Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu kopce Perčulák u Sedlice na Strakonicku?
Klíčové slovo:
Perčulák
Odpověď:
Tento dotaz lze zodpovědět díky konzultaci s onomastiky. V soupisu pomístních jmen pro obec Sedlice (z roku 1966), který je uložen v Ústavu pro jazyk český, je uvedeno pomístní jméno Na Perčuláku. Ze soupisu není patrné, k jakému geografickému objektu se tento název vztahuje. Z řady různých obcí v Čechách máme doložena zeměpisná jména jako Perčula, Perčule, Percule apod. Tato jména vznikla nepochybně z německého Pferdschule ‚jízdárna‘. V některých obcích zpracovatelé soupisů uvádějí, že v místě byla „jízdárna“, ohrazený prostor, kde byli prováděni hřebci. V případě Sedlice takový výklad soupis neuvádí, ale pravděpodobně i tam se jízdárna kdysi nacházela. Je tedy možné, že jméno Perčulák označovalo kopec nad jízdárnou. Souvislost s přítomností koní dokládá i následující citace diplomové práce A. Ježkové: „Jelikož je okolí Blatenska poměrně kopcovité, nebyla přeprava většího nákladu, jako bylo třeba dřevo, vůbec jednoduchá. Docházelo tedy k tzv. přípřežím. Ty se prováděly vždy u vršků, kde k zapřaženým koním byli přivedeni koně další, kteří byli taktéž zapřaženi a pomohli náklad vyvézt nahoru. Jeden z takových vršků byl hned nedaleko obce Sedlice a jednalo se o vršek zvaný Perčulák.“ (Ježková, Anna: Ferdinand Hildprant a kulturní a ekonomický rozvoj Blatné. Praha, 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, s. 51).
Dotaz:
Standardizace zeměpisného jména
Konkrétní dotaz:
Proč zní oficiální název obce Černíny (rod muž. neživ.), kdy je zde vžito Černiny (žen. rod) s krátkým „i“?
Klíčové slovo:
Černíny
Odpověď:
Proč byla v tomto případě standardizována podoba, která je hláskoslovně i morfologicky v rozporu s místním územ, lze stěží zjistit. Je možné, že roli hrály historické doklady, z nichž vyplývá, že prvotní tvar tohoto místního jména byl Črnín či Černín (rod muž. neživ.); šlo tedy o pojmenování podle majitele atp.
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné používat název Českosaské Švýcarsko, nebo je jen České Švýcarsko?
Klíčové slovo:
České Švýcarsko
Odpověď:
Pojmenování Českosaské Švýcarsko (zapisované někdy také jako Česko-saské Švýcarsko) se často užívá pro polabskou oblast cca mezi Děčínem a Pirnou. Je to sice jméno vžité, avšak v datech Českého úřadu zeměměřického a katastrálního zaznamenáno není, takže jde o název nestandardizovaný čili neoficiální. To samozřejmě neznamená, že by se „nesměl“ používat. Oficiální název tamního národního parku na české straně hranice je České Švýcarsko, na německé straně pak Saské Švýcarsko (Sächsische Schweiz).
Zvažované varianty:
České Švýcarsko
Českosaské Švýcarsko
Česko-saské Švýcarsko
Poslední užití:
23.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist, jak se píše východní Berlín. V literatuře se totiž setkávám s psaním velkého i malého písmene. Domnívám se, že jde o vlastní jméno, a proto by se mělo u slova západní psát velké písmeno.
Klíčové slovo:
východní Berlín
Odpověď:
Spojení východní Berlín se užívalo jako neoficiální název části Berlína patřící do tehdejší Německé demokratické republiky. Přídavné jméno východní není součást vlastního jména, na rozdíl od přídavného jména západní ve spojení Západní Berlín, a proto je namístě psát malé písmeno.
Zvažované varianty:
Východní Berlín
východní Berlín
Poslední užití:
11.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit ohledně správného tvaru jména bývalé Dahomejské říše (dnešní Benin). Správně by měl být tvar „Dahome“. Je tvar „Dahomej“ v češtině chybný, nebo jsou možné obě varianty zápisu?
Klíčové slovo:
Dahome
Odpověď:
Geografické příručky uvádějí výhradně podobu „Dahome“, která naprosto převažuje i v úzu, doporučujeme proto v češtině používat právě ji.
Zvažované varianty:
Dahome
Dahomej
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše zkrácený název Jungmannovy ulice?
Klíčové slovo:
Jungmannka; Jungmanka
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o zápis neoficiální podoby daného jména, nelze zde uplatnit kategorie správně/špatně (podobně jako např. u psaní domáckých podob rodných jmen) a vyžadovat dodržování obvyklých pravopisných pravidel. Ke zjednodušování skupiny „nn“ na „n“ tak dojít může i nemusí, v úzu se vyskytují obě varianty. Podoba Jungmanka ještě více než Jungmannka signalizuje neoficiálnost a blízkost k běžně mluvenému jazyku.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je výslovnost [buďejce] (pro České Budějovice) hovorová?
Klíčové slovo:
Budějovice; Budějce
Odpověď:
Výslovnost [buďejce] nelze označit jako hovorovou, protože hovorové jazykové prostředky jsou považovány za součást spisovného jazyka. Jde jednoznačně o jev nespisovný, respektive nářeční (k tomu podrobněji viz článek J. Voráče: K jazykovému zeměpisu Čech, který vyšel v časopise Naše řeč, ročník 37, 1954, číslo 1–2, s. 26–30; je volně dostupný i na internetu).
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
J. Voráč: K jazykovému zeměpisu Čech, Naše řeč, ročník 37 (1954), číslo 1–2, s. 26–30.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo pojmenování Budějce (pro České Budějovice), jde o nářeční výslovnost?
Klíčové slovo:
Budějovice; Budějce
Odpověď:
Výslovnost [buďejce] je možno odůvodnit jednak jazykovou ekonomií (tj. lidé si v běžné řeči často upravují dlouhá slova tak, aby byla artikulačně jednodušší), jednak vlivem nářečí (k tomu podrobněji viz článek J. Voráče: K jazykovému zeměpisu Čech, který vyšel v časopise Naše řeč, ročník 37, 1954, číslo 1–2, s. 26–30; je volně dostupný i na internetu). Pojmenování Budějce se vžilo a rozšířilo i mimo danou oblast a objevuje se i v psaných textech.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
J. Voráč: K jazykovému zeměpisu Čech, Naše řeč, ročník 37 (1954), číslo 1–2, s. 26–30.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad místního jména Lástara?
Klíčové slovo:
Lástara; Rastory
Odpověď:
Jméno Lástara zřejmě vzniklo hláskovou obměnou místního jména Rastory s významem křižovatka, podrobněji viz slovník A. Profouse Místní jména v Čechách: https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=III&heslo=0542&useregexp=no
Poslední užití:
15.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)