Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i se napíše v přísudku ve větě „Studenti, děti a další skupiny dostali příspěvek“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Je-li součástí několikanásobného podmětu podstatné jméno rodu mužského životného (výraz „studenti“ ve větě „studenti, děti a další skupiny dostali příspěvek“), píšeme v přísudku měkké i.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v přísudku ve větě „Sobík a stánek nemohl_ chybět“?
Odpověď:
Ve větě „Sobík a stánek nemohli chybět“ se v přísudku píše měkké i. Měkké i píšeme v této větě proto, že součástí několikanásobného podmětu („sobík a stánek“) je podstatné jméno rodu mužského životného („sobík“), kterým se shoda řídí.
Dotaz:
Obecný dotaz
Konkrétní dotaz:
Mohou označovat věty podle postoje mluvčího a věty podle komunikačních funkcí totéž? Našla jsem to tak v jedné učebnici.
Odpověď:
V pragmalingvistické teorii označují postoj mluvčího a komunikační funkce odlišné skutečnosti, a proto by se i dělení vět na jejich základě mělo odlišovat. Je však pravda, že v učebnicích pro základní a střední školy dochází k různým zjednodušením. Posouzení adekvátnosti užití těchto pojmů a jejich záměny ve školském prostředí není v kompetenci jazykové poradny, doporučujeme obrátit se s dotazem na některou z pedagogických fakult.
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše ve větě „Jako děti jsme s rodiči trávil_ hodně času“?
Odpověď:
Ve větě „Jako děti jsme s rodiči trávili hodně času“ se v přísudku píše měkké i. Shoda se v takovém případě řídí podmětem (zde se jedná o podmět nevyjádřený „my“), spojení „jako děti“ je doplněk.
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Mohou obchodníci používat spojení cena od? V reklamě je např. uvedena cena za produkt od 100 Kč, ale aby zákazník tento produkt za danou cenu získal, musí k němu zakoupit ještě nějaký další produkt, takže nakonec zaplatí celkem třeba 500 Kč. Není to klamavá reklama?
Klíčové slovo:
cena od
Odpověď:
Z jazykového hlediska je spojení cena od i jeho užití v popsané situaci v pořádku. Posouzení, zda se jedná o klamavou reklamu, není v kompetenci jazykové poradny, nýbrž právníků.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se napíše ve větě „Abychom nebyly celé popíchané“, která zazní v reklamě na vánoční stromky?
Odpověď:
Pokud větu pronáší zosobněné vánoční stromky, píšeme v přísudku tvrdé y. Shoda se zde řídí právě podstatným jménem stromky, ačkoli je podmět ve větě nevyjádřený.
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Vyplňuji formulář, v němž vybírám mezi možnostmi ano a ne. Kterou z možností mám označit u bodu, kde se píše, že „dále prohlašuji, že nejsem a nebyl jsem v evidenci protialkoholní péče“, v případě, že v dané evidenci opravdu nejsem a ani jsem nikdy nebyl?
Klíčové slovo:
ano
Odpověď:
Je třeba označit ano, vyjadřuje se tak souhlas s uvedeným tvrzením (v podstatě se tím říká: ano, prohlašuji to, souhlasím s tím, co je uvedené ve vedlejší větě).
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v přísudku ve větě „Žádáme nájemníky, aby dbal_“?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Ve větě „Žádáme nájemníky, aby dbali“ se v přísudku píše měkké i. Shoda se řídí podstatným jménem „nájemníky“ z věty hlavní. Protože je toto slovo rodu mužského životného, píše se ve shodě měkké i.
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Volala jsem do rádia, abych si stěžovala na jeho tendenčnost. Při rozhovoru s redaktorkou jsem řekla: „Hele, tohle se mi nelíbí.“ Redaktorka se ohradila, abych jí neříkala hele. Dopustila jsem se nějakého prohřešku?
Klíčové slovo:
hele
Odpověď:
Slovo hele slouží k navázání kontaktu. Používá se v běžné každodenní komunikaci, a proto ve formální komunikaci působí nepatřičně až nezdvořile. Navíc se tento tvar užívá, pokud si s komunikačním partnerem tykáme, při vykání se používá spíše heleďte. Avšak ani tento tvar bychom pro formální komunikaci nedoporučovali.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu napsat „14 vítězů a vítězek“, nebo je třeba na prvním místě uvést jméno v ženském rodě, tedy „14 vítězek a vítězů“?
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou správně obě varianty, ze zdvořilostních důvodů se někdy upřednostňuje uvedení jména v ženském rodě na prvním místě.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
8.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo babyčka jako zdrobnělina výrazu javor babyka?
Klíčové slovo:
babyčka
Odpověď:
Ano, existuje. Slovo se však neužívá běžně, jde o příležitostný výraz užitý např. v básni Emanuely Frynty: Máme doma babyčku a sedá na ní kos...
Poslední užití:
6.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y píšeme ve slově líbit?
Klíčové slovo:
líbit
Odpověď:
Sloveso líbit nepatří mezi vyjmenovaná ani odvozená slova, v základu slova píšeme proto í; rovněž v zakončení infinitivu píšeme i (-it), podobně např. prosit, sušit, kosit.
Zvažované varianty:
líbit
lýbit
Poslední užití:
12.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)