Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
Název zní U Tří bříz. Pokud zvolím spojení „jdeme ke Třem břízám“, jak se to bude správně psát?
Klíčové slovo:
ke Třem břízám
Odpověď:
Pokud toto spojení zapojíme do větné souvislosti, budeme psát předložku s malým písmenem: Jdeme ke Třem břízám.
Poslední užití:
12.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
Máme výletní místo U Tří bříz. Je tato podoba správná? Nebo se má psát i velké písmeno u slova bříza?
Klíčové slovo:
U Tří bříz
Odpověď:
Správná podoba je U Tří bříz. Aby se i u podstatného jména psalo velké písmeno, muselo by jít o vlastní jméno a tím slovo bříza není.
Zvažované varianty:
U Tří bříz
U Tří Bříz
Poslední užití:
12.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Afrika?
Klíčové slovo:
Afrika
Odpověď:
Slovo Afrika se na konci řádku správně dělí takto: Af-ri-ka. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení Af-rika. Hranice mezi posledními dvěma slabikami je zřetelná: Afri-ka. Z toho důvodu se pak celé slovo dělí, jak bylo uvedeno: Af-ri-ka.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Části staveb
Konkrétní dotaz:
Vím, že se podle IJP mají názvy sálů, až na výjimky, psát s malým písmenem. Na brněnské radnici je však zvykem psát Rytířský sál, Sněmovní sál. Problémem je psaní názvu sál r/Rady. Míní se tím Rada statutárního města Brna. Kolegyně se přiklání k podobě sál Rady, já sál rady.
Klíčové slovo:
sál r/Rady
Odpověď:
Jak píšete, PČP doporučují psát u názvů sálů malá písmena. Výjimkou jsou názvy sálů na Pražském hradě, které jsou vnímány jako významné kulturní památky. Zároveň však je podle obecného poučení v PČP možné u tohoto typu pojmenování, pokud autor považuje daný jev za významný, volit i velké písmeno. Pokud je na brněnské radnici vžité psát názvy ostatních sálů s velkým písmenem, doporučujeme podobu sál Rady. Pochopitelně podoba sál rady, která je v souladu s PČP, je též náležitá.
Poslední užití:
14.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 61, § 78
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 68
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – stavby a jejich části, stanice a zastávky; sekce 6 Psaní názvů částí jednotlivých staveb
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
V Praze ohlašuje jednotlivé stanice v tramvaji (kromě tradičního ženského) také hlas mužský. V případě zastávky Staroměstská podle mě dotyčný mluvčí vyslovuje [staromňestká], tj. vypouští druhé „s“. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
Staroměstská
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Máte pravdu, že v pražských tramvajích lze zejména v centru slyšet jak „klasické“ hlášení namluvené ženou (tj. Dagmar Hazdrovou), tak i méně obvyklé hlášení nahrané mužem (Zbyňkem Štíbrem). Abychom mohli posoudit, zda opravdu vyslovuje [staromňestká], museli bychom mít danou nahrávku k dispozici. Každopádně podoba [staromňestká] bez hlásky „s“ v souladu s výslovnostní kodifikací rozhodně není, jednalo by se o nenáležité zjednodušování souhláskové skupiny, respektive o nesprávné úplné vypuštění souhlásky (podobně by to bylo i s ještě větším zjednodušením na [staromňeská]). Na druhou stranu však není nezbytné vyslovovat „plně“ [staromňestská], ale artikulačně pohodlnější a rovněž náležitá je varianta [staromňescká], tj. se splynutím hlásek [ts] na [c] (stejně jako lze podle kodifikace správně vyslovit adjektivum dětský jako [ďetskí] i [ďeckí]). Dále se lze ve veřejné dopravě setkávat v současnosti také čím dál častěji s nahrávkami vzniklými pomocí syntézy řeči. Rovněž právě v případě složitějších souhláskových shluků nemusí výsledek tohoto postupu působit zcela korektně a hlavně přirozeně.
Zvažované varianty:
[staromňestká]
[staromňestská]
Poslední užití:
22.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911 a https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=910
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské lokality Šmukýřka, respektive jména ulice Na Šmukýřce?
Klíčové slovo:
Šmukýřka
Odpověď:
Tato ulice byla pojmenována podle bývalé usedlosti Šmukýřka. Jak uvádí Pražský uličník: „Název usedlosti je odvozen z řemesla některého z majitelů.“ Šmukýři byli výrobci ozdobných věcí, zejména zdobených klobouků, a to v barokní době. Dodejme, že v 1. díle Pražského uličníku je kvůli tiskové chybě mylně napsáno slovo „mušketýři“ místo „šmukýři“, což je v opravách ve 2. díle uvedeno na pravou míru.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existují nějaká pravidla užívání cizích názvů měst? Píšu o polském městě, které se v dané době jmenovalo Breslau, nyní je to Wrocław, ale v češtině se užívá Vratislav. Nevím, co z toho mám do českého textu zvolit.
Klíčové slovo:
Vratislav
Odpověď:
Žádná jednotná pravidla v tomto ohledu neexistují, doporučujeme brát ohled na typ textu a jeho předpokládané čtenáře, dále pak u jednotlivých zeměpisných jmen ověřit aktuální úzus, případně se řídit Indexem českých exonym. V tomto případě je Vratislav oficiálně standardizované a běžně užívané české exonymum (domácí podoba cizího jména), Wrocław je tzv. endonymum (oficiální název užívaný na území, kde se dané místo nachází), konečně Breslau je historické endonymum. Ideálním řešením se zdá všechna tato jména v textu zmínit, okomentovat a dále užívat důsledně jedno z nich.
Zvažované varianty:
Vratislav
Wrocław
Breslau
Poslední užití:
1.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – názvy krajů (Kolínsko)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí okolí Milevska? Může to být Milevecko? Nebo Milevsko?
Klíčové slovo:
Milevsko
Odpověď:
Analogické případy typu Blansko > blanenský > Blanensko či Hlinsko > hlinecký > Hlinecko by mohly svědčit pro analogickou řadu Milevsko > milevecký > Milevecko. Jazykové příručky (Alena Polívková, Naše místní jména a jak jich užívat; IJP) však jako přídavné jméno od zeměpisného jméno Milevsko uvádějí jen podobu milevský; podoba milevecký ani – od ní pak odvozená – podoba Milevecko se nevyskytují ani v úzu: v databázi ČNK syn v8 nemají podoby milevecký a Milevecko ani jediný výskyt. Přídavnému jménu milevský by odpovídala podoba Milevsko (řada Milevsko > milevský – Milevsko); zásadní nevýhoda podoby Milevsko (označující okolí města Milevsko), která ji činí vzásadě nepoužitelnou, je samozřejmě v tom, že je homonymní s názvem města. Dostali bychom tak nežádoucí rovnici: název města Milevsko = název jeho okolí Milevsko, což by jistě způsobilo mnoho potíží. Nezbývá tedy než pro označení okolí Milevska najít nějaký opis – např. právě okolí Milevska či milevský region atp.
Zvažované varianty:
Milevecko
Milevsko
Poslední užití:
11.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Milevsko
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Milevsko
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky milevecký a Milevecko