Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba názvu: dohromady Dyjskosvratecký úval, nebo se spojovníkem Dyjsko-svratecký úval?
Klíčové slovo:
Dyjsko-svratecký úval
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se v názvu tohoto geomorfologického celku objevuje složené přídavné jméno souřadné, nikoli podřadné, píšeme Dyjsko-svratecký úval se spojovníkem (jde zde o souřadné spojení jmen řek Dyje a Svratky). V této podobě je pojmenování rovněž geograficky standardizováno, viz Geoportál ČÚZK. Nejde zde tedy o tradiční způsob psaní některých jmen typu Českomoravská vrchovina, Moravskoslezský kraj, který odporuje jinak obecně platným základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen.
Zvažované varianty:
Dyjsko-svratecký úval
Dyjskosvratecký úval
Poslední užití:
6.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat název balkánského pohoří: Rodopy, nebo Rodopi? Podobu s měkkým „i“ vídám spíše v zahraniční literatuře.
Klíčové slovo:
Rodopy
Odpověď:
V českých textech doporučujeme zápis Rodopy, což je standardizované exonymum, tj. domácí podoba cizího názvu. Tato varianta navíc v úzu silně převažuje.
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v učebnicích psát Mezopotámská, nebo Mezopotamská nížina? V jedné vydané učebnici je uvedeno Mezopotámská nížina.
Klíčové slovo:
Mezopotámská nížina
Odpověď:
Starší slovníky doporučovaly od názvu Mezopotámie tvořit přídavné jméno mezopotamský, avšak Internetová jazyková příručka uvádí dubletu mezopotamský/mezopotámský (v úzu si obě varianty silně konkurují). Vzhledem k tomu, že např. Geografický místopisný slovník světa obsahuje heslo Mezopotámská nížina a tutéž podobu jste nalezli v již vydané učebnici, volili bychom v daném případě shodný zápis s dlouhým „á“, praxe však není v tomto ohledu jednotná.
Zvažované varianty:
Mezopotamská nížina
Mezopotámská nížina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu kopce Černá studnice u slova studnice velké, nebo malé písmeno?
Klíčové slovo:
kopec Černá studnice
Odpověď:
Protože výraz studnice je obecné podstatné jméno a jde o označení kopce, nikoli obce, je namístě podoba Černá studnice.
Zvažované varianty:
Černá Studnice
Černá studnice
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 73
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 80
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – vodstva, hory, pohoří, nížiny, sekce 2.1 Spojení přídavného jména a podstatného jména obecného
Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
Moje kolegyně konzultovala v jazykové poradně psaní hradiště Staré Z/zámky. V geoprohlížeči Českého ústavu zeměměřického a katastrálního, na který se odvoláváte, je ale podoba STARÉ ZÁMKY, tzn. celý název je psán verzálkami. Z toho ale nevyplývá, že náležitá podoba je Staré Zámky. Podle mě však k psaní velkého písmena u slova zámek není důvod. Jde pouze o pomístní jméno, a tudíž by se mělo psát Staré zámky.
Klíčové slovo:
Staré Z/zámky
Odpověď:
Je sice pravda, že na mapě lze najít podobu psanou verzálkami, tj. STARÉ ZÁMKY. Podobu Staré Zámky jsme našli ve vyhledávacím okně a ta pro nás byla relevantní. Přesto jsme však ještě způsob psaní konzultovali s pracovníkem onomastického oddělení. Ten připustil, že není vyloučena ani podoba Staré zámky. V současnosti totiž není možné s jistotou určit, zda jde o sídelní část – tomu by odpovídal zápis Staré Zámky, nebo o pomístní jméno, konkrétně vyvýšeniny – zápis Staré zámky.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
S jakým písmenem se píše výraz zámky v pomístním názvu Staré Zámky? Tato lokalita, na níž se nachází pravěké hradiště, se nachází v Brně-Líšni.
