Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Barrandov. Lze dělit Ba-rrandov?
Klíčové slovo:
Barrandov
Odpověď:
Slovo Barrandov se na konci řádku správně dělí takto: Ba-r-ran-dov. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami – odtud tedy dvojí správné dělení: jak Bar-randov, tak i Ba-rrandov.
Zvažované varianty:
Ba-rrandov
Poslední užití:
26.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Barrandov
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovují nepřímé pády názvu Peloponés, např. Peloponésu?
Klíčové slovo:
Peloponés
Odpověď:
Veškeré dosavadní příručky, které daný název obsahují, uvádějí výslovnost znělou, tj. např. Peloponésu [peloponézu]. To odpovídá obecným principům adaptace latinských a řeckých jmen do češtiny (srov. např. analogický známý příklad Marsu [marzu]). V současnosti však zaznamenáváme, že někteří mluvčí (a to i profesionální) dávají v těchto případech přednost výslovnosti neznělé, která odpovídá grafické podobě slova. Nikoli ojediněle se tak setkáváme s variantami typu [peloponésu], [marsu] atp., což jsme ověřili i v nahrávkách z mediálních archