Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak mám správně skloňovat název amerického státu Georgia?
Klíčové slovo:
Georgia
Odpověď:
Podobu Georgia, která je standardizovaná (tzn. že je závazná například pro ministerstva či jiné instituce), vyslovovujeme jako [džordža] a skloňujeme podle vzoru „žena“ (přičemž ve 2., 3. a 6. pádě jsou vedle tvarů podle vzoru „žena“ přípustné také tvary podle vzoru „růže“). Vedle standardizované podoby Georgia se však v úzu objevuje podoba Georgie vyslovovaná jako [džordžije], která se skloňuje ve všech pádech podle vzoru „růže“. Ta je v textech, v nichž není vyžadována právě podoba standardizovaná, rovněž přípustná, měli bychom ovšem dávat pozor na to, aby se v rámci jednoho textu současně neobjevovaly tvary odpovídající podobě Georgia a tvary odpovídající podobě Georgie.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
IV. Severní Amerika (s. 168)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat ukrajinský název Ivano-frankivská oblast? Má tam být spojovník, nebo se to má psát dohromady?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivská oblast
Odpověď:
Toto pojmenování související s endonymem (tj. podobou v jazyce původu, v tomto případě transkribovanou do latinky) Ivano-Frankivsk doporučujeme v českých textech zapisovat se spojovníkem, tj. Ivano-frankivská oblast (analogicky např. podle frýdecko-místecký od Frýdek-Místek).
Vzhledem k tomu, že pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa, je samozřejmě možné užít rovněž počeštěnou podobu Ivano-frankovská oblast.
Zvažované varianty:
Ivanofrankivská oblast
Ivano-frankivská oblast
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat název ukrajinského města Ivano-Frankivsk? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivsk
Odpověď:
Toto endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) doporučujeme v českých textech zapisovat v souladu s praxí se spojovníkem, tj. Ivano-Frankivsk. Jak však dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano–Frankivsk
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V angličtině se prý začal pro ukrajinské hlavní město užívat název Kyiv místo původního pojmenování Kiev, které vychází z ruštiny. Neměli bychom v češtině také psát raději Kyjiv místo Kyjev?
Klíčové slovo:
Kyjev
Odpověď:
Je pravda, že název Київ se z ukrajinské cyrilské abecedy do češtiny správně přepisuje jako Kyjiv. Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, toto endonymum (tj. podoba zeměpisného jména v jazyce původu, v tomto případě přepsaná do latinky) se v českých textech téměř nevyskytuje. V češtině totiž užíváme vžité (navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kyjev. Tato forma je z jazykového hlediska výhodná zejména s ohledem na neproblematické skloňování. Od jména Київ (Kyjiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Києва (Kyjeva), analogické užívání v češtině, tj. Kyjiv, bez Kyjeva, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -e- v českém skloňovacím systému oporu. Dodejme, že v ruštině má název ukrajinského hlavního města podobu Киев, která se do češtiny přepisuje jako Kijev (nikoli tedy jako Kyjev, protože zatímco znaku и z ruské azbuky odpovídá písmeno „i“, znak и v ukrajinštině označuje „y“). S formou Kijev jsme se mohli zejména v minulosti rovněž setkávat, avšak v současných českých textech není důvod ji uplatňovat.
Zvažované varianty:
Kyjev
Kyjiv
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se v češtině měl vyslovovat název lokality Tel Moca v Izraeli: [moca], nebo [moka]? Když to zkouším odvodit z původní hebrejské podoby, vůbec mi tento přepis neodpovídá.
Klíčové slovo:
Tel Moca
Odpověď:
Tuto informaci žádná z nám dostupných příruček neobsahuje, avšak přepis z hebrejštiny do češtiny by měl být v podstatě fonetický, tj. náležitá výslovnost by byla ve shodě s písmem [tel moca]. Pokud jsme nalezli na internetu správnou výchozí podobu v hebrejštině, tj. מוצא, pak na příslušném místě je znak צ, jehož název je cade a vyslovuje se jako [c] (upozorňujeme, že hebrejština se čte zprava doleva, takže předposlední písmeno je nutno hledat na 2. místě zleva). Výslovnost [tel moca] jsme navíc zachytili i u profesionálních mluvčích v rozhlase a u vědce věnujícího se výzkumu v dané lokalitě. Vzhledem k tomu, že nejsme odborníky na tuto problematiku, doporučujeme s podobnými dotazy kontaktovat hebraisty.
