Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině náležitá podoba názvu ruského jezera: Pleščejovo, nebo Pleščejevovo, nebo Pleščejevo?
Klíčové slovo:
jezero Pleščejevo
Odpověď:
Toto jméno bohužel není v žádném ze zdrojů, které máme k dispozici, obsaženo, odpovědět však můžeme na základě konzultace s odbornicí na ruštinu: Vzhledem k tomu, že název „Pleščejevo“ není motivován osobním jménem Pleščej nebo Pleščejev, název by měl znít v češtině skutečně Pleščejevo, nikoliv *Pleščejovo nebo *Pleščejevovo. Nejde však o Pleščejevo jezero (jako např. Máchovo jezero), ale jezero Pleščejevo (jako např. jezero Malawi, tj. podstatné jméno rodu středního).
Zvažované varianty:
Pleščejovo jezero
Pleščejevovo jezero
jezero Pleščejevo
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Píše se Vyžlovský rybník, nebo vyžlovský rybník? Tento název nemohu nikde najít.
Klíčové slovo:
Vyžlovský rybník
Odpověď:
Podle geoprohlížeče Úřadu zeměměřického a katastrálního jde o oficiální název, a proto je namístě podoba Vyžlovský rybník.
Zvažované varianty:
Vyžlovský rybník
vyžlovský rybník
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Zeměpisná jména: střední rod
Konkrétní dotaz:
Děti měly ve škole ve 4. třídě za úkol vytvořit 2. p. mn. čísla názvu Lipno. Dcera si našla na stránce skloňuj.cz, že ten tvar má být Lipn, ale paní učitelka to opravila, že správně je Lipen. Je to opravdu tak?
Klíčové slovo:
Lipno
Odpověď:
Především je třeba upozornit, že tento typ úkolu je pro žáky zcela nevhodný. Ani běžné mluvnice neuvádějí vyjma pomnožných názvů tvary množného čísla zeměpisných (i osobních) jmen, protože se vyskytují zcela ojediněle. Není vhodné chtít po žácích, aby uměli skloňovat jména, ve kterých se vyskytují nepravidelnosti a navíc je jejich frekvence téměř nulová. Na zmíněné internetové stránce je patrně tvar vygenerován automaticky a není zkontrolován lingvisty. V tomto případě totiž tvar 2. p. mn č. není utvořen mechanicky podle vzoru „město“. Vzhledem k zakončení základu slova na slabikotvorné -n- je třeba před něj vložit vkladné -e-, které se používá právě u tvarů, ve kterých by jinak vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina: bahno - bahen, plátno - pláten apod.
Zvažované varianty:
Lipn
Lipen
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 2. p. mn. č. - 2.2 Jména s dvěma (třemi) souhláskami před koncovým ‑o
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu potoka Hořima v okresu Domažlice? V mapách apod. se nyní objevuje výhradně pod názvem Hořina, jméno Hořima užívají snad již jen starousedlíci a stodští rybáři. Domnívám se, že název Hořina se k potoku nehodí, protože asi souvisí s horami; jde však o lužní potok, u něhož se nacházejí archeologická naleziště z doby bronzové, mohylové hroby a pozůstatky po těžbě měděné rudy.
Klíčové slovo:
Hořina; Hořima
Odpověď:
Název tohoto potoka je oficiálně standardizován Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním jako Hořina, viz veřejně přístupnou aplikaci Geoportál. Tamtéž lze také zjistit, že potok před tím, než se vlije do Radbuzy, protéká stejnojmennou lesní lokalitou. Souhlasíme, že název Hořina jistě souvisí s obecným jménem hora, což potvrzuje i publikace „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995, s. 264). Jméno však nemuselo nutně souviset přímo s horským terénem, ale např. právě s těžbou rudy (srov. město Kutná Hora, které své jméno dostalo podle těžby stříbra, ale také výraz horník pro důlního pracovníka), mohlo také jít o slovo hora v dřívějším významu ‚les‘. Potok Hořina pak ke svému názvu přišel zjevně tak, že protékal stejnojmennou lokalitou. Ve výše citované publikaci se na s. 298 totiž lze rovněž dočíst: „Jména motivovaná charakterem terénu, kterým voda protéká, tvoří další velkou skupinu říčních jmen. Velmi často dostává voda jméno podle svého okolí. Naši předci nerozlišovali totiž vodní tok od přilehlého území, nýbrž obojí chápali jako jedno a označovali i jedním jménem.“ Není bez zajímavosti, že s totožnou situací se setkáváme na zcela odlišném místě v Česku, a to v okrese Opava. Také zde (u Brumovic) protéká potok Hořina lesním pozemkem stejného jména. Ke změně Hořina na Hořima mohlo v běžné mluvě na Holýšovsku dojít vlivem nejrůznějších faktorů.
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ a výklad názvu vodního toku Kocába?
Klíčové slovo:
Kocába
Odpověď:
V tomto případě bohužel není výklad příliš jistý. J. Malenínská v kapitole „K hydronymii Čech. O jménech tekoucích vod“, která je součástí knihy kolektivu autorek „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995), zařazuje název Kocába mezi jména s nejasnou (neprokázanou) motivací, která vznikla už ve starých dobách. Předpokládá, že původní podoba názvu byla *Chocava (zde by se pravděpodobně ukrývalo u hydronym časté zakončení -ava, které etymologicky souvisí mj. s latinským aqua), první část by byla nejasná.
Hydronymum Kocába vykládá i A. Profous ve 2. svazku svého díla „Místní jména v Čechách“ (1949), a to v souvislosti s názvem zaniklé vsi Kocába, která se nacházela nad stejnojmennou říčkou někde východně od Dobříše. Na základě nejstarších písemných dokladů předpokládá, že název říčky zněl původně Chocova, což byl tvar přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména Choc, které i dnes existuje jako příjmení (vzniklo jako zkrácenina složeného osobního jména Chotěbor nebo Chotimír). Název by označoval Chocovu vodu.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.