Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Znamená slovo vposledku (psáno též jako dvě slova „v posledku“) ‚nakonec‘ nebo ‚v poslední době‘?
Klíčové slovo:
vposledku
Odpověď:
Spojení podstatného jména posledek a předložky v uvádí v rámci heslového odstavce (posledek) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vykládá je pomocí výrazů ‚ke konci na konec‘. Tři záznamy pro spřežku vposledku pak zachycuje ještě Novočeský lexikální archiv (jde o výskyty z novin a díla V. Havla z let 1967, 1969 a 1989).
Výskyty v korpusu KonText (řada syn, verze12) pak dokládají, že v současnosti se spřežka a dané slovní spojení užívají jak ve významu časovém, tj. stejně jako příslovce nakonec vyjadřuje vposledku význam ‚v závěreční fázi‘ (např. připravit národ na zřejmě dlouhou a nákladnou operaci , která nemá jen vojensky svrhnout Saddáma , ale vposledku zrekonstruovat Irák jako stát i politický národ), tak ve funkci modální částice s významem ‚konečně, celkem‘ (např. Veškerá askeze je vposledku láska k sobě).
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo všichni? Dělí se správně všich-ni, nebo vši-chni?
Klíčové slovo:
všichni
Odpověď:
Slovo všichni se na konci řádku správně dělí takto: všich-ni. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -ichni) přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami.
Zvažované varianty:
všich-ni
vši-chni
Poslední užití:
29.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně dělí slovo témže? Je správné dělit tém-že?
Klíčové slovo:
témže
Odpověď:
Slovo témže se správně dělí takto: tém-že. Je‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu, odtud tedy dělení: tém-že.
Zvažované varianty:
tém-že
Poslední užití:
16.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Mám ve cvičení pro devátou třídu větu „lesk vycházel především z bílých tašek“. Jaký slovní druh je především? Je to příslovce, nebo částice? Můžou to děti v deváté třídě vůbec poznat?
Klíčové slovo:
především
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny uvádí, že výraz především lze hodnotit jako příslovce (ve významu „zvláště, hlavně, zejména“: především jde o čas; „nejprve, nejdříve, předně, napřed“: především chci zdůraznit, že ...), ale zároveň je možné ho chápat i jako částici zdůrazňovací (ve významu „hlavně, zvláště“: myslí především na sebe). Rozdíl mezi oběma slovními druhy je zde velmi malý a významově se překrývají. Obě charakteristiky jsou tedy obhajitelné.
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Když máme spojení „nade mnou“, tak nade je předložka?
Klíčové slovo:
nade
Odpověď:
Ano, výraz nade je předložka. Častější je varianta nad. Nade je pouze vokalizovaná varianta s -e na konci, které se přidává kvůli pohodlnější výslovnosti.
Poslední užití:
9.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
V testu měl syn určit slovní druh u „směrem k“. Měli to tam uvedené jako předložku. Je to možné?
Klíčové slovo:
směrem k
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny skutečně klasifikuje spojení „směrem k“ jako předložku. Podobně jako směrem proti, směrem na, směrem do, směrem od. Jde o předložky tzv. sekundární, nepůvodní, které mohou být i víceslovné. Patří mezi ně např. spojení vzhledem k, na základě apod.
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
směrem k
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Když ve spojení pacient se srdečním selháním zkracuji srdeční selhání zkratkou SS, mám psát pacient s SS, nebo pacient se SS?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Lze použít obě podoby – jak pacient s SS, tak pacient se SS. Záleží na způsobu (očekávaného, byť třeba nerealizovaného) hlasitého čtení. Zápis pacient s SS předpokládá čtení zkratky jako [es es], pak tedy [pacijent s es es], zatímco zápis pacient se SS předpokládá „rozečtení“ zkratky jako [srdečňím selháňím], pak tedy [pacijent se srdečňím selháňím] (příp. čtení zkratky SS jako [sə sə], tedy [pacijent se sə sə]). Jelikož lze jen obtížně předem vědět, který čtenář bude jak zkratku číst, nemá daná situace neproblematické řešení. Je třeba počítat s tím, že čtenáře s preferencí pro jedno nebo druhé (nebo třetí) čtení zkratky neodpovídající podoba předložky zmate, zarazí, vyruší.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je pokud? Slovíčko pokud je řazeno mezi spojky i příslovce. Našla jsem ho ve větě, kde uvozuje podmínkovou větu, a nevím, jak ho mám určit: "Pokud není rousnic v takto vytvořeném kompostu mnoho, vydrží v dobrém stavu celé měsíce."