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje oblast na Ukrajině nazvaná Вінницька область?
Klíčové slovo:
Vinnycka oblast
Odpověď:
Podle transkripčních tabulek akademických Pravidel českého pravopisu by náležitý přepis do češtiny měl být Vinnycka oblast. Daný název bývá v praxi počešťován, tj. Vinnycká oblast (viz např. heslo Ukrajina v publikaci V. Liščáka Státy a území světa); vyskytují se však i podoby typu Vinnická oblast na základě ruštiny. Doporučujeme proto tuto problematiku konzultovat primárně s odborníky na ukrajinštinu.
Poslední užití:
26.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Byl jsem vždy zvyklý na podobu Bretaň, ale vídám i Bretagne. Je správně obojí?
Klíčové slovo:
Bretaň
Odpověď:
V souladu s Indexem českých exonym, jehož obsah je pro určité české instituce závazný, doporučujeme užívat pro daný region české exonymum, tj. domácí podobu cizího názvu, které zní Bretaň. Je však případně možné zvolit i endonymum, tj. oficiální název ve francouzštině, Bretagne. Např. Slovník spisovné češtiny uvádí podoby obě. V úzu je výrazně frekventovanější počeštěný název Bretaň.
Poslední užití:
8.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v českém překladu z chorvatštiny zapsat místní název Bijakovići v původní podobě s ć s čárkou, nebo jako Bijakoviči?
Klíčové slovo:
Bijakovići
Odpověď:
Doporučujeme v českém textu pokud možno zachovat původní podobu jména. Textové procesory i další programy obvykle umožňují zapsat i písmena, která v české abecedě nejsou. Pokud to nelze, nahrazují se písmeny s nejbližší zvukovou platností (Buñuel – Buňuel) nebo příslušnými písmeny bez rozlišovacího znaménka (François – Francois, Ernö – Erno). U jména Bijakovići by zápis ć neměl být problém.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen, sekce 2.2 – Zeměpisná jména
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz týkající se českých ekvivalentů cizích zeměpisných jmen. Chápu, že užíváme např. Berlín místo původního Berlin, avšak u některých jmen jsem hodně na pochybách. Můžete mít dát radu, čím se přesně řídit?
Klíčové slovo:
exonyma
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn, Berlín) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym, která nám případné rozhodování může značně usnadnit. Pro zjišťování současného úzu doporučujeme zejména jazykové korpusy ČNK.
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mají se v turistickém průvodci v češtině používat exonyma, tj. české protějšky cizích zeměpisných jmen (např. Krakov místo Kraków, Čenstochová místo Częstochowa)? Vzhledem k tomu, že se v textu vyskytují rovněž názvy, které české exonymum nemají, obávám se nejednotnosti a možného zmatení turistů, kteří pak na místě uvidí jiné nápisy, než jaké uvádí průvodce.
Klíčové slovo:
exonymum
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Varšava, Krakov) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta (s občasnými výjimkami typu klub Juvenia Kraków, kdy je daný název součástí jiného pojmenování, ačkoli i zde lze samozřejmě exonymum uplatnit). U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Opolí, jiní Opole). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma, s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. V tomto případě doporučujeme při prvním užití exonyma napsat příslušné endonymum, tj. podobu v jazyce původu, za něj do závorky, např. Čenstochová (polsky Częstochowa). Dodejme ještě, že oficiální standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám v českých textech nakládat s názvy polských měst, pro něž neexistují exonyma, tj. počeštěné podoby? Jde mi zejména o písmena, která se v češtině běžně nevyskytují.
