Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba názvu: dohromady Dyjskosvratecký úval, nebo se spojovníkem Dyjsko-svratecký úval?
Klíčové slovo:
Dyjsko-svratecký úval
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se v názvu tohoto geomorfologického celku objevuje složené přídavné jméno souřadné, nikoli podřadné, píšeme Dyjsko-svratecký úval se spojovníkem (jde zde o souřadné spojení jmen řek Dyje a Svratky). V této podobě je pojmenování rovněž geograficky standardizováno, viz Geoportál ČÚZK. Nejde zde tedy o tradiční způsob psaní některých jmen typu Českomoravská vrchovina, Moravskoslezský kraj, který odporuje jinak obecně platným základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen.
Zvažované varianty:
Dyjsko-svratecký úval
Dyjskosvratecký úval
Poslední užití:
6.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat název balkánského pohoří: Rodopy, nebo Rodopi? Podobu s měkkým „i“ vídám spíše v zahraniční literatuře.
Klíčové slovo:
Rodopy
Odpověď:
V českých textech doporučujeme zápis Rodopy, což je standardizované exonymum, tj. domácí podoba cizího názvu. Tato varianta navíc v úzu silně převažuje.
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v učebnicích psát Mezopotámská, nebo Mezopotamská nížina? V jedné vydané učebnici je uvedeno Mezopotámská nížina.
Klíčové slovo:
Mezopotámská nížina
Odpověď:
Starší slovníky doporučovaly od názvu Mezopotámie tvořit přídavné jméno mezopotamský, avšak Internetová jazyková příručka uvádí dubletu mezopotamský/mezopotámský (v úzu si obě varianty silně konkurují). Vzhledem k tomu, že např. Geografický místopisný slovník světa obsahuje heslo Mezopotámská nížina a tutéž podobu jste nalezli v již vydané učebnici, volili bychom v daném případě shodný zápis s dlouhým „á“, praxe však není v tomto ohledu jednotná.
Zvažované varianty:
Mezopotamská nížina
Mezopotámská nížina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu kopce Černá studnice u slova studnice velké, nebo malé písmeno?
Klíčové slovo:
kopec Černá studnice
Odpověď:
Protože výraz studnice je obecné podstatné jméno a jde o označení kopce, nikoli obce, je namístě podoba Černá studnice.
Zvažované varianty:
Černá Studnice
Černá studnice
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 73
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 80
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – vodstva, hory, pohoří, nížiny, sekce 2.1 Spojení přídavného jména a podstatného jména obecného
Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
Moje kolegyně konzultovala v jazykové poradně psaní hradiště Staré Z/zámky. V geoprohlížeči Českého ústavu zeměměřického a katastrálního, na který se odvoláváte, je ale podoba STARÉ ZÁMKY, tzn. celý název je psán verzálkami. Z toho ale nevyplývá, že náležitá podoba je Staré Zámky. Podle mě však k psaní velkého písmena u slova zámek není důvod. Jde pouze o pomístní jméno, a tudíž by se mělo psát Staré zámky.
Klíčové slovo:
Staré Z/zámky
Odpověď:
Je sice pravda, že na mapě lze najít podobu psanou verzálkami, tj. STARÉ ZÁMKY. Podobu Staré Zámky jsme našli ve vyhledávacím okně a ta pro nás byla relevantní. Přesto jsme však ještě způsob psaní konzultovali s pracovníkem onomastického oddělení. Ten připustil, že není vyloučena ani podoba Staré zámky. V současnosti totiž není možné s jistotou určit, zda jde o sídelní část – tomu by odpovídal zápis Staré Zámky, nebo o pomístní jméno, konkrétně vyvýšeniny – zápis Staré zámky.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
S jakým písmenem se píše výraz zámky v pomístním názvu Staré Zámky? Tato lokalita, na níž se nachází pravěké hradiště, se nachází v Brně-Líšni.
Klíčové slovo:
Staré Zámky
Odpověď:
Tento název jsme našli v geoprohlížeči Českého ústavu zeměměřického a katastrálního. Podle něj je náležitá podoba Staré Zámky. Tento název jsme ještě konzultovali s pracovníkem onomastického oddělení. Podle něj není vyloučena ani podoba Staré zámky. V současnosti totiž není možné s jistotou určit, zda jde o sídelní část – tomu by odpovídal zápis Staré Zámky, nebo o jméno vyvýšeniny – zápis Staré zámky.
Poslední užití:
9.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Dohaduji se s vydavatelem průvodce o psaní velkého písmene ve spojení V Horách. Jde o pomístní jméno. Má se psát výraz hory s velkým písmenem?
Klíčové slovo:
V Horách
Odpověď:
Psaní velkého písmene v prvním slově po předložce se vztahuje i na pomístní jména. Náležitá je proto podoba V Horách.
Poslední užití:
5.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu kopce Perčulák u Sedlice na Strakonicku?
