Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou výrazy rozmazlený a zhýčkaný synonymní se slovem zpovykaný?
Klíčové slovo:
zpovykaný
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého u slova zpovykaný uvádí, že je plně synonymní se slovem zhýčkaný. Jako částečné synonymum pro výraz zpovykaný zmiňuje i slovo rozmazlený, s omezením na první ze dvou popisovaných významů slova, tj. ‚pokažený mazlením, zvláště při výchově‘).
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy determinant a determinanta?
Klíčové slovo:
determinant, determinanta
Odpověď:
Podle budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), sdílejí výrazy determinant a determinanta společný význam ‚determinující, určující, rozhodující složka, činitel, faktor‘. Slovo determinant má v ASSČ ještě druhý význam, užívaný v matematice, konkrétně v lineární algebře, který označuje ‚číslo nebo funkci přiřazenou prvkům čtvercové matice‘. Vydáním starší Akademický slovník cizích slov ještě u hesla determinant uvádí význam z oblasti psychologie: ‚souhrn činitelů určujících a spoluvytvářejících psychický vývoj jedince v době jeho dospívání‘; u hesla determinanta týž slovník zmiňuje další význam, a to z oblasti ekologie: ‚organismus, který svým působením výrazně ovlivňuje okolní prostředí‘.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině užívat namísto slova vitalita výraz viabilita?
Klíčové slovo:
synonymie
Odpověď:
Abychom na vaši otázku mohli odpovědět, je třeba zjistit, zda jde v případě slov viabilita a vitalita o synonyma. Současné výkladové slovníky heslo viabilita neobsahují. Patrně proto, že jde o úzce odborný výraz, který se užívá zejména v medicínských oborech, konkrétně v prenatální medicíně (častými spojeními jsou pak např. viabilita plodu nebo viabilita těhotenství), popřípadě v biologii (viabilita viru). V kontextech, které nalezneme v korpusu KonText (řada syn, verze12) se někdy uvádí jako význam slova ‚životaschopnost‘. Připojování výkladu významu tak svědčí o tom, že i v odborném prostředí bude slovo pravděpodobně hodnoceno jako méně známý výraz.
Význam slova vitalita české výkladové slovníky vykládají jako ‚životní síla, životní schopnost, životaschopnost, životnost‘. Přestože by se tak mohlo zdát, že jsou slova viabilita a vitalita synonymní, není tomu tak. Vzhledem k tomu, že je výraz viabilita užíván v úzce odborných kontextech a má charakter termínu, jeho nahrazování slovem vitalita nelze doporučit.
Poslední užití:
5.9.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak správně napsat „společnost nab_de do svého majetku nemovitost“. Nevím, zda to má být nabide, nebo nabyde, nebo jestli by se mohlo použít i nabude.
Klíčové slovo:
nabýt
Odpověď:
Zápis nabide není správný. Můžete napsat nabyde i nabude. Obě podoby jsou spisovné. Tvary s -y- se však hodnotí jako hovorové; ve stylově vyšších projevech se obvykle dává přednost tvarům s -u-: společnost nabude do svého majetku nemovitost.
Zvažované varianty:
nabyde
nabude
nabide
Poslední užití:
19.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jak mám v českém textu skloňovat označení tibetského titulu „rinpočhe“?
Klíčové slovo:
rinpočhe
Odpověď:
Podstatná jména přejatá z cizích jazyků, která dosud nejsou stabilně včleněna do českého jazykového systému, lze někdy skloňovat podle více vzorů, jindy zůstávají nesklonná (zejména mají-li netypické zakončení), v některých případech se nabízí více možností řešení. U výrazu „rinpočhe“ je v jazykové praxi v jednotném čísle opakovaně doloženo zájmenné skloňování (korpus SYN v11): „tibetská kniha o životě a smrti od Sogjala rinpočheho“; „na podporu rinpočheho se konaly demonstrace“; „důkazy proti rinpočhemu“ apod. Podobně jako je tomu u vlastních jmen zakončených na [e], také zde je možné zájmenné skloňování užívat. To platí i pro tvary množného čísla, ačkoli ty zatím nejsou v praxi dostatečně doloženy. Druhou možností je skloňovat jméno „rinpočhe“ jako česká podstatná jména rodu mužského životného zakončená na [e], tedy podle vzoru „soudce“: 2. p. j. č. rinpočhe, 3. p. rinpočhi/rinpočhovi, 4. p. rinpočhe apod. Míru užívání tohoto jmenného skloňování bohužel nelze spolehlivě vyhodnotit, protože jde zpravidla o doklady homonymní s tvary zájmennými nebo s nesklonností: „byl určen … Žamarem rinpočhem“; „později se tento mladý lama stal guruem pro ostatní rinpočhe“. Vzhledem k zakončení slova je však toto skloňování přijatelné. Třetí možností je nakládat s tímto jménem jako s nesklonným. Nesklonná (s výjimkou 7. p. j. č.) zpravidla zůstávají některá přejatá obecná jména zakončená na [e] (kamikadze, padre apod.), nezřídka po tvrdé souhlásce. Pro nesklonnost slova rinpočhe svědčí i některé doklady v korpusu SYN v11 a lze ji uplatnit zejména tehdy, vyskytuje-li se tento výraz společně s dalším, skloňovaným jménem (dalšími, skloňovanými jmény): „setkání s buddhistickým lámou Erangem rinpočhe“; „hovořili jsme o velkém rinpočhe“; „Tibeťané věří, že stejně jako dalajláma jsou rinpočhe opakovaným vtělením jedné a téže duše do jiného těla“. Z jazykového hlediska jsou tedy v pořádku všechna popsaná řešení a můžete užít kterékoli z nich.
Poslední užití:
8.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovuje příjmení básníka Wolkera/Wolkra? Vypouští se samohláska [e], nebo se ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel, Wolker atp.) ve výslovnosti často kolísají. Pro tyto případy nelze stanovit jednoznačné pravidlo, z hlediska ortoepických zásad je obojí podoba možná, záleží především na rodinné tradici a přání nositele. V případě básníka Jiřího Wolk(e)ra uvádí např. příručka Čteme je správně? obojí výslovnostní podobu [volkr] i [volker].
Zvažované varianty:
[volkr]
[volker]
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v televizi užili u zeměpisného jména Buča v 2. pádu „do Buče“.
Klíčové slovo:
Buča
Odpověď:
Zeměpisné jméno Buča skloňujeme podle podtypu „Troja“, které má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Uvedená podoba 2. pádu je tedy korektní.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vnucují české výrazy a moravismy se opomíjejí (např. české truhlář a moravské stolař).
Klíčové slovo:
truhlář
Odpověď:
České výkladové slovníky uvádějí výraz stolař jako oblastní moravskou variantu pro podstatné jméno truhlář. Co je nám známo, doporučení, aby mluvčí slovo stolař neužívali, nikde v jazykových příručkách nenajdeme a rovněž nemáme pocit, že by tomu tak bylo u dalších oblastních variant.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.