Klíčové slovo:
Staré Zámky
Odpověď:
Tento název jsme našli v geoprohlížeči Českého ústavu zeměměřického a katastrálního. Podle něj je náležitá podoba Staré Zámky. Tento název jsme ještě konzultovali s pracovníkem onomastického oddělení. Podle něj není vyloučena ani podoba Staré zámky. V současnosti totiž není možné s jistotou určit, zda jde o sídelní část – tomu by odpovídal zápis Staré Zámky, nebo o jméno vyvýšeniny – zápis Staré zámky.
Poslední užití:
9.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Dohaduji se s vydavatelem průvodce o psaní velkého písmene ve spojení V Horách. Jde o pomístní jméno. Má se psát výraz hory s velkým písmenem?
Klíčové slovo:
V Horách
Odpověď:
Psaní velkého písmene v prvním slově po předložce se vztahuje i na pomístní jména. Náležitá je proto podoba V Horách.
Poslední užití:
5.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu kopce Perčulák u Sedlice na Strakonicku?
Klíčové slovo:
Perčulák
Odpověď:
Tento dotaz lze zodpovědět díky konzultaci s onomastiky. V soupisu pomístních jmen pro obec Sedlice (z roku 1966), který je uložen v Ústavu pro jazyk český, je uvedeno pomístní jméno Na Perčuláku. Ze soupisu není patrné, k jakému geografickému objektu se tento název vztahuje. Z řady různých obcí v Čechách máme doložena zeměpisná jména jako Perčula, Perčule, Percule apod. Tato jména vznikla nepochybně z německého Pferdschule ‚jízdárna‘. V některých obcích zpracovatelé soupisů uvádějí, že v místě byla „jízdárna“, ohrazený prostor, kde byli prováděni hřebci. V případě Sedlice takový výklad soupis neuvádí, ale pravděpodobně i tam se jízdárna kdysi nacházela. Je tedy možné, že jméno Perčulák označovalo kopec nad jízdárnou. Souvislost s přítomností koní dokládá i následující citace diplomové práce A. Ježkové: „Jelikož je okolí Blatenska poměrně kopcovité, nebyla přeprava většího nákladu, jako bylo třeba dřevo, vůbec jednoduchá. Docházelo tedy k tzv. přípřežím. Ty se prováděly vždy u vršků, kde k zapřaženým koním byli přivedeni koně další, kteří byli taktéž zapřaženi a pomohli náklad vyvézt nahoru. Jeden z takových vršků byl hned nedaleko obce Sedlice a jednalo se o vršek zvaný Perčulák.“ (Ježková, Anna: Ferdinand Hildprant a kulturní a ekonomický rozvoj Blatné. Praha, 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, s. 51).
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název hory Čerchov? Může souviset se zkomoleným německým názvem daného vrcholu Schwarzkopf?
Klíčové slovo:
Čerchov
Odpověď:
Jak uvádí příručka Pomístní jména v Čechách, název Čerchov byl utvořen příponou -ov od osobního jména Čerch, šlo tedy pravděpodobně o Čerchův vrch, les atp.; více viz článek L. Olivové-Nezbedové: Výklad oronyma Čerchov, Onomastický zpravodaj ČSAV, roč. 26, 1985, s. 459–463. Díky konzultaci s onomastickým oddělením ÚJČ můžeme vámi uvedenou motivaci vyloučit, respektive zde může být zcela opačná souvislost.
Poslední užití:
1.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
U obce Měděnec se nachází vrch, který bývá označovaný buď jako Měďník, nebo Mědník – co je správně?
Klíčové slovo:
Mědník
Odpověď:
Toto zeměpisné jméno je v současnosti oficiálně standardizované jako Mědník (viz aplikaci Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního). Při odvozování příponou -ník dochází běžně k tzv. depalatalizaci (ztrátě měkkosti) předcházející souhlásky, srov. např. hruď – hrudník, z vlastních jmen pak např. Kapraď (hora na Šumavě) – Kapradník (lesní cesta pod touto horou). Na okraj však doplňme, že z hlediska spisovné výslovnosti lze jméno Mědník artikulovat jako [mňedňík] i [mňeďňík], podobně pak Kapradník [kapradňík] i [kapraďňík]. Kolísání grafické podoby pak není v daném případě překvapivé.
Zvažované varianty:
Měďník
Mědník
Poslední užití:
28.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=910#nadpis1
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.