Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Barrandov. Lze dělit Ba-rrandov?
Klíčové slovo:
Barrandov
Odpověď:
Slovo Barrandov se na konci řádku správně dělí takto: Ba-r-ran-dov. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami – odtud tedy dvojí správné dělení: jak Bar-randov, tak i Ba-rrandov.
Zvažované varianty:
Ba-rrandov
Poslední užití:
26.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Barrandov
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje název Chmelištná, což je část obce Nepomyšl?
Klíčové slovo:
Chmelištná
Odpověď:
Přestože název neobsahují kodifikační ani jiné jazykové příručky, skloňování názvu Chmelištná je neproblematické. Na základě zakončení patří k ženskému rodu a skloňuje se podle vzoru „mladá“: do Chmelištné, na Chmelištnou atd.
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje a jaký je rod názvu místní části Dětaň? Je to část Nepomyšle. Tady se říká ta Dětaň.
Klíčové slovo:
Dětaň
Odpověď:
Příručky kodifikační ani standardizační Dětaň neuvádějí. Obvykle se totiž v příručkách objevují názvy obcí, ale jejich části spíše sporadicky. Vyjdeme-li ze zakončení, pak by název měl být spíše ženského rodu, protože jména obcí zakončená na -ň jsou rodu ženského: Toušeň, Lipeň, Plzeň apod. Což podporuje i to, že je Dětaň podle vás v místním úzu také rodu ženského. V tom případě se bude název skloňovat podle vzoru "píseň".
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký rod a číslo je název Bukovice? Je to ta Bukovice, nebo ty Bukovice? Jedná se o část obce v Písařově.
Klíčové slovo:
Bukovice
Odpověď:
Bukovice v Písařově je název ženského rodu v jednotném čísle: ta Bukovice. Obcí i městských částí s názvem Bukovice je však víc a ne ve všech případech se musí gramatická charakteristika shodovat. U některých částí jiných obcí může být název i v množném čísle (ty Bukovice). Informace o rodě a čísle nelze bohužel vždy dohledat v příručkách nebo v jazykových korpusech. Z hlediska zakončení -ice se může jednat o obě varianty. Srov. ta Sušice v Čechách a ty Sušice na Moravě nebo kolísání ta/ty Hostivice. Vždy záleží na věcné znalosti. Zda jde o jednotné, nebo množné číslo u konkrétního názvu (ať už jde o obec, nebo jen část obce). Pokud jde o obce, gramatické údaje lze dohledat v různých příručkách, např. Internetová jazyková příručka, Naše místní jména (A. Polívková). Jde-li o části obce, jazykové příručky neobsahují všechny názvy a úzus často není průkazný, proto je někdy třeba je zjišťovat přímo u místních úřadů.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se v češtině měl vyslovovat název lokality Tel Moca v Izraeli: [moca], nebo [moka]? Když to zkouším odvodit z původní hebrejské podoby, vůbec mi tento přepis neodpovídá.
Klíčové slovo:
Tel Moca
Odpověď:
Tuto informaci žádná z nám dostupných příruček neobsahuje, avšak přepis z hebrejštiny do češtiny by měl být v podstatě fonetický, tj. náležitá výslovnost by byla ve shodě s písmem [tel moca]. Pokud jsme nalezli na internetu správnou výchozí podobu v hebrejštině, tj. מוצא, pak na příslušném místě je znak צ, jehož název je cade a vyslovuje se jako [c] (upozorňujeme, že hebrejština se čte zprava doleva, takže předposlední písmeno je nutno hledat na 2. místě zleva). Výslovnost [tel moca] jsme navíc zachytili i u profesionálních mluvčích v rozhlase a u vědce věnujícího se výzkumu v dané lokalitě. Vzhledem k tomu, že nejsme odborníky na tuto problematiku, doporučujeme s podobnými dotazy kontaktovat hebraisty.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v českém překladu z chorvatštiny zapsat místní název Bijakovići v původní podobě s ć s čárkou, nebo jako Bijakoviči?
Klíčové slovo:
Bijakovići
Odpověď:
Doporučujeme v českém textu pokud možno zachovat původní podobu jména. Textové procesory i další programy obvykle umožňují zapsat i písmena, která v české abecedě nejsou. Pokud to nelze, nahrazují se písmeny s nejbližší zvukovou platností (Buñuel – Buňuel) nebo příslušnými písmeny bez rozlišovacího znaménka (François – Francois, Ernö – Erno). U jména Bijakovići by zápis ć neměl být problém.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen, sekce 2.2 – Zeměpisná jména
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka a Kobylisy? Je to celé kobyl-?