Klíčové slovo:
Perčulák
Odpověď:
Tento dotaz lze zodpovědět díky konzultaci s onomastiky. V soupisu pomístních jmen pro obec Sedlice (z roku 1966), který je uložen v Ústavu pro jazyk český, je uvedeno pomístní jméno Na Perčuláku. Ze soupisu není patrné, k jakému geografickému objektu se tento název vztahuje. Z řady různých obcí v Čechách máme doložena zeměpisná jména jako Perčula, Perčule, Percule apod. Tato jména vznikla nepochybně z německého Pferdschule ‚jízdárna‘. V některých obcích zpracovatelé soupisů uvádějí, že v místě byla „jízdárna“, ohrazený prostor, kde byli prováděni hřebci. V případě Sedlice takový výklad soupis neuvádí, ale pravděpodobně i tam se jízdárna kdysi nacházela. Je tedy možné, že jméno Perčulák označovalo kopec nad jízdárnou. Souvislost s přítomností koní dokládá i následující citace diplomové práce A. Ježkové: „Jelikož je okolí Blatenska poměrně kopcovité, nebyla přeprava většího nákladu, jako bylo třeba dřevo, vůbec jednoduchá. Docházelo tedy k tzv. přípřežím. Ty se prováděly vždy u vršků, kde k zapřaženým koním byli přivedeni koně další, kteří byli taktéž zapřaženi a pomohli náklad vyvézt nahoru. Jeden z takových vršků byl hned nedaleko obce Sedlice a jednalo se o vršek zvaný Perčulák.“ (Ježková, Anna: Ferdinand Hildprant a kulturní a ekonomický rozvoj Blatné. Praha, 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, s. 51).
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název hory Čerchov? Může souviset se zkomoleným německým názvem daného vrcholu Schwarzkopf?
Klíčové slovo:
Čerchov
Odpověď:
Jak uvádí příručka Pomístní jména v Čechách, název Čerchov byl utvořen příponou -ov od osobního jména Čerch, šlo tedy pravděpodobně o Čerchův vrch, les atp.; více viz článek L. Olivové-Nezbedové: Výklad oronyma Čerchov, Onomastický zpravodaj ČSAV, roč. 26, 1985, s. 459–463. Díky konzultaci s onomastickým oddělením ÚJČ můžeme vámi uvedenou motivaci vyloučit, respektive zde může být zcela opačná souvislost.
Poslední užití:
1.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
U obce Měděnec se nachází vrch, který bývá označovaný buď jako Měďník, nebo Mědník – co je správně?
Klíčové slovo:
Mědník
Odpověď:
Toto zeměpisné jméno je v současnosti oficiálně standardizované jako Mědník (viz aplikaci Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního). Při odvozování příponou -ník dochází běžně k tzv. depalatalizaci (ztrátě měkkosti) předcházející souhlásky, srov. např. hruď – hrudník, z vlastních jmen pak např. Kapraď (hora na Šumavě) – Kapradník (lesní cesta pod touto horou). Na okraj však doplňme, že z hlediska spisovné výslovnosti lze jméno Mědník artikulovat jako [mňedňík] i [mňeďňík], podobně pak Kapradník [kapradňík] i [kapraďňík]. Kolísání grafické podoby pak není v daném případě překvapivé.
Zvažované varianty:
Měďník
Mědník
Poslední užití:
28.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=910#nadpis1
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit název hory K2?
Klíčové slovo:
K2
Odpověď:
Číslu 2 odpovídají v češtině tvary dva i dvě. Pokud za tímto číslem následuje počítaný předmět, musí se s ní shodovat (např. dva psi, dvě kočky, dvě kuřata, nikoli *dvě psi, *dva kočky, *dva kuřata). V tomto případě však žádný předmět nenásleduje, proto lze vyslovit [ká dva] i [ká dvje]. Podobně kolísá tvar čísla 2 např. v matematických úlohách (jedna plus dvě/dva jsou tři) nebo v jiných zkratkách (např. ČT2 [čé té dva] i [čé té dvje]). Podle našich zjištění nejsou při výslovnosti názvu K2 jednotní ani profesionální mluvčí v médiích, přičemž občas se u nich vyskytuje také realizace [ká dvojka], která naprosto převažuje např. v mluvě horolezců. Tu bychom však doporučovali užívat spíše v méně formálních projevech. Domníváme se, že kolísání [ká dva] versus [ká dvje] posluchačům nijak nevadí a srozumitelnost či snadné vnímání textu nesnižuje. Lze pouze doporučit, aby např. v rámci jednoho pořadu byla výslovnost pokud možno sjednocena, protože případná variantnost by mohla zbytečně upoutávat pozornost. Na okraj doplňme, že např. při horších akustických podmínkách se doporučuje volit spíše tvar dva, protože je slovo [dvje] snadno zaměnitelné s číslem [pjet].
Zvažované varianty:
dva
dvě
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova svatý ve spojení Svatý Hostýn? Mám na mysli název kopce.
