Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy determinant a determinanta?
Klíčové slovo:
determinant, determinanta
Odpověď:
Podle budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), sdílejí výrazy determinant a determinanta společný význam ‚determinující, určující, rozhodující složka, činitel, faktor‘. Slovo determinant má v ASSČ ještě druhý význam, užívaný v matematice, konkrétně v lineární algebře, který označuje ‚číslo nebo funkci přiřazenou prvkům čtvercové matice‘. Vydáním starší Akademický slovník cizích slov ještě u hesla determinant uvádí význam z oblasti psychologie: ‚souhrn činitelů určujících a spoluvytvářejících psychický vývoj jedince v době jeho dospívání‘; u hesla determinanta týž slovník zmiňuje další význam, a to z oblasti ekologie: ‚organismus, který svým působením výrazně ovlivňuje okolní prostředí‘.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Jména výrobků
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž je i věta: "Od hasičských speciálů se odlišuje K/kačena." Nevím, zda mám napsat velké, nebo malé písmeno.
Klíčové slovo:
K/ačena
Odpověď:
Záleží na tom, zda jde o trvalou přezdívku, běžně mezi hasiči užívanou, jako tomu je např. u přezdívek lokomotiv (Brejlovec, Čmelák, Rosnička atp.), nebo zda je to pojmenování vytvořené a hoc, v praxi neukotvené. V prvním případě je namístě velké písmeno, v druhém malé.
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jak mám v českém textu skloňovat označení tibetského titulu „rinpočhe“?
Klíčové slovo:
rinpočhe
Odpověď:
Podstatná jména přejatá z cizích jazyků, která dosud nejsou stabilně včleněna do českého jazykového systému, lze někdy skloňovat podle více vzorů, jindy zůstávají nesklonná (zejména mají-li netypické zakončení), v některých případech se nabízí více možností řešení. U výrazu „rinpočhe“ je v jazykové praxi v jednotném čísle opakovaně doloženo zájmenné skloňování (korpus SYN v11): „tibetská kniha o životě a smrti od Sogjala rinpočheho“; „na podporu rinpočheho se konaly demonstrace“; „důkazy proti rinpočhemu“ apod. Podobně jako je tomu u vlastních jmen zakončených na [e], také zde je možné zájmenné skloňování užívat. To platí i pro tvary množného čísla, ačkoli ty zatím nejsou v praxi dostatečně doloženy. Druhou možností je skloňovat jméno „rinpočhe“ jako česká podstatná jména rodu mužského životného zakončená na [e], tedy podle vzoru „soudce“: 2. p. j. č. rinpočhe, 3. p. rinpočhi/rinpočhovi, 4. p. rinpočhe apod. Míru užívání tohoto jmenného skloňování bohužel nelze spolehlivě vyhodnotit, protože jde zpravidla o doklady homonymní s tvary zájmennými nebo s nesklonností: „byl určen … Žamarem rinpočhem“; „později se tento mladý lama stal guruem pro ostatní rinpočhe“. Vzhledem k zakončení slova je však toto skloňování přijatelné. Třetí možností je nakládat s tímto jménem jako s nesklonným. Nesklonná (s výjimkou 7. p. j. č.) zpravidla zůstávají některá přejatá obecná jména zakončená na [e] (kamikadze, padre apod.), nezřídka po tvrdé souhlásce. Pro nesklonnost slova rinpočhe svědčí i některé doklady v korpusu SYN v11 a lze ji uplatnit zejména tehdy, vyskytuje-li se tento výraz společně s dalším, skloňovaným jménem (dalšími, skloňovanými jmény): „setkání s buddhistickým lámou Erangem rinpočhe“; „hovořili jsme o velkém rinpočhe“; „Tibeťané věří, že stejně jako dalajláma jsou rinpočhe opakovaným vtělením jedné a téže duše do jiného těla“. Z jazykového hlediska jsou tedy v pořádku všechna popsaná řešení a můžete užít kterékoli z nich.
