, že posluchači jsou na určité kolísání výslovnosti tohoto jména zvyklí a obvykle jej zřejmě ani nevnímají. Doporučujeme být v tomto ohledu proto tolerantní.
Zvažované varianty:
[varhol] [vórhol] [várhol] [várhól] [varhoul] [vórhoul] [vórhól]
Poslední užití: 24.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8395
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se má v češtině správně vyslovit rodné jméno Marjane Satrapiové, francouzské umělkyně narozené v Íránu?
Klíčové slovo: Marjane
Odpověď: Pro výslovnost jmen cizinců platí, že se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Protože výslovnost vlastních jmen se nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je nutno zjistit zvukovou podobu konkrétního jména nejlépe u jeho samotného nositele. Zde situaci navíc komplikuje fakt, že není jasné, z jakého jazyka primárně vycházet. Vzhledem k tomu, že toto konkrétní jméno nezachycují žádné dostupné výslovnostní příručky, jediným možným informačním zdrojem jsou doporučení na internetu, a zejména nahrávky rozhovorů s M. Satrapiovou. Z nich vyplývá, že jméno Marjane se obvykle vyslovuje v souladu s pravidly francouzštiny. Do češtiny by se pak adaptovala jako [maržan], případně [maržán]. Český úzus není v současnosti ustálený, protože nejde o příliš frekventované jméno, výše doporučené podoby jsou však běžné, dále se vyskytuje i výslovnost podle grafiky (evidentně také na základě analogie s obvyklým jménem Mariana).
Zvažované varianty:
[maržan] [maržán] [marjane]
Poslední užití: 10.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8394
Užití:
1 3 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se má v češtině správně vyslovovat příjmení M. R. Štefánika?
Klíčové slovo: Štefánik
Odpověď: Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka, avšak nejsou výjimečné případy, kdy se vžije výslovnost poněkud odlišná (např. na základě grafiky nebo různých analogií, někdy i mylných). Spisovná (kodifikovaná) výslovnost daného příjmení ve slovenštině zní [šťefáňik], avšak jak uvádí i slovenská jazyková poradna, v běžném úzu se vyskytují rovněž jiné varianty (kolísají hlásky [ť] vs. [t] i [ň] vs. [n], více viz https://jazykovaporadna.sme.sk/q/9253/). Situaci v češtině komplikuje nejen tento fakt, ale i nedostatečná znalost vztahu mezi písmem a zvukem u slovenských jmen, neboť tato pravidla jsou ve srovnání s českými odlišná. Příručka Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině kromě obecných zásad čtení slovenských jmen uvádí explicitně i doporučení užívat v češtině stejně jako ve slovenštině podobu [šťefáňik] (tj. s „měkkými“ souhláskami [ť] a [ň]). Na základě průzkumu nahrávek v mediálních archivech však lze konstatovat, že tato varianta se v českém úzu prakticky nevyskytuje (pomíjíme zde pochopitelně pořady, v nichž se o dotyčném mluví slovensky). Naprosto totiž převažuje výslovnost [štefányk], méně často se lze setkat s podobou [štefáňik], přičemž jsme analyzovali řeč profesionálních mluvčích a také např. historiků, kteří se danou osobností dlouhodobě zabývají. Pozoruhodné pak je, že výslovnost [štefányk] užívali i čeští mluvčí, kteří debatovali se Slovákem dodržujícím spisovnou slovenskou podobu, dále pak např. český zpravodaj působící na Slovensku, případně byl na začátku pořadu o M. R. Štefánikovi rozdíl mezi náležitou slovenskou a vžitou českou výslovností [štefányk] přímo tematizován. Domníváme se, že posluchači jsou na určité kolísání výslovnosti tohoto jména zvyklí a nečiní jim komunikační problémy, obvykle jej zřejmě ani nevnímají. Doporučujeme být v tomto ohledu proto tolerantní.
Zvažované varianty:
[šťefáňik] [štefáňik] [štefányk]
Poslední užití: 26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 109

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8393
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Zimmel?
Klíčové slovo: Zimmel
Odpověď: Příjmení Zimmel pochází evidentně z němčiny, proto by jeho výslovnost měla být [ciml], případně [cimel]. U vlastních jmen však do značné míry záleží i na rodinné tradici. Pokud je nositelem daného příjmení Čech a je zvyklý ho vyslovovat na základě grafiky např. jako [zimel], nelze proti tomu nic namítat, a pokud tuto tradici známe, měli bychom ji respektovat. Na druhou stranu by však měl být tolerantní i sám nositel takového jména, protože informace o přesné výslovnostní podobě nemusí být pochopitelně známa všem uživatelům jazyka a výslovnost příjmení může v úzu kolísat.
Zvažované varianty:
[ciml] [cimel] [zimel]
Poslední užití: 24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8376
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje výraz seismický?
Klíčové slovo: seismický
Odpověď: Veškeré dosavadní příručky, které daný výraz obsahují, uvádějí výhradně výslovnost znělou, tj. [sejzmickí], která odpovídá obecným principům adaptace dané hláskové skupiny ze staré řečtiny do češtiny. Z této podoby vychází i pravopisná varianta seizmický. V současnosti však zaznamenáváme, že se v úzu dává obvykle přednost výslovnosti neznělé (což platí i pro profesionální mluvčí nebo odborníky z oboru). Tuto skutečnost jsme ověřili i v nahrávkách z mediálních archivů (tyto zdroje bohužel neobsahují příliš pořadů, které by byly starší než cca 20 let, avšak i z minima nalezených vyplývá, že v 80. letech 20. století již také převládala neznělá varianta, avšak v letech 60. ještě byla znělost pravděpodobně dodržována). K této změně došlo pravděpodobně mj. vlivem analogie s frekventovanějším slovy typu kosmický [kosmickí], kosmetický [kosmetyckí] atp. Podle našeho názoru neznělá výslovnost posluchačům nijak nevadí, jsou na ni již zvyklí, a naopak variantu [sejzmickí] mohou pociťovat jako nekultivovanou, stylově nižší atp.
Zvažované varianty:
[sejzmickí] [sejsmickí]
Poslední užití: 7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8369
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu melatonin? V reklamách v současnosti slýchám [melatoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo: melatonin
Odpověď: Příručky opravdu doporučují slovo melatonin vyslovovat v češtině jako [melatonyn] či [melatonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [melatoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [melatoňin] či [melatoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [melatonyn] či [melatonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená. Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[melatonyn] [melatonýn] [melatoňin] [melatoňín]
Poslední užití: 4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

