Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Pokud má instituce vedle ústředí také několik poboček, mají údaje v adrese odpovídat údajům centrály, nebo dané pobočky?
Klíčové slovo:
adresa
Odpověď:
Údaje v adrese by měly odpovídat místu, kam bude pošta reálně doručována. S touto potenciální možností by se mělo počítat i v případě e-mailové korespondence.
Poslední užití:
6.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3.1 Poštovní adresa odesilatele (s. 44)
Dotaz:
Obecný dotaz
Konkrétní dotaz:
Mohou označovat věty podle postoje mluvčího a věty podle komunikačních funkcí totéž? Našla jsem to tak v jedné učebnici.
Odpověď:
V pragmalingvistické teorii označují postoj mluvčího a komunikační funkce odlišné skutečnosti, a proto by se i dělení vět na jejich základě mělo odlišovat. Je však pravda, že v učebnicích pro základní a střední školy dochází k různým zjednodušením. Posouzení adekvátnosti užití těchto pojmů a jejich záměny ve školském prostředí není v kompetenci jazykové poradny, doporučujeme obrátit se s dotazem na některou z pedagogických fakult.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Lze v inzerátu u pracovní pozice uvést název pozice v mužském rodě následovaný zkratkami m. a ž., nebo je třeba uvést i přechýlenou podobu názvu pozice?
Odpověď:
Zápis typu „mistr (m./ž.)“ nemusí být pro čtenáře dostatečně srozumitelný. V inzerátu je vhodnější uvést název pozice jak v mužském, tak v ženském rodě, tedy např. „mistr/mistrová“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Lze v dopise nebo v e-mailu používat pozdrav dobrý den, nebo je vhodnější adresáta či adresáty oslovit?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pozdrav dobrý den není vhodný pro oficiální a formální písemnou komunikaci, a proto bychom jeho užití např. v úředním dopise nebo v e-mailové korespondenci s obchodním partnerem nedoporučovali. Zdvořilejší je adresáta, případně adresáty, oslovit, např. „Vážený pane Nováku“, „Vážená paní magistro“, a to i v případě, kdy nevíme, kdo konkrétně je adresátem textu, pak lze užít oslovení např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážení“ apod. Kombinaci pozdravu a oslovení, např. „Dobrý den, paní Nováková“ nedoporučujeme. V neoficiální či méně formální komunikaci, např. v běžné každodenní komunikaci mezi kolegy, je užití pozdravu přijatelné.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav
Dotaz:
Předmět
Konkrétní dotaz:
Setkala jsem se v jedné učebnici s názorem, že když je v dopise vyplněna položka předmět, nemusí se uvádět oslovení. Je to pravda?
Klíčové slovo:
předmět; oslovení
Odpověď:
S tímto názorem nesouhlasíme. V dopise by měly být uváděny obě položky, tedy jak předmět, tak oslovení.
Poslední užití:
14.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.6 Předmět (s. 48); 15.7 Oslovení (s. 48)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.