Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se tvrdí, že Moravané jsou Češi. Ukrajinci také nejsou Rusi. Ze strany Čechů jde o stejnou šikanu.
Klíčové slovo:
Čech
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má výraz Čech pět základních významů: 1. význam je ‚obyvatel Česka‘, 2. ‚člověk pocházející z Česka‘, 3. ‚člověk hlásící se k české národnosti, příslušník českého národa‘, 4. obyvatel Čech 1 (historické země českého státu) a 5. mn. Češi ‚(sportovní) reprezentanti Česka‘, přičemž zeměpisné jméno Česko je jednoslovný název pro Českou republiku, kterou tvoří historická území Čechy, Morava a Slezsko. Označení Čech lze (kromě 4. významu) bezpříznakově užít i pro obyvatele Moravy a Slezska. Je tedy mylné se domnívat, že je dané lexikum užíváno k útisku části obyvatel České republiky.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Po číslovce sto
Konkrétní dotaz:
Jak správně přečtu spojení „mezi 300–400 tisíci rakouskými šilinky“? A je v pořádku tvar počítaného předmětu v 7. pádě, tj. „rakouskými šilinky“?
Klíčové slovo:
300–400 tisíc
Odpověď:
Číslovku „sto“ skloňujeme podle vzoru „město“, ale ve spojení s počítaným předmětem někdy zůstává nesklonná, zejména u složitějších číselných výrazů. V uvedeném případě je možno říci „mezi třemi až čtyřmi sty tisíci“ nebo také „mezi tři sta až čtyři sta tisíci“. Pokud jde o tvar počítaného předmětu, ve spojeních číslovek „sto“, „tisíc“, „milion“, „miliarda“ s počítaným předmětem je možný jak druhý pád, tak shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak varianta „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouských šilinků“, tak „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouskými šilinky“.
Poslední užití:
2.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo thriller?
Klíčové slovo:
thriller
Odpověď:
Slovo thriller se na konci řádku správně dělí takto: thri-l-ler. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami, odtud tedy jak dělení thril-ler (dělení mezi souhláskami), tak thri-ller (dělení před oběma souhláskami).
Poslední užití:
1.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pramen a pramínek příbuzná? Děti měly v písemce napsat dvě slova příbuzná ke slovu pramen, některé z nich napsaly pramínek a kolegyně mi tvrdí, že tuto odpověď nemám dětem uznávat, protože ve slově pramen je -e- a ve slově pramínek -í- a protože slovo pramen bylo v textu užito ve významu ‚léčebný pramen‘. Může mít kolegyně pravdu?
Klíčové slovo:
pramínek
Odpověď:
Slova pramen a pramínek jsou bezpochyby příbuzná. Ve slově pramínek se pouze kořen PRAMEN- vyskytuje v podobě pramín- (srov. kámen > kamín-ek, blázen > blázín-ek, řemen > řemín-ek atp.). Jev, kdy mají dva kořeny evidentně totožný význam, ale drobně se od sebe liší typicky tzv. pravidelnou hláskovou alternací, se označuje jako alomorfie a je v češtině velmi běžný. Má-li slovo více významů, nemá to, v jakém z nich je použito, na posuzování jeho příbuznosti k jiným slovům žádný vliv. Posuzujeme čistě to, je-li dané slovo odvozeno ze stejného kořene (přičemž může dojít k jeho změně, tak jako v tomto případě), nebo nikoliv.
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Mělo by se napsat „loutka s dřevěnýma nožičkama“, nebo „s dřevěnými nožičkami“, když nejde o živou bytost?
Klíčové slovo:
nožičky
Odpověď:
Tzv. duálová koncovka -ma v 7. p. mn. č. se užívá u párových částí těla (nohama/nožičkama, rukama/ručičkama apod.). V případě, že nejde o části těla (např. nohy od stolu, ručičky hodinek apod.), používá se standardní koncovka -mi podle vzoru „žena“. V případě dřevěných nožiček se stále jedná o části těla, byť jde o loutku, proto doporučujeme volit duálovou koncovku: loutka s dřevěnýma nožičkama.
Zvažované varianty:
nožičkama
nožičkami
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar slovesa by měl být ve větě „všichni, kdo prokáží/prokážou, že jsou schopni se vrátit“?
Klíčové slovo:
prokázat
Odpověď:
Varianty s koncovkou -í jsou u tohoto typu sloves považovány spíše za knižní. Stylově neutrální varianta je s koncovkou -ou. Záleží tedy na typu textu, který tvar by v něm byl považován za adekvátní. Pokud by šlo o např. o text úřední povahy, doporučovali bychom použít spíše stylově neutrální podobu prokážou.
Zvažované varianty:
prokáží
prokážou
Poslední užití:
22.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesa vzorů „mazat“, „brát“, „krýt“, „kupovat“ - 1.1 Slovesa vzorů „mazat“ a „brát“
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh nebo větný člen je spolu?
Klíčové slovo:
spolu
Odpověď:
Z hlediska slovních druhů je spolu příslovce. A toto slovo se pak vyskytuje v určité větě ve funkci nějakého větného členu. Větný člen tedy nelze určit bez větného kontextu, ale v případě příslovce spolu by mohlo jít o příslovečné určení (odpověď na otázku „jak?“).
Poslední užití:
30.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Když mám větu „bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání“, je to v pořádku? Nemá být zasedáních?
Klíčové slovo:
zasedání
Odpověď:
Jde o 2. p., takže tvar podle vzoru „stavení“ je zasedání: „bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání“.
Zvažované varianty:
zasedání
zasedáních
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je v češtině výraz převzatý z němčiny gedenkšrift? Hraje roli, že v němčině (Gedenkschrift) to bylo původně ženského rodu?
Klíčové slovo:
gedenkšrift
Odpověď:
Přejaté výrazy v češtině zpravidla získávají gramatický rod podle svého zakončení. Gramatický rod v původním jazyce není obvykle určující, přestože jeho vliv někdy nelze vyloučit. Výraz gedenkšrift (platilo by to i pro původní pravopis gedenkschrift) by se měl proto řadit vzhledem k zakončení na tvrdou souhlásku a vzhledem k tomu, že nejde o osobu, ale o věc, k mužskému rodu neživotnému.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje jméno básníka Wolkera/Wolkra? To -e- se vypouští, nebo ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Jména zakončená na -er kolísají. Mohou mít v nepřímých pádech -e- zachováno (2. p. Wolkera; 5. p. Wolkere), nebo je možné ho odsunout (2. p. Wolkra; 5. p. Wolkre či Wolkře). Záleží na (rodinné či obecně kulturní) tradici v užívání daného jména. V případě básníka Jiřího Wolkera tvary skutečně kolísají, a to i v oficiálních, odborných textech. Pokud by šlo o jiného nositele, mohla by být v rodinné tradici ustálená pouze jedna varianta skloňování a tu by pak bylo vhodné respektovat. Obvyklé je, že pádové tvary se v případě ponechání nebo vypouštění -e- shodují s přechýlenou podobou jména: Wolkerová - 2. p. Wolkera, ale Wolkrová - 2. p. Wolkra.
Zvažované varianty:
Wolkera
Wolkra
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.