Klíčové slovo:
pravopis názvů polských měst
Odpověď:
Doporučujeme užívat tato jména v češtině v původní polské podobě včetně náležitých znaků. Pokud to z technických důvodů není možné (což bylo časté zejména v minulosti), pak Pravidla českého pravopisu připouštějí tato písmena adekvátně nahrazovat, tj. např. ą = on, ę = en (před „p“ a „b“ však om, respektive em), ł = l atd.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název pro polské město Bielsko-Biała?
Klíčové slovo:
Bílsko-Bělá
Odpověď:
Ano, počeštěná podoba cizího názvu, tzv. exonymum, zní Bílsko-Bělá, avšak jak uvádí Index českých exonym, je to jméno zastaralé. V dnešním úzu se občas vyskytne, avšak častější je užívání původní podoby názvu (tzv. endonyma) Bielsko-Biała. Doporučujeme volit jednotlivá pojmenování vždy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Bielsko-Biała
Bílsko-Bělá
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka a Kobylisy? Je to celé kobyl-?
Klíčové slovo:
kobyla, kobylí, kobylka, Kobylisy
Odpověď:
Ano, společným kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka i Kobylisy je celé kobyl-.
Zvažované varianty:
kobyl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potýkám se s názvy německých měst zakončených na -berg a -burg. U některých z nich existuje vžité české exonymum, v němž se mj. mění zakončení na -berk a -burk, např. Nürnberg – Norimberk, ale u jiných váhám. Podle jakých kritérií se lze řídit u jmen typu Bernburg, Goldberg či Marburg? A lze název města Wittenberg počeštit na Vitenberk?
Klíčové slovo:
-berg; -burg
Odpověď:
Obecně je nutno konstatovat, že jednotné pravidlo pro zacházení s těmito typy německých jmen v češtině neexistuje. Jak zcela správně konstatujete, u některých z nich existuje vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména), u jiných nikoli, případně se počeštěná varianta vyskytuje jen zřídka či jen v omezeném typu textů; záleží zejména na velikosti daného města a jeho významnosti ve vztahu k naší zemi. Doporučujeme vycházet primárně ze standardizační příručky Index českých exonym, případně z analýzy úzu na základě dat Českého národního korpusu. Dále je nutné přihlédnout k typu textu, v němž chcete exonyma používat, a podle toho se rozhodnout, zda zvolit výhradně podoby aktuálně stále živé, nebo i již ustupující, či dokonce zcela historické. Máte rovněž pravdu, že Norimberk je v současné češtině běžně užívané a bez problémů srozumitelné exonymum, které v úzu naprosto převládá (a samozřejmě je i standardizováno právě v Indexu českých exonym). Naproti tomu města Bernburg a Goldberg žádná oficiální (a pravděpodobně ani neoficiální) česká exonyma nemají. Totéž pak platí o Wittenbergu s tím rozdílem, že lze v českých textech spíše výjimečně dohledat např. formu Vitenberk, standardizována však není a domníváme se, že nemusí být ani všeobecně srozumitelná. Počeštěné jméno Marburk označuje Index českých exonym jako zastaralé, čemuž pochopitelně odpovídá fakt, že v současném úzu převládá podoba Marburg. Ve specializovaném např. historickém textu však dané exonymum jistě i dnes bude mít své místo.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná podoba názvu kazašského hlavního města, které se do roku 2019 jmenovalo Astana? Setkávám se s názorem, že by to měl být Nur-Sultán, protože v češtině se slovo „sultán“ píše s dlouhým „á“.
Klíčové slovo:
Nur-Sultan
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Žádná dostupná příručka, která by tento název v češtině standardizovala, není v současnosti (tj. v roce 2020) bohužel dostupná (aktuální pojmenování hlavního města Kazachstánu neobsahuje např. ani Index českých exonym z roku 2019). Doporučujeme proto užívat název Nur-Sultan, který odpovídá kazašskému Нұр-Сұлтан a v současném českém úzu jednoznačně převažuje. Existence obecného jména „sultán“ zde není rozhodující. Doplňme, že aktuální vydání standardizační publikace od ČÚZK Jména států a jejich územních částí z roku 2009 obsahuje ještě samozřejmě jméno Astana, pravděpodobně by však mělo časem vzniknout vydání nové, doporučujeme tedy do něj posléze nahlédnout.
