Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název pro polské město Bielsko-Biała?
Klíčové slovo:
Bílsko-Bělá
Odpověď:
Ano, počeštěná podoba cizího názvu, tzv. exonymum, zní Bílsko-Bělá, avšak jak uvádí Index českých exonym, je to jméno zastaralé. V dnešním úzu se občas vyskytne, avšak častější je užívání původní podoby názvu (tzv. endonyma) Bielsko-Biała. Doporučujeme volit jednotlivá pojmenování vždy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Bielsko-Biała
Bílsko-Bělá
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název indického města, jehož anglická podoba je Darjeeling? Nebo mám užívat tento přepis?
Klíčové slovo:
Dardžiling
Odpověď:
Oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména) dle aktuálního vydání Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, zní Dardžiling. V ostatních případech však lze užít i variantu Dárdžiling, která je v úzu zřejmě frekventovanější a kterou uvádí např. Geografický místopisný slovník světa. Anglický přepis Darjeeling v českých textech užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Dardžiling
Dárdžiling
Darjeeling
Poslední užití:
31.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu maďarského města Segedín? Podoba [segeďín] se mi zdá divná.
Klíčové slovo:
Segedín
Odpověď:
U jména Segedín neuvádějí geografické příručky ani Pravidla českého pravopisu či Slovník spisovné češtiny žádné výslovnostní doporučení, z čehož implicitně vyplývá, že by jeho zvuková podoba měla být v souladu s grafikou podle principů obvyklých v domácí slovní zásobě, tj. pouze [segeďín]. Avšak u adjektiva segedínský ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny 2 doporučuje jak výslovnost [segeďínskí], tak i [segedýnskí] (přímo výraz Segedín zde obsažen není). V úzu se podoba [segedýnskí], respektive [segedýn] však vyskytuje velice často (pravděpodobně i převažuje), evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže a není důvod ji odmítat. Výslovnost [segeďín] je v češtině pravidelná (srov. názvy měst s analogickým zakončením – Budín, Hodonín apod.). Varianta [segedýn] pak zřejmě souvisí s vlivem německé podoby názvu maďarského města Szeged, která zní Szegedin nebo Segedin a vyslovuje se se souhláskou [d]. Jistou roli zde může hrát i fakt, že si mluvčí uvědomují „cizost“ pojmenování Segedín (ačkoli jde o exonymum, tj. českou podobu cizího zeměpisného jména), a proto čtou kombinaci písmen -di- jako [dy], jak je to u cizích slov obvyklé.
Zvažované varianty:
[segeďín]
[segedýn]
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u výrazu obec ve spojení Česká Bříza?
Klíčové slovo:
obec Česká Bříza
Odpověď:
Ve spojení obec Česká Bříza se píše slovo obec s malým písmenem vždy, a to bez ohledu na to, zda jde o název územního celku, nebo právnické osoby.
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště, sekce 1 Názvy obcí, městysů a měst
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potýkám se s názvy německých měst zakončených na -berg a -burg. U některých z nich existuje vžité české exonymum, v němž se mj. mění zakončení na -berk a -burk, např. Nürnberg – Norimberk, ale u jiných váhám. Podle jakých kritérií se lze řídit u jmen typu Bernburg, Goldberg či Marburg? A lze název města Wittenberg počeštit na Vitenberk?
