Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám dopis profesorovi, který je zároveň děkanem, a docentovi, který je zároveň vedoucím katedry. Mohu dotyčné oslovit „Vážený pane profesore, vážený pane docente“?
Klíčové slovo:
profesor; docent; děkan; vedoucí katedry
Odpověď:
Pokud se na dotyčné obracíte v pracovní záležitosti, nabízí se užít v oslovení funkce dotyčných – „Vážený pane děkane, vážený pane vedoucí“. Ovšem ani navrhované oslovení vědecko-pedagogickými tituly nepovažujeme za nevhodné.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jaké mám použít oslovení v dopise – „vážení páni senátoři“, nebo „vážení pánové senátoři“?
Klíčové slovo:
páni; pánové
Odpověď:
Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je častější užití krátkého tvaru – „vážení páni senátoři“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení senátoři“.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Píšu oficiální dopis a nejsem si jistá, zda mám v následující formulaci použít slovo „pan“, či nikoliv: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“ / „Byla jsem u inženýra Nováka.“ Poradíte mi?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro tyto případy neexistuje žádná striktní zásada, jíž bychom se mohli řídit. (Ne)uvedení výrazu pan je závislé především na typu textu a jazykovém citu. Žádná z uvedených variant není nesprávná, ovšem s ohledem na vyjadřování zdvořilosti v dopisech bychom se v tomto případě přiklonili k použití výrazu pan: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“
Zvažované varianty:
Byla jsem u pana inženýra Nováka.
Byla jsem u inženýra Nováka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi užívání názvů pracovních pozic jen v mužském rodě. Vypadá to, že v různých výběrových řízeních hledají profesory a nedávají šanci profesorkám. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
profesor; profesorka
Odpověď:
V češtině dlouhodobě funguje generické maskulinum – název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Z tohoto pohledu je tedy jeho užití zcela v pořádku. Na druhou stranu se v současnosti šíří společenská poptávka po genderové korektnosti a inkluzivním vyjadřování, a tak se stále častěji setkáváme s uváděním podob obou rodů, např. profesor/profesorka. I to je z jazykového hlediska zcela v pořádku.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v glose, kritizující užívání generického maskulina v inzerátech, použít následující větu? „Čeština nabízí od nepaměti tři rody včetně ženského.“ Nevím totiž přesně, odkdy jsou v češtině užívány tři rody, tak bych se tomu chtěla vyhnout.
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku, v glose jistě není třeba uvádět přesnější dataci.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Formuluji poděkování za finanční příspěvek. Napsal bych, že děkuji „Pavlovi a Daniele“, protože peníze mi poslal muž z tohoto manželského páru. Ale nejsem si jistý, zda by jako první neměla být uvedena žena. Poradíte mi?
Odpověď:
Obecně platí, že s ohledem na společenskou konvenci je vhodnější uvádět v různých textech ženu před mužem. Ovšem domníváme se, že v situaci, kdy peníze věnoval (především) muž, je zcela v pořádku uvést na prvním místě jeho.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail hejtmanovi a vedoucímu odboru. Prvního adresáta oslovím „Vážený pane hejtmane“, ale co s tím druhým? Mám ho oslovit funkcí, vysokoškolským titulem, nebo příjmením?
Klíčové slovo:
vedoucí
Odpověď:
Jelikož oslovujete hejtmana pracovní funkcí, doporučili bychom vám jí oslovit i druhého adresáta – celé oslovení by tedy mohlo mít podobu „Vážený pane hejtmane, vážený pane vedoucí“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Jsem jedna z mála, co onemocnění zde ještě neprodělala.“ Mohu ji tak ponechat? Jde o vyjádření obyvatelky domu pro seniory v rámci ankety, které bude doplněno jejím jménem a informací o věku.
Odpověď:
V anketních odpovědích mohou být zachovány prvky mluvenosti (v tomto případě odkazování na osobu vztažným zájmenem „co“ či vypuštění předmětu slova „málo“), které odrážejí autentičnost vyjádření. Proto se domníváme, že není třeba uvedenou formulaci nijak upravovat.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem esej, v níž jsem citovala jednoho filozofa. Samozřejmě jsem uvedla jeho jméno, ovšem byla jsem upozorněna, že musím v eseji uvádět celý bibliografický údaj – dílo, odkud citát pochází, na jaké stránce ho lze nalézt atd. Je to tak?
Klíčové slovo:
esej
Odpověď:
Podle Stylistiky pro žurnalisty od Evy Minářové se esejistický styl pohybuje na pomezí odborného a uměleckého stylu. Autorka dále uvádí, že od textů odborných se esej liší tím, že neobsahuje bibliografický aparát. Uvedení jména autora citátu by tedy mělo být pro esej dostačující.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Stylistika pro žurnalisty. Eva Minářová. 2011.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.