Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Jaký je druhý stupeň od přídavného jména zlý? Proč není zlejší? A proč je u slova zlý druhý stupeň horší, když horší je druhý stupeň (též) od slova špatný?
Klíčové slovo:
zlejší, horší
Odpověď:
2. stupeň přídavného jména zlý má dvě možné podoby – horší a zlejší. Podobu zlejší je však podle výkladových slovníků možné používat jen ve významu ‚který (úmyslně) ubližuje, škodí (× dobrý, hodný)‘. V ostatních významech přídavného jména zlý (tedy: 1. ‚svědčící o takovém jednání, mravně nevyhovující, špatný‘; 2. ‚nevyhovující kvalitou, nevhodný pro daný účel, špatný‘; 3. ‚oznamující něco nedobrého, nepříjemného, špatný‘; 4. ‚nepříjemně postihující, hrozný‘) je podle výkladových slovníků třeba používat podobu horší. V případě slova špatný má 2. stupeň také dvě podoby – horší a špatnější: Podobu špatnější však výkladové slovníky označují za řidší. Vztah dobrý – horší (kdy druhý stupeň není tvořen od kořene/kmene stupně prvního) se označuje jako supletivismus, vztahy zlý – horší vs. špatný – horší (resp. horší – špatný/zlý) jsou pak případem polysémie/víceznačnosti.
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zlý a špatný
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zlý
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – názvy krajů (Kolínsko)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí okolí Milevska? Může to být Milevecko? Nebo Milevsko?
Klíčové slovo:
Milevsko
Odpověď:
Analogické případy typu Blansko > blanenský > Blanensko či Hlinsko > hlinecký > Hlinecko by mohly svědčit pro analogickou řadu Milevsko > milevecký > Milevecko. Jazykové příručky (Alena Polívková, Naše místní jména a jak jich užívat; IJP) však jako přídavné jméno od zeměpisného jméno Milevsko uvádějí jen podobu milevský; podoba milevecký ani – od ní pak odvozená – podoba Milevecko se nevyskytují ani v úzu: v databázi ČNK syn v8 nemají podoby milevecký a Milevecko ani jediný výskyt. Přídavnému jménu milevský by odpovídala podoba Milevsko (řada Milevsko > milevský – Milevsko); zásadní nevýhoda podoby Milevsko (označující okolí města Milevsko), která ji činí vzásadě nepoužitelnou, je samozřejmě v tom, že je homonymní s názvem města. Dostali bychom tak nežádoucí rovnici: název města Milevsko = název jeho okolí Milevsko, což by jistě způsobilo mnoho potíží. Nezbývá tedy než pro označení okolí Milevska najít nějaký opis – např. právě okolí Milevska či milevský region atp.
Zvažované varianty:
Milevecko
Milevsko
Poslední užití:
11.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Milevsko
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Milevsko
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky milevecký a Milevecko
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo pro ženský protějšek porodníka?
Klíčové slovo:
porodnice
Odpověď:
Přechýlenou podobou slova porodník je porodnice. Toto slovo lze pro ženu zastávající danou práci běžně použít – existence homonymního výrazu porodnice s významem ‚zdravotnické zařízení pro porody‘ jeho používání sice (spíš drobně) komplikuje, ale nemůže mu být, resp. mu není na překážku v situaci, kdy je stále častěji třeba označit porodníka-ženu. Domnělý problém obvykle řeší kontext, např. v typickém spojení gynekoložka a porodnice je zcela zřejmé, že slovo porodnice tu neodkazuje ke zdravotnickému zařízení (spojení gynekoložka a porodník by navíc bylo nežádoucí, protože by pro mnoho uživatelů češtiny mohlo znamenat, že jde o dvě osoby – o jednu gynekoložku a jednoho porodníka).
Poslední užití:
29.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo porodnice
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí slovo sekáč (‚ten, kdo seká louku kosou‘)?
Klíčové slovo:
sekačka
Odpověď:
České výkladové slovníky (PSJČ, SSJČ) uvádějí jako přechýlenou podobu k podstatnému jménu sekáč slovo sekačka. Jakkoliv je tato podoba nevýhodná, protože daná forma je (v myslích uživatelů češtiny) silně spojena s významem ‚stroj na sekání‘, jinak ji utvořit nelze.
Poslední užití:
22.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sekáč
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Často v televizi ve zprávách o počasí slýchám spojení jako „na horách se bude jednat o sněžení“. Přijde mi, že jsou z hlediska jazyka nesprávná, protože na horách přece nikdo nebude o sněžení „rokovat“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
jednat se
Odpověď:
Pravdu nemáte. „Jednat o něčem“ a „jednat se o co“ jsou slovesa s jiným významem. V této větě je použito neosobní nedokonavé sloveso ‚jednat se‘ ve významu ‚jde o, běží o‘ (takto ho ostatně zachycuje např. i Slovník spisovné češtiny). Toto sloveso se pojí s předložkou o a se čtvrtým pádem. Sloveso ‚jednat‘ se pak může někdy užít ve tvaru takzvaného zvratného trpného rodu (např. „ve vládě se jednalo o návrhu zákona“) ve významu ‚domlouvat se, vést rozhovor s určitým záměrem‘), v těchto případech se může, ale nemusí pojit s předložkou o (bez předložky stojí v případech jako „ve vládě se jednalo celý den“), avšak pokud se s ní pojí, řídí tato předložka šestý pád („jednalo se o čem“).
Poslední užití:
29.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Homonymie
Konkrétní dotaz:
Lze lásku ve významu ‚cit‘ a lásku ve významu ‚milovaná osoba‘ chápat jako homonyma?
Klíčové slovo:
láska
Odpověď:
Nejedná se o vztah homonymie, ale polysémie (mnohoznačnosti), protože mezi oběma významy existuje zřetelná významová i genetická souvislost: význam ‚milovaná osoba‘ vznikl jako metonymie základního významu ‚intenzivní cit náklonnosti‘.
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)