Poslední užití:
8.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v televizi užili u zeměpisného jména Buča v 2. pádu „do Buče“.
Klíčové slovo:
Buča
Odpověď:
Zeměpisné jméno Buča skloňujeme podle podtypu „Troja“, které má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Uvedená podoba 2. pádu je tedy korektní.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vnucují české výrazy a moravismy se opomíjejí (např. české truhlář a moravské stolař).
Klíčové slovo:
truhlář
Odpověď:
České výkladové slovníky uvádějí výraz stolař jako oblastní moravskou variantu pro podstatné jméno truhlář. Co je nám známo, doporučení, aby mluvčí slovo stolař neužívali, nikde v jazykových příručkách nenajdeme a rovněž nemáme pocit, že by tomu tak bylo u dalších oblastních variant.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se tvrdí, že Moravané jsou Češi. Ukrajinci také nejsou Rusi. Ze strany Čechů jde o stejnou šikanu.
Klíčové slovo:
Čech
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má výraz Čech pět základních významů: 1. význam je ‚obyvatel Česka‘, 2. ‚člověk pocházející z Česka‘, 3. ‚člověk hlásící se k české národnosti, příslušník českého národa‘, 4. obyvatel Čech 1 (historické země českého státu) a 5. mn. Češi ‚(sportovní) reprezentanti Česka‘, přičemž zeměpisné jméno Česko je jednoslovný název pro Českou republiku, kterou tvoří historická území Čechy, Morava a Slezsko. Označení Čech lze (kromě 4. významu) bezpříznakově užít i pro obyvatele Moravy a Slezska. Je tedy mylné se domnívat, že je dané lexikum užíváno k útisku části obyvatel České republiky.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo přítomnosti? Dělí se správně přítomnos-ti, nebo přítomno-sti?
Klíčové slovo:
přítomnosti
Odpověď:
Slovo přítomnosti se správně dělí takto: pří-tom-no-s-ti. Spojení samohláska + ‑s‑ + souhláska + samohláska (zde -osti) je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy jak dělení přítomnos-ti (dělení po -s-), tak přítomno-sti (dělení před -s-).
Zvažované varianty:
přítomnos-ti
přítomno-sti
Poslední užití:
29.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo přítomnost
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo důležitosti? Dělí se důležitos-ti, nebo důležito-sti?
Klíčové slovo:
důležitosti
Odpověď:
Slovo důležitosti se na konci řádku správně dělí takto: dů-le-ži-to-s-ti. Spojení samohláska + -s- + souhláska + samohláska (zde -osti) je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy jak dělení důležitos-ti (dělení po -s-), tak důležito-sti (dělení před -s-).
Zvažované varianty:
důležitos-ti
důležito-sti
Poslední užití:
3.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Dotaz:
Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo důsledku?
Klíčové slovo:
důsledku
Odpověď:
Slovo důsledku se na konci řádku správně dělí takto: dů-sled-ku. Pokud předchází písmenu -l- v neslabikotvorné pozici písmeno -s- (zde -sl-) a před nimi je morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny: zde předpona dů- vs. kořen -sled-), dělíme jen na švu – odtud jen dělení dů-sledku (nikoliv *důs-ledku). A není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -edku-) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami – odtud dělení důsled-ku.
Poslední užití:
17.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.3 Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici, bod a) + 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo důsledek
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo znepokojivosti (a vůbec obdobná slova zakončená na -ost/0 na svém konci)? Lze dělit znepokojivos-ti?
Klíčové slovo:
znepokojivosti
Odpověď:
Slovo znepokojivosti (a vůbec obdobná slova zakončená na -ost/0 v tomto tvaru na svém konci) se správně dělí takto: zne-po-ko-ji-vo-s-ti. Spojení samohláska + ‑s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy dvojí správné dělení: buď znepokojivos-ti (dělení po -s-), nebo znepokojivo-sti (dělení před -s-).
Zvažované varianty:
znepokojivos-ti
Poslední užití:
16.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.