Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existují nějaké odborné texty o tom, jak psát a hovořit o nebinárních osobách?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
V poslední době přibývají různé příručky genderově senzitivního vyjadřování, některé z nich se věnují i úžeji vymezenému genderově neutrálnímu (nebinárnímu) vyjadřování. Jako příklad lze uvést publikaci z roku 2023 Jak na genderově senzitivní komunikaci v instituci: Metodika pro inkluzivní komunikaci, jejímiž autorkami jsou Gabriela Langhammerová, Ananké Nebeská a Eva Oliva ze Sociologického ústavu AV ČR. Problematice genderově neutrálního vyjadřování v českém jazyce se podrobně věnuje také Vít Kolek, viz jeho články Způsoby označování osob z hlediska
ne/binarity genderu: kvantitativní sonda do titulních stran vybraných českých periodik (Gender a výzkum, 23(2), 2022, s. 62–81), Options for Labelling Non-heteronormative People: a German-Czech Comparison (Wiener Slawistischer Almanach, 84, 2019, s. 305–316) a další.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se při uvádění rodových variant používá lomítko, např. student/ka. Občas se ale setkávám s hvězdičkou namísto lomítka, tj. student*ka. Smí se to?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: student/ka. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím hvězdičky namísto lomítka, jak také naznačuje váš dotaz. Její užití samozřejmě není zakázané. Tento znak má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka. Motivace pro užití hvězdičky vychází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V naší organizaci se snažíme používat genderově inkluzivní jazyk. V textech tedy uvádíme jak jména rodu mužského, tak jména rodu ženského. Problém však nastává, když se takových jmen sejde více – máme tam pak „novináře a novinářky“, „zaměstnance a zaměstnankyně“ apod., text to nepěkně prodlužuje. Neexistuje nějaké pravidlo, kdy bychom měli jména v obou rodech uvádět a kdy bychom nemuseli?
Odpověď:
Žádné takové pravidlo neexistuje. Pojmenování v mužském a ženském rodě však nemusíte vypisovat vždy v plné podobě, můžete zvolit i jiné strategie. Nabízí se použít např. zkrácený zápis pomocí lomítka (novinář/ka) či závorky (novinář(ka)), zpodstatnělé přídavné jméno (studující) či opisné vyjádření (např. spojení „zájem novinářů a novinářek“ nahradit spojením „zájem médií“). Ne vždy je samozřejmě možné tyto strategie aplikovat, vždy je třeba zvážit jejich vhodnost v konkrétním textu. Pro úplnost ještě dodejme, že uvádění rodových variant se netýká jen podstatných jmen, čeština totiž vyjadřuje jmenný rod i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách i slovesech.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě 2. pád příjmení Bunža. Psala bych Bunži, ale na stránkách Paměti národa je užita podoba Bunžy.
Klíčové slovo:
Bunža
Odpověď:
Příjmení Bunža se skloňuje podle vzoru předseda, ale při volbě i/y v koncovce 2. pádu se řídíme tím, že ž patří mezi tzv. pravopisně měkké souhlásky. Proto je náležitá podoba 2. pádu Bunži.
Zvažované varianty:
Bunži
Bunžy
Poslední užití:
4.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jde nám o psaní obratu vyt_pování pachatele. Psali bychom vytipování, ale kolega to zpochybňuje.
Klíčové slovo:
vytipování
Odpověď:
Některé starší příručky (PČP, NASCS a SSČ) sice zachycují jak sloveso vytipovat, tak vytypovat, ale již řadu let se užívání podoby vytypovat nedoporučuje.
Sloveso typovat znamená provádět typovou zkoušku, tipovat znamená odhadem zařazovat k určité vrstvě, typu; odhadovat; vyslovovat předpověď
Předponové sloveso vytipovat znamená odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout. Stejný smysl zachovává i odvozené podstatné jméno vytipování. Doporučujeme proto psát jedině vytipování pachatele.
Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
vytipování
vytypování
Poslední užití:
23.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.