Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Barrandov. Lze dělit Ba-rrandov?
Klíčové slovo:
Barrandov
Odpověď:
Slovo Barrandov se na konci řádku správně dělí takto: Ba-r-ran-dov. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami – odtud tedy dvojí správné dělení: jak Bar-randov, tak i Ba-rrandov.
Zvažované varianty:
Ba-rrandov
Poslední užití:
26.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Barrandov
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje název Chmelištná, což je část obce Nepomyšl?
Klíčové slovo:
Chmelištná
Odpověď:
Přestože název neobsahují kodifikační ani jiné jazykové příručky, skloňování názvu Chmelištná je neproblematické. Na základě zakončení patří k ženskému rodu a skloňuje se podle vzoru „mladá“: do Chmelištné, na Chmelištnou atd.
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje a jaký je rod názvu místní části Dětaň? Je to část Nepomyšle. Tady se říká ta Dětaň.
Klíčové slovo:
Dětaň
Odpověď:
Příručky kodifikační ani standardizační Dětaň neuvádějí. Obvykle se totiž v příručkách objevují názvy obcí, ale jejich části spíše sporadicky. Vyjdeme-li ze zakončení, pak by název měl být spíše ženského rodu, protože jména obcí zakončená na -ň jsou rodu ženského: Toušeň, Lipeň, Plzeň apod. Což podporuje i to, že je Dětaň podle vás v místním úzu také rodu ženského. V tom případě se bude název skloňovat podle vzoru "píseň".
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký rod a číslo je název Bukovice? Je to ta Bukovice, nebo ty Bukovice? Jedná se o část obce v Písařově.
Klíčové slovo:
Bukovice
Odpověď:
Bukovice v Písařově je název ženského rodu v jednotném čísle: ta Bukovice. Obcí i městských částí s názvem Bukovice je však víc a ne ve všech případech se musí gramatická charakteristika shodovat. U některých částí jiných obcí může být název i v množném čísle (ty Bukovice). Informace o rodě a čísle nelze bohužel vždy dohledat v příručkách nebo v jazykových korpusech. Z hlediska zakončení -ice se může jednat o obě varianty. Srov. ta Sušice v Čechách a ty Sušice na Moravě nebo kolísání ta/ty Hostivice. Vždy záleží na věcné znalosti. Zda jde o jednotné, nebo množné číslo u konkrétního názvu (ať už jde o obec, nebo jen část obce). Pokud jde o obce, gramatické údaje lze dohledat v různých příručkách, např. Internetová jazyková příručka, Naše místní jména (A. Polívková). Jde-li o části obce, jazykové příručky neobsahují všechny názvy a úzus často není průkazný, proto je někdy třeba je zjišťovat přímo u místních úřadů.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se v češtině měl vyslovovat název lokality Tel Moca v Izraeli: [moca], nebo [moka]? Když to zkouším odvodit z původní hebrejské podoby, vůbec mi tento přepis neodpovídá.
Klíčové slovo:
Tel Moca
Odpověď:
Tuto informaci žádná z nám dostupných příruček neobsahuje, avšak přepis z hebrejštiny do češtiny by měl být v podstatě fonetický, tj. náležitá výslovnost by byla ve shodě s písmem [tel moca]. Pokud jsme nalezli na internetu správnou výchozí podobu v hebrejštině, tj. מוצא, pak na příslušném místě je znak צ, jehož název je cade a vyslovuje se jako [c] (upozorňujeme, že hebrejština se čte zprava doleva, takže předposlední písmeno je nutno hledat na 2. místě zleva). Výslovnost [tel moca] jsme navíc zachytili i u profesionálních mluvčích v rozhlase a u vědce věnujícího se výzkumu v dané lokalitě. Vzhledem k tomu, že nejsme odborníky na tuto problematiku, doporučujeme s podobnými dotazy kontaktovat hebraisty.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v českém překladu z chorvatštiny zapsat místní název Bijakovići v původní podobě s ć s čárkou, nebo jako Bijakoviči?
Klíčové slovo:
Bijakovići
Odpověď:
Doporučujeme v českém textu pokud možno zachovat původní podobu jména. Textové procesory i další programy obvykle umožňují zapsat i písmena, která v české abecedě nejsou. Pokud to nelze, nahrazují se písmeny s nejbližší zvukovou platností (Buñuel – Buňuel) nebo příslušnými písmeny bez rozlišovacího znaménka (François – Francois, Ernö – Erno). U jména Bijakovići by zápis ć neměl být problém.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen, sekce 2.2 – Zeměpisná jména
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka a Kobylisy? Je to celé kobyl-?
Klíčové slovo:
kobyla, kobylí, kobylka, Kobylisy
Odpověď:
Ano, společným kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka i Kobylisy je celé kobyl-.
Zvažované varianty:
kobyl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba názvu Sídliště na Sadech?
Klíčové slovo:
Sídliště na Sadech
Odpověď:
Pro psaní názvu sídlišť, pokud je výraz sídliště součástí názvu, a to v tomto případě je, platí stejná pravidla jako pro psaní názvu obcí. V předložkových názvech se předložka píše s malým písmenem a následující výraz, i když jde o obecné podstatné jméno, s velkým. Náležitá podoba je proto Sídliště na Sadech.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení Pražské Sídliště výraz sídliště s malým, nebo velkým písmenem?
Klíčové slovo:
Pražské Sídliště
Odpověď:
Nahlédnutím do geoprohlížeče Českého úřadu zeměměřického a katastrálního jsme zjistili, že jde o základní sídelní jednotku, jinými slovy o oficiální název části města, a to ve Znojmě, a proto je třeba psát Pražské Sídliště.
Zvažované varianty:
Pražské Sídliště
Pražské sídliště
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště, sekce 2 Názvy městských částí a sídlišť
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Pomístní jména
Konkrétní dotaz:
Moje kolegyně konzultovala v jazykové poradně psaní hradiště Staré Z/zámky. V geoprohlížeči Českého ústavu zeměměřického a katastrálního, na který se odvoláváte, je ale podoba STARÉ ZÁMKY, tzn. celý název je psán verzálkami. Z toho ale nevyplývá, že náležitá podoba je Staré Zámky. Podle mě však k psaní velkého písmena u slova zámek není důvod. Jde pouze o pomístní jméno, a tudíž by se mělo psát Staré zámky.
Klíčové slovo:
Staré Z/zámky
Odpověď:
Je sice pravda, že na mapě lze najít podobu psanou verzálkami, tj. STARÉ ZÁMKY. Podobu Staré Zámky jsme našli ve vyhledávacím okně a ta pro nás byla relevantní. Přesto jsme však ještě způsob psaní konzultovali s pracovníkem onomastického oddělení. Ten připustil, že není vyloučena ani podoba Staré zámky. V současnosti totiž není možné s jistotou určit, zda jde o sídelní část – tomu by odpovídal zápis Staré Zámky, nebo o pomístní jméno, konkrétně vyvýšeniny – zápis Staré zámky.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.