Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Jsem jedna z mála, co onemocnění zde ještě neprodělala.“ Mohu ji tak ponechat? Jde o vyjádření obyvatelky domu pro seniory v rámci ankety, které bude doplněno jejím jménem a informací o věku.
Odpověď:
V anketních odpovědích mohou být zachovány prvky mluvenosti (v tomto případě odkazování na osobu vztažným zájmenem „co“ či vypuštění předmětu slova „málo“), které odrážejí autentičnost vyjádření. Proto se domníváme, že není třeba uvedenou formulaci nijak upravovat.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem uvádějícím prodejní a dodací podmínky. Obsahuje spojení „více jak dvakrát“. Neměla bych to opravit na „více než dvakrát“?
Klíčové slovo:
více jak
Odpověď:
Souhlasíme s vaším návrhem. Spojení „více jak“ je stylově nižší prostředek, v oficiálních textech doporučujeme užívat neutrální spojení „více než“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V hovoru se zákaznicí jsem se jí zeptal: „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ Chtěl jsem totiž vědět, zda chtěla řešit zmíněný požadavek, nebo nějaký jiný. Kolega tvrdí, že takové vyjádření se do obchodního hovoru nehodí. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Na jednu stranu je legitimní požadavek přesnosti, aby nedošlo v obchodním styku ke zbytečnému nedorozumění. Tento požadavek uvedená formulace nenaplňuje – je zřejmě nedokončená, za spojku „nebo“ si mohou adresáti sdělení dosadit víceméně cokoliv. Na druhou stranu není tento typ formulace v mluvené komunikaci neobvyklý. Mluvčí užitím spojky nebo signalizují opačnou možnost, než jakou uvedli v předchozí části sdělení; formulaci „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ je tak nejsnazší doplnit „... nebo nechtěla?“ / „... nebo ne?“ Lze tedy konstatovat, že užití formulace „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ může být přijatelné – ovšem v závislosti na okolním kontextu.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je vhodné spojení příslovce nebo částice a tázacího zájmena v kvízových otázkách, např. převážně jakou (barvu má...), zejména který (z uvedených ostrovů...), především co?
Odpověď:
Uvedené výrazy považujeme za stylisticky neobratné, doporučujeme je přeformulovat (zvláště objevují-li se v psaném textu).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je vhodné spojení příslovce nebo částice a tázacího zájmena v kvízových otázkách, např. převážně jakou (barvu má...), zejména který (z uvedených ostrovů...), především co?
Odpověď:
Uvedené výrazy považujeme za stylisticky neobratné, doporučujeme je přeformulovat (zvláště objevují-li se v psaném textu).
Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou stále častěji slýchám slovosled např. „Se to musí udělat“. Trhá mi to uši. Je už takový slovosled přípustný?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Na tento slovosled často v mluveném jazyce narazíme, ale není kodifikován. Dříve se všeobecně vyučovalo, že musí příklonka se stát na druhém místě za výrazem, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. Pozice příklonky ale ve velké míře závisí i na kontextu a nemusí tomu tak být vždy. Slovosled „Se to musí udělat“ však mezi takové případy nepatří, jedná se o nespisovný prvek a ve spisovném kontextu se mu doporučujeme vyhnout.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jak hodnotíte užití pozdravů „s přáním hezkého dne“ a „mějte hezký den“ v e-mailech?
Klíčové slovo:
s přáním hezkého dne; mějte hezký den
Odpověď:
Formulace „s přáním hezkého dne“ se nehodí do oficiálních e-mailů, v méně oficiálních e-mailech ji lze tolerovat. Užití formulace „mějte hezký den“ nedoporučujeme.