Zvažované varianty:
Nur-Sultán
Nur-Sultan
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu istanbulského chrámu Hagia Sofia?
Klíčové slovo:
Hagia Sofia
Odpověď:
Jméno této stavby, která má i český název chrám Boží moudrosti, pochází z řečtiny. Řecké spojení Hagia Sofia se v češtině vyslovuje [hagija sofija]. Kromě této podoby se lze v úzu setkat poměrně často i s variantou [ajasofija], která vychází z tureckého názvu Ayasofya. Volbu konkrétní výslovnostní varianty, respektive řeckého, či tureckého pojmenování, by tudíž měl ovlivňovat kontext. Pokud např. hovoříme o křesťanském období, kdy byl chrám vystavěn, je logické užívat původní řecký název a jemu odpovídající výslovnost, nikoli novodobou tureckou podobu. Jak jsme zjistili, ani profesionální mluvčí v médiích si nejsou výslovností vždy jisti a někdy lze zaslechnout i různé „hybridní“ varianty typu *[hája sofija], které neodpovídají žádnému z výchozích jazyků. Takováto řešení pochopitelně doporučit nelze.
Zvažované varianty:
[hagija sofija]
[ajasofija]
Poslední užití:
13.10.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku používat v oficiálním českém textu pro italský region název Piedmont? Tato podoba mi velmi vadí.
Klíčové slovo:
Piemont
Odpověď:
V souladu s geografickými příručkami (zejména s Indexem českých exonym, jehož obsah je pro určité české instituce závazný) i se Slovníkem spisovné češtiny doporučujeme užívat pro daný italský kraj české exonymum, tj. domácí podobu cizího názvu, které zní Piemont, případně pak endonymum, tj. oficiální název v italštině, Piemonte. Piedmont je anglické exonymum, a ačkoli se s ním lze někdy setkat i v českých textech, výše doporučené řešení výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
Piedmont
Piemonte
Piemont
Poslední užití:
2.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existují nějaká pravidla užívání cizích názvů měst? Píšu o polském městě, které se v dané době jmenovalo Breslau, nyní je to Wrocław, ale v češtině se užívá Vratislav. Nevím, co z toho mám do českého textu zvolit.
Klíčové slovo:
Vratislav
Odpověď:
Žádná jednotná pravidla v tomto ohledu neexistují, doporučujeme brát ohled na typ textu a jeho předpokládané čtenáře, dále pak u jednotlivých zeměpisných jmen ověřit aktuální úzus, případně se řídit Indexem českých exonym. V tomto případě je Vratislav oficiálně standardizované a běžně užívané české exonymum (domácí podoba cizího jména), Wrocław je tzv. endonymum (oficiální název užívaný na území, kde se dané místo nachází), konečně Breslau je historické endonymum. Ideálním řešením se zdá všechna tato jména v textu zmínit, okomentovat a dále užívat důsledně jedno z nich.
Zvažované varianty:
Vratislav
Wrocław
Breslau
Poslední užití:
1.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je správné používat v češtině pro ruské město název Petrohrad, nebo je nutno respektovat původní název Sankt-Petěrburg?
Klíčové slovo:
Petrohrad
Odpověď:
Pro toto ruské město se běžně užívá standardizovaný český název (tzv. exonymum) Petrohrad. Samozřejmě lze také zvolit název v originálním (transkribovaném) znění, tj. Sankt-Petěrburg.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se název slovenského lesoparku Brezina v českém textu překládat, nebo jej lze ponechat v původní podobě?
Klíčové slovo:
Brezina
Odpověď:
Česká varianta takovýchto názvů bývá vžitá jen u velmi známých a frekventovaně užívaných jmen objektů (např. Trenčínský hrad místo Trenčiansky hrad), k nimž lesopark Brezina zjevně nepatří. Překlad Březina sice nelze zcela vyloučit, ale rozhodně je možné ponechat daný název v původní podobě.
Zvažované varianty:
Brezina
Březina
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.