Klíčové slovo:
pokud
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny skutečně uvádí, že výraz pokud může být hodnocen jako zájmenné příslovce vztažné nebo jako spojka. V případě zájmenného příslovce se však jedná o jiný význam: „jak daleko, až kam, dokud“ (ve spojení s výrazem potud). Slovník uvádí následující příklady: zůstaň tu potud, pokud budeš moci; nános bahna ukázal, (až) pokud sahala voda. Ve funkci spojky uvozuje pokud vedlejší větu podmínkovou: pokud měl peníze, utrácel; pokud jde o mne, nic neslibuji; pokud vím, nic nežádal; přišli všichni, pokud měli čas. V případě věty, na kterou se ptáte, jde o spojku podřadicí.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme vědět, podle čeho se určí, jestli je něco předložka, nebo příslovce, např. kvůli. Jak se to má určit?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Rozdíl je v tom, že předložka nestojí ve větě samostatně, ale předchází nějakému jménu či zájmenu a toto jméno/zájmeno dává do vztahu k dalším větným členům. Příslovce funguje samostatně jako větný člen. Např. naproti: seděl naproti tobě (předložka) x přišel mi naproti (příslovce). Kvůli je však pouze předložka (přišel kvůli otci). Pokud stojí samostatně, pak se píšou obě části zvlášť a jde o kombinaci předložky k s podstatným jménem vůle: udělej mi to k vůli (= udělej to pro mě).
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je asi?
Klíčové slovo:
asi
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny uvádí výraz asi jako modální částici. Starší Slovník spisovného jazyka českého sice hodnotí asi jako příslovce, ale to je způsobeno tím, že v době jeho vzniku se s kategorií částic mezi slovními druhy ještě nepracovalo.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně k sjednocení, nebo ke sjednocení?
Klíčové slovo:
k, ke
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (k > ke) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *k kolu, ale jedině ke kolu), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „k/e sjednocení“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ke sjednocení, tak i ponechat nevokalizovanou – k sjednocení.
Zvažované varianty:
k
ke
Poslední užití:
1.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Řeším s vnučkou úkol. Mají určit slovní druh výrazu to v jednom verši písně: „(muzikanti hráli), a to na trumpetu.“
Klíčové slovo:
to
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny uvádějí u výrazu to vedle slovnědruhové charakteristiky zájmene, že může jít i o navazovací částici, což je právě případ zmíněné věty.
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně z širokého okolí, nebo ze širokého okolí?
Klíčové slovo:
z, ze
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (z > ze) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *z země, ale jedině ze země), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „z/e širokého okolí“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ze širokého okolí, tak i ponechat nevokalizovanou – z širokého okolí.
Zvažované varianty:
z
ze
Poslední užití:
8.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně v 23:05, nebo ve 23:05?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (v > ve) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *v vaně, ale jedině ve vaně), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „v/e 23:05“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ve dvacet tři nula pět, tak i ponechat nevokalizovanou – v dvacet tři nula pět.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
1.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně k zvýhodnění, nebo ke zvýhodnění?
Klíčové slovo:
k, ke
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (k > ke) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *k kočce, ale jedině ke kočce), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „k/e zvýhodnění“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ke zvýhodnění, tak i ponechat nevokalizovanou – k zvýhodnění.
Zvažované varianty:
k
ke
Poslední užití:
1.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.