Dotaz:
Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz:
Co je koncovka ve slově bezstarostného? Viděla jsem, že někde bylo jako koncovka určeno celé -ého, ale někde jsem také zahlédla, že jen -ho a -é- bylo samostatné. Jak to tedy je? Co by bylo ono samostatné -é-?
Klíčové slovo:
bezstarostného
Odpověď:
K morfematickému členění „konce tvarů“ přídavných jmen existují dva přístupy. První z nich považuje za pádovou koncovku vše, co následuje po kořeni, resp. po slovotvorných příponách, které ho modifikují. V případě slova bezstarostného by pak tedy koncovkou bylo celé -ého (viz např. Internetová jazyková příručka, kapitola Morfematika). Existuje však i přístup (uplatněný např. v Mluvnici češtiny 2 (s. 380–381)), který na „konci tvarů“ přídavných jmen vidí formanty složené z kmenotvorné přípony realizované dlouhou samohláskou a z vlastních pádových koncovek, které jsou analogické s pádovými koncovkami zájmen. Podle tohoto přístupu by se tedy členilo bezstarostn-é-ho (a bezstarostn-ý-0, bezstarostn-á-0, s bezstarostn-ý-m, s bezstarostn-ou-0), přičemž -é- (-ý-, -á-, -ou-) by se v takovém přístupu hodnotilo jako kmenotvorná přípona a -ho (-0-, -m-) jako pádová koncovka. Jaký přístup se uplatňuje ve školní výuce (na různých stupních škol), nevíme; nepovažujeme za pravděpodobné, že by šlo o přístup členící „konec tvarů“ přídavných jmen na kmenotvornou příponu a pádovou koncovku, ale s jistotou to říct nedokážeme. Doporučujeme se obrátit např. na Asociaci středoškolských češtinářů.
Zvažované varianty:
-ého
-é- + -ho
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, odd. 2.4.3, b. 1, písm. d) Tvarotvorné přípony finální – pádové koncovky (příklady, např. mal-ého)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
1 Skloňování přídavných jmen, 1.1 Základní adjektivní skloňování (typ I – dlouhé tvary), 1.1.1 Skloňování tvrdé (podtyp I A): vz. „mladý“, s. 380–381
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Jak by vypadalo spojení „odlišné zvyklosti, tradice a specifika“, kdyby se přídavné jméno shodovalo se všemi řídícími jmény, nikoli jen se „zvyklostmi“? Ptám se proto, že spojení obsahuje jméno rodu středního (specifika).
Klíčové slovo:
odlišný; přívlastek
Odpověď:
V obou případech bychom užili tvar „odlišné“. Jestliže budeme shodu řídit všemi třemi jmény, uplatníme pravidlo, podle něhož mají jména rodu mužského neživotného a jména rodu ženského přednost před rodem středním. Pouze tehdy, pokud by na prvním místě hned za anteponovaným přívlastkem stálo jméno rodu středního, bylo by možné řídit shodu tímto (nejbližším) jménem, např. „odlišná specifika, tradice a zvyklosti“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v přístavku ve větě „Vidíte mapu benátského mnicha(,) otce Maura“?
Klíčové slovo:
přístavek
Odpověď:
Tento typ přístavku nemá pevná interpunkční pravidla, některé případy píšeme s čárkou, jiné nikoli (viz „konkrétní případ“). Pokud konkretizující spojení (označení funkce) předchází jménu/názvu, bývá obvyklejší psaní bez čárky.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13 – Přístavek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Euro se etablovalo jako druhá(,) po dolaru nejdůležitější měna“?
Klíčové slovo:
přívlastek postupně rozvíjející
Odpověď:
Složky postupně rozvíjejícího přívlastku se čárkami neoddělují (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následujícím souvětí? „Věřím, že produkce z vaší praxe najde své místo(,) a těším se na další setkání.“
Klíčové slovo:
že
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty hlavní v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.