Klíčové slovo:
Svatý Hostýn
Odpověď:
Podle Geoportálu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je oficiální název kopce pouze Hostýn. Pokud před tento výraz předřadíme přídavné jméno svatý, které je v úzu běžné, upřednostnili bychom psaní s velkým písmenem. Psaní s velkým písmenem v ČNK jednoznačně převažuje.
Poslední užití:
16.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Místo, kde stávala původní ves, pak na paměť zemřelých pojmenovali Totengrün – Paseka mrtvých“ způsob psaní Paseka mrtvých správný?
Klíčové slovo:
paseka Mrtvých
Odpověď:
Doporučujeme podobu paseka Mrtvých, která odpovídá obecným zásadám o psaní zeměpisných jmen, podle nichž se výrazy označující druh zeměpisného jména píšou s malým písmenem, a to bez ohledu na to, na kterém místě daného spojení stojí.
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 73
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 80
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – vodstva, hory, pohoří, nížiny, sekce 2.3 Spojení dvou podstatných jmen
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova hora ve spojení poutní místo Maková hora?
Klíčové slovo:
Maková hora
Odpověď:
Název poutního místa je totožný s názvem hory, na které se nachází, proto je namístě podoba Maková hora.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název Na Kočáku? Co znamená jméno vrchu „Kočák“?
Klíčové slovo:
Kočák
Odpověď:
Pomístní jméno Kočák je zachyceno v hesláři Slovníku pomístních jmen v Čechách (https://spjc.ujc.cas.cz/prehled.php), avšak dosud není zpracováno. Konzultací s onomastickým oddělením jsme zjistili, že název tohoto vrchu u Panenských Břežan souvisí pravděpodobně s příjmením Kočí, Koča atp., případně s obecným jménem kočí. Člověku daného jména či povolání tedy mohl patřit tamní pozemek, měl jej pronajatý atd.
Poslední užití:
25.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník pomístních jmen v Čechách. (platí od 2005)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu hradu Vargač?
Klíčové slovo:
Vargač
Odpověď:
Bohužel se nám nepodařilo dohledat o původu názvu hradu (a také návrší) Vargač v Dobříši žádné ověřené informace (občas uváděná souvislost se staročeským slovem varkoč ve významu suknice se nejeví z jazykového hlediska jako pravděpodobná). Vzhledem k tomu, že kolem návrší, kde tento hrad stával, vedla Zlatá stezka, je možné, že šlo o původně německý název, jehož složkou bylo slovo Warte ve významu stráž.
Poslední užití:
16.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu hory Sinaj? Souvisí toto jméno nějak s českým slovem sinalý?
Klíčové slovo:
Sinaj
Odpověď:
Název hory Sinaj pochází z hebrejštiny. Byl zřejmě odvozen od jména měsíčního boha Sína, případně od hebrejského výrazu pro keř (více viz J. Heller: Výkladový slovník biblických jmen, Praha 2003, s. 325–326). Vzhledem k tomu, že české slovo sinalý má kořeny v praslovanštině (tj. v indoevropském jazyce), zatímco hebrejština je jazyk semitský (tj. afroasijský), nepřipadá nám jakákoli souvislost pravděpodobná, avšak tento aspekt by lépe posoudili etymologové.
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení Středočeská pahorkatina u přídavného jména velké, nebo malé písmeno?
Klíčové slovo:
Středočeská pahorkatina
Odpověď:
Protože je to oficiální zeměpisný název, píše se u přídavného jména velké písmeno. Náležitá podoba je tedy Středočeská pahorkatina.
Zvažované varianty:
Středočeská pahorkatina
středočeská pahorkatina
Poslední užití:
24.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 73
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 81
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – vodstva, hory, pohoří, nížiny, sekce 2 Spojení přídavného jména a podstatného jména obecného
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že se v názvu kopce Mikulčin vrch píše u prvního slova velké písmeno a u druhého malé.
Klíčové slovo:
Mikulčin vrch
Odpověď:
Ano. U tohoto typu pojmenování se píše velké písmeno pouze u přídavného jména.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 73
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 81
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – vodstva, hory, pohoří, nížiny, sekce 2.1 Spojení přídavného jména a podstatného jména obecného
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
V učebnici pro 9. třídu z nakladatelství Fraus je u názvu kopce podoba Dlouhé Stráně. Tato podoba je rozšířená i v praxi. Domnívám se, že tento způsob psaní je správný.
Klíčové slovo:
hora Dlouhé stráně
Odpověď:
Aby se v zeměpisných názvech tvořených spojením přídavného a podstatného jména psalo u podstatného jména velké písmeno, muselo by jím být vlastní jméno. Výraz stráně je však podstatné jméno obecné, a proto je náležitá podoba Dlouhé stráně.
Poslední užití:
3.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 73
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 81
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – vodstva, hory, pohoří, nížiny, sekce 2 Spojení přídavného jména a podstatného jména obecného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.