ID související odpovědi: #8367
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8367
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu serotonin? V reklamách v současnosti slýchám [serotoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo: serotonin
Odpověď: Příručky opravdu doporučují slovo serotonin vyslovovat v češtině jako [serotonyn] či [serotonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [serotoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [serotoňin] či [serotoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [serotonyn] či [serotonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená. Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli latinského či řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[serotoňin] [serotonyn] [serotonýn]
Poslední užití: 4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

ID související odpovědi: #8369
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8327
Užití:
1 0 1
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně vyslovuje jméno Sarah? Je mi tvrzeno, že [sára] na základě angličtiny.
Klíčové slovo: Sarah
Odpověď: Ženské jméno Sarah se vyslovuje (pokud vycházíme z prestižních výslovnostních slovníků D. Jonese a J. C. Wellse) v britské angličtině [ˈseərə], v americké angličtině pak [ˈserə] či [ˈsærə]. Jestliže někdo tvrdí, že anglická výslovnost se blíží českému [sára], pak má na mysli zjevně jméno zapisované jako Sara, tj. bez koncového písmene „h“, jehož výslovnost je v britské angličtině mj. [ˈsɑːrə]. Při adaptaci cizích vlastních jmen do češtiny se doporučuje vycházet z originální výslovnosti, avšak adaptovat ji do češtiny (např. cizí hlásky se nahradí jejich nejbližšími českými zvukovými protějšky). Ne vždy jde však o snadný proces a někdy je obtížné dojít k jednoznačnému výsledku. Do hry pak vstupují i různé další okolnosti, např. vliv grafiky, vliv analogií, již zažitá výslovnost, „přijatelnost“ výsledné podoby, usnadnění skloňování atp. Pokud bychom mechanicky uplatnili běžné adaptační postupy, které u anglicismů v češtině převažují, dojdeme k počeštěné výslovnosti [sera] (případně dokonce [sere] - tu však rovnou vylučujeme, a to nejen kvůli nemilým konotacím, ale zejména kvůli skloňování). Ani výslovnost [sera] bychom však nedoporučovali. Pro mnohé může být opět kvůli zvukové blízkosti českému vulgarismu nepřijatelná, navíc pro některé posluchače by to byla pravděpodobně podoba málo intuitivní, tj. anglické jméno Sarah, které si jednoznačně spojují s českou podobou Sára, by v ní neidentifikovali. Podle průzkumu v mediálních archivech se nadto výslovnost [sera] v českém úzu nevyskytuje, což jen potvrzuje výše uvedené předpoklady. Poměrně vžitá je však podoba [sara], kterou bychom v případě jména Sarah preferovali. Lze ji snadno skloňovat, zvukově se podobá jménu Sára, avšak díky krátkému [a] je zjevné, že jde o jinojazyčnou variantu daného jména. V úzu se pak lze vlivem grafiky setkat poměrně často s podobou [sarach]. Je možné, že jsou na ni někteří posluchači již zvyklí a že se mluvčí jejím prostřednictvím snaží zdůraznit, že jde o jméno Sarah, nikoli Sara atp. Užívat bychom ji však nedoporučovali, protože existuje jistě poměrně významná skupina osob, pro něž je rušivá, hodnotí ji jako nesprávnou a může být z jejich hlediska projevem nevzdělanosti a nekompetentnosti mluvčího (zejména jde-li o profesionála). V provedeném průzkumu bylo poměrně často jméno Sarah rovněž zcela počešťováno a vyslovováno [sára]. Ani toto řešení nevylučujeme, u takto blízkých podob jmen je v češtině stále běžné, dříve byla tendence k co největší adaptaci ještě mnohem silnější. Nevýhodou takového postupu však je, že budou jména Sára, Sara i Sarah znít zcela totožně.
Poslední užití: 20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8310
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje výraz zepelín? Je to [cepelín], nebo [zepelín]?
Klíčové slovo: zepelín
Odpověď: Nový akademický slovník cizích slov uvádí u hesla zepelín výslovnostní dubletu, správně je tedy [cepelín] i [zepelín]. Podle našich zjištění dochází i v současném úzu ke kolísání, častější je však podoba [cepelín], a to zejména u profesionálních mluvčích. Výslovnost s počátečním [c] je rovněž patřičná z hlediska původu daného slova (vzducholoď byla nazvána podle německého vynálezce F. Zeppelina) a okrajově má vliv i na pravopisnou podobu slova (grafická forma *cepelín však kodifikovaná není).
Zvažované varianty:
[cepelín] [zepelín]
Poslední užití: 3.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.