Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné atp.? Lze dělit jednozrn-né, ochran-né?
Klíčové slovo:
jednozrnné, ochranné
Odpověď:
Slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné se na konci řádku správně dělí takto: jed-no-zrn-né, ochran-né. Pokud se zdvojené souhlásky nacházejí na švu (včetně příponového), dělíme na švu, odtud tedy dělení: jednozrn-né, ochran-né (-zrn- a -chran- jsou kořeny a -n- je slovotvorná přípona).
Zvažované varianty:
jednozrn-né
ochran-né
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod b)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že se píše lískooříškový dohromady, protože je to od lískového oříšku. Ale pokud píšu oříškovo-mléčný krém, tak bych to psala s pomlčkou, protože jsou tam dvě složky. Je to tak?
Klíčové slovo:
oříškovomléčný; oříškomléčný
Odpověď:
Pomlčka se pro zápis složených přídavných jmen neužívá, náležitý zápis je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Ale ani psaní se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože jde o dvě složky: oříšky a mléko (oříškovou a mléčnou). Spojovník používáme pro oddělení dvou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Se spojovníkem bychom psali pojmenování oříškově-mléčný krém. Pokud je první část zakončena na -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože má dvě složky): oříškovomléčný, popř. oříškomléčný. Varianty jsou významově rovnocenné, v obou případech píšeme slovo dohromady. Obdobně např. tvaroho(vo)maková buchta. V praxi se toto pravidlo často nedodržuje.
Zvažované varianty:
oříškovomléčný
oříškovo-mléčný
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše lískooříškový krém? Psala bych to dohromady, ale lidé to často píšou s pomlčkou?
Klíčové slovo:
lískooříškový
Odpověď:
Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pomlčka se pro jejich zápis neužívá.
Slovo lískooříškový píšeme dohromady, protože jde o podřadné spojení, v němž jedna složka (přídavné jméno lískový) rozvíjí druhou (podstatné jméno oříšek). Obdobně píšeme např. vysokoškolský (týkající se vysoké školy), latinskoamerický (týkající se Latinské Ameriky).
Zvažované varianty:
lískooříškový
lísko-oříškový
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Problémy, které dokážeme vyřešit(,) a které naopak ne“?
Klíčové slovo:
a naopak
Odpověď:
Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak volit různá interpunkční řešení (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme užít příslovce předtím, nebo předložku před tím? Jde o větu: „Předtím, než začali v Mexiku šířit katolickou víru, zde byla uctívána řada původních božstev."
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
V uvedené větě doporučujeme užít spřežku předtím s časovým významem ‚dříve než, před jistým okamžikem‘: předtím, než začali šířit...
Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu „předtím, než“ a „před tím, než“ však není mnohdy úplně jednoznačné. Proto nelze zcela vyloučit ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím šířením katolické víry). Toto pojetí se však zdá být méně pravděpodobné.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.