Klíčové slovo:
-berg; -burg
Odpověď:
Obecně je nutno konstatovat, že jednotné pravidlo pro zacházení s těmito typy německých jmen v češtině neexistuje. Jak zcela správně konstatujete, u některých z nich existuje vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména), u jiných nikoli, případně se počeštěná varianta vyskytuje jen zřídka či jen v omezeném typu textů; záleží zejména na velikosti daného města a jeho významnosti ve vztahu k naší zemi. Doporučujeme vycházet primárně ze standardizační příručky Index českých exonym, případně z analýzy úzu na základě dat Českého národního korpusu. Dále je nutné přihlédnout k typu textu, v němž chcete exonyma používat, a podle toho se rozhodnout, zda zvolit výhradně podoby aktuálně stále živé, nebo i již ustupující, či dokonce zcela historické. Máte rovněž pravdu, že Norimberk je v současné češtině běžně užívané a bez problémů srozumitelné exonymum, které v úzu naprosto převládá (a samozřejmě je i standardizováno právě v Indexu českých exonym). Naproti tomu města Bernburg a Goldberg žádná oficiální (a pravděpodobně ani neoficiální) česká exonyma nemají. Totéž pak platí o Wittenbergu s tím rozdílem, že lze v českých textech spíše výjimečně dohledat např. formu Vitenberk, standardizována však není a domníváme se, že nemusí být ani všeobecně srozumitelná. Počeštěné jméno Marburk označuje Index českých exonym jako zastaralé, čemuž pochopitelně odpovídá fakt, že v současném úzu převládá podoba Marburg. Ve specializovaném např. historickém textu však dané exonymum jistě i dnes bude mít své místo.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se jméno Barcelona má opravdu v češtině vyslovovat jako [barcelóna] (a nikoli jako [barselóna], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
Barcelona
Odpověď:
Pokud jde o české exonymum (tj. domácí podobu cizího názvu) pro dané město, pak plně vžitá vyslovovaná podoba v češtině zcela odpovídá grafice, tj. Barcelona [barcelona], jak se můžeme přesvědčit nejen v Pravidlech českého pravopisu, ale např. i ve specializované ortoepické publikaci Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen (vámi uváděnou podobu [barcelóna] sice příručky nezachycují, avšak považujeme ji rovněž za uzuální a náležitou, ke kolísání délky dochází v analogických případech zcela běžně). Je pravda, že jiné české zdroje uvádějí podobu se [s], avšak v těchto případech jde o upozornění na originální španělskou, přesněji tedy katalánskou výslovnost (mezinárodní fonetický přepis je [bərsəlónə]). V seznamu zeměpisných jmen ve Slovníku spisovné češtiny na tento fakt uživatele explicitně upozorňuje zkratka „špan.“. Máte pravdu, že v současnosti se v médiích setkáváme i s výslovností [barselona] / [barselóna], avšak je evidentní, že v některých případech nejde jen o snahu ukázat, že mluvčí zná „správnou“ výslovnost v jazyce původu, ale o pochopitelný záměr rozlišit dvě různá pojmenování: na jedné straně název fotbalového klubu FC Barcelona a na druhé straně jméno města, kde tento klub působí. V prvním případě je tedy určitá tendence k uplatňování výslovnosti [barselona], která je bližší výchozí katalánské podobě. Mohli bychom se tak hypoteticky setkat s vyjádřeními typu, že hráče [barselony] přijal starosta [barcelony]. Tento jev zmiňuje i Lucie Jílková v článku Výslovnostně problematická nebo zajímavá cizí jména a přejatá slova (z pohledu pracovníků České televize), který vyšel v roce 2016 ve sborníku Přednášky z 59. běhu Letní školy slovanských studií na s. 77–92.
Zvažované varianty:
[barcelóna]
[barselóna]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Pokud píše starosta o městu Rokytnice nad Jizerou má volit u slova město velké písmeno?
Klíčové slovo:
město Rokytnice nad Jizerou
Odpověď:
Výraz město se píše s malým písmenem, ať máme na mysli správní jednotku, nebo právnickou osobu. Náležitá podoba je tedy město Rokytnice nad Jizerou. Velké písmeno se píše jen tehdy, pokud je tento výraz součástí zeměpisného názvu, např. Město Touškov.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště, sekce 1, Názvy obcí, městysů a měst
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Mají se skloňovat názvy města Port Mathurin, Port Joseph a Port Louis?
Klíčové slovo:
Port Mathurin, Port Louis, Port Joseph
Odpověď:
Doporučujeme na základě analogie s názvy typu Port Arthur nebo Port Said skloňovat druhou část názvu: 2. p. Port Mathurinu, Port Louisu, Port Josephu. Některé slovníky sice uvádějí i možnost skloňovat také první část názvu, ale tento způsob se v úzu téměř nevyskytuje.
Poslední užití:
2.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména víceslovná - 3. Jména mužského rodu
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se shodnout, zda psát královské město Slaný, nebo Královské město Slaný. Která podoba je správná?
Klíčové slovo:
královské město Slaný
Odpověď:
Náležitá podoba je královské město Slaný. Spojení královské město je obecné pojmenování, signalizující status daného města, a proto je třeba psát u slova královský malé písmeno.
Zvažované varianty:
královské město Slaný
Královské město Slaný
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo královský
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo královský
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se měly skloňovat názvy měst, ostrovů apod., které vznikly ze jmen osob? Má tam být životné, nebo neživotné skloňování?
Klíčové slovo:
Sv. Kryštof a Nevis, město Martin, Liptovský Mikuláš, souostroví Sv. Tomáš a Princův ostrov.
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že názvy označují neživotné entity (nejde už o osoby, ale o města, ostrovy apod.), doporučujeme používat neživotné skloňování: navštívit Sv. Kryštof a Nevis / Martin / Liptovský Mikuláš / Sv. Tomáš a Princův ostrov. Neživotným skloňováním se také vyhneme potenciálnímu nedorozumění: navštívit Martin (město) x navšívit Martina (osobu).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
viz Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Nevis.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.