Klíčové slovo:
kobyla, kobylí, kobylka, Kobylisy
Odpověď:
Ano, společným kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka i Kobylisy je celé kobyl-.
Zvažované varianty:
kobyl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba názvu Sídliště na Sadech?
Klíčové slovo:
Sídliště na Sadech
Odpověď:
Pro psaní názvu sídlišť, pokud je výraz sídliště součástí názvu, a to v tomto případě je, platí stejná pravidla jako pro psaní názvu obcí. V předložkových názvech se předložka píše s malým písmenem a následující výraz, i když jde o obecné podstatné jméno, s velkým. Náležitá podoba je proto Sídliště na Sadech.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení Pražské Sídliště výraz sídliště s malým, nebo velkým písmenem?
Klíčové slovo:
Pražské Sídliště
Odpověď:
Nahlédnutím do geoprohlížeče Českého úřadu zeměměřického a katastrálního jsme zjistili, že jde o základní sídelní jednotku, jinými slovy o oficiální název části města, a to ve Znojmě, a proto je třeba psát Pražské Sídliště.
Zvažované varianty:
Pražské Sídliště
Pražské sídliště
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště, sekce 2 Názvy městských částí a sídlišť
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
Moje kolegyně konzultovala v jazykové poradně psaní hradiště Staré Z/zámky. V geoprohlížeči Českého ústavu zeměměřického a katastrálního, na který se odvoláváte, je ale podoba STARÉ ZÁMKY, tzn. celý název je psán verzálkami. Z toho ale nevyplývá, že náležitá podoba je Staré Zámky. Podle mě však k psaní velkého písmena u slova zámek není důvod. Jde pouze o pomístní jméno, a tudíž by se mělo psát Staré zámky.
Klíčové slovo:
Staré Z/zámky
Odpověď:
Je sice pravda, že na mapě lze najít podobu psanou verzálkami, tj. STARÉ ZÁMKY. Podobu Staré Zámky jsme našli ve vyhledávacím okně a ta pro nás byla relevantní. Přesto jsme však ještě způsob psaní konzultovali s pracovníkem onomastického oddělení. Ten připustil, že není vyloučena ani podoba Staré zámky. V současnosti totiž není možné s jistotou určit, zda jde o sídelní část – tomu by odpovídal zápis Staré Zámky, nebo o pomístní jméno, konkrétně vyvýšeniny – zápis Staré zámky.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
S jakým písmenem se píše výraz zámky v pomístním názvu Staré Zámky? Tato lokalita, na níž se nachází pravěké hradiště, se nachází v Brně-Líšni.
Klíčové slovo:
Staré Zámky
Odpověď:
Tento název jsme našli v geoprohlížeči Českého ústavu zeměměřického a katastrálního. Podle něj je náležitá podoba Staré Zámky. Tento název jsme ještě konzultovali s pracovníkem onomastického oddělení. Podle něj není vyloučena ani podoba Staré zámky. V současnosti totiž není možné s jistotou určit, zda jde o sídelní část – tomu by odpovídal zápis Staré Zámky, nebo o jméno vyvýšeniny – zápis Staré zámky.
Poslední užití:
9.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Mělo by se ve spojení Brno-střed skloňovat i to slovo střed? Např. v Brně-středu x v Brně- střed.
Klíčové slovo:
Brno-střed
Odpověď:
Skloňovat by se daly obě části. Tvaroslovný charakter obou podstatných jmen tomu nebrání. V úzu se však jako neutrální, nepříznakové prosazuje skloňování pouze první části. Z toho důvodu doporučujeme ponechat druhou část nesklonnou. S tímto typem pojmenování (Praha/Brno/Ostrava-město/venkov/střed/západ/východ) se v úzu zachází jinak než se dvěma vlastními jmény spojenými spojovníkem, která lze bez problémů obě skloňovat. Roli může hrát i fakt, že se druhá část nepoužívá samostatně, na rozdíl od typu např. Brno-Vinohrady.
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Existuje místní název, který je psán v textu nejednotně: V Baráčkách i v baráčkách. Která podoba je správná?
Klíčové slovo:
V Baráčkách
Odpověď:
Z geoprohlížeče Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je zřejmé, že nejde o oficiální název dané lokality. Jestliže jde však v dané oblasti o rozšířený, vžitý název, lze ho chápat i jako vlastní jméno, třebaže v oficiálních dokumentech nezaznamenané, a zvolit podobu V Baráčkách. Ta odpovídá obecným zásadám, podle nichž se v pojmenováních tohoto typu první slovo po předložce píše s velkým písmenem. Zápis s malým písmenem, protože to není oficiální název, však nelze zcela odmítnout.
Zvažované varianty:
V Baráčkách
v baráčkách
Poslední užití:
6.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Existuje místní název, kterému se říká Baráčky. V textu je tento výraz psán nejednotně, s malým i velkým písmenem. Která podoba je správná?
Klíčové slovo:
Baráčky
Odpověď:
Z geoprohlížeče Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je zřejmé, že nejde o oficiální název dané lokality. Jestliže jde však v dané oblasti o rozšířený, vžitý název, lze ho chápat i jako vlastní jméno, třebaže v oficiálních dokumentech nezaznamenané, a psát u něj velké písmeno. Zápis s malým písmenem, protože to není oficiální název, však nelze zcela odmítnout.
Zvažované varianty:
baráčky
Baráčky
Poslední užití:
6.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych vědět, jaká je náležitá pravopisná podoba Sídliště nad Lužnicí. Jde o sídliště v Táboře.
Klíčové slovo:
Sídliště nad Lužnicí
Odpověď:
Výraz sídliště je v tomto spojení součást vlastního názvu (na rozdíl např. od názvů sídliště Jižní Město, sídliště Severní Terasa). Způsob psaní tohoto typu pojmenování se řídí obecnými pravidly o psaní názvů obcí. Podle nich se předložka píše s malým písmenem (např. Kostelec u Křížků), a proto je náležitá podoba Sídliště nad Lužnicí.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu Černá Studnice, který označuje název obce, ve slově studnice velké písmeno?
Klíčové slovo:
Černá Studnice
Odpověď:
V geoprohlížeči, který je k dispozici na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jsme zjistili, že oficiální název je Dolní Černá Studnice a Horní Černá Studnice. Protože jde o části obce, je namístě psát ve všech výrazech velké písmeno. Pokud nepoužijeme plný název, vynecháme první výraz, budeme psát i nadále u zbývajících výrazů obě písmena velká, tj. Černá Studnice.
Poslední užití:
14.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Překládáme kroniku města Rokytnice nad Jizerou a v ní máme i název Letní Strana. Jsme zvyklí toto spojení psát Letní strana. Korektorka nás však upozornila, že správně má být Letní Strana. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
Letní Strana
Odpověď:
Protože jde podle Geoportálu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o název místní části, je třeba psát u obou výrazů obě písmena velká. Náležitá je proto podoba Letní Strana.
Zvažované varianty:
Letní strana
Letní Strana
Poslední užití:
5.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název příbramské lokality Hatě?
Klíčové slovo:
Hatě
Odpověď:
Tento název zcela jistě souvisí s obecným jménem hať, tj. svazek proutí k zpevňování břehů, cest atp. či stezka v močálu apod. upravená z klestí.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské lokality Šmukýřka, respektive jména ulice Na Šmukýřce?
Klíčové slovo:
Šmukýřka
Odpověď:
Tato ulice byla pojmenována podle bývalé usedlosti Šmukýřka. Jak uvádí Pražský uličník: „Název usedlosti je odvozen z řemesla některého z majitelů.“ Šmukýři byli výrobci ozdobných věcí, zejména zdobených klobouků, a to v barokní době. Dodejme, že v 1. díle Pražského uličníku je kvůli tiskové chybě mylně napsáno slovo „mušketýři“ místo „šmukýři“, což je v opravách ve 2. díle uvedeno na pravou míru.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ zeměpisného jména Červená Píska?
Klíčové slovo:
Červená Píska
Odpověď:
Původ názvu této základní sídelní jednotky nelze v žádných příručkách dohledat. Na základě konzultace s onomastickým oddělením ÚJČ lze pouze konstatovat, že šlo původně zřejmě o pomístní jméno. Setkáváme se zde totiž s lidovou podobou množného čísla (podobně jako např. *Hradčana místo Hradčany), která se ovšem dostala do oficiální podoby místního jména (v souladu se spisovným jazykem by byl spíše tvar Červené Písky). Původ daného jména tedy pravděpodobně souvisí s výskytem červeného písku.
Poslední užití:
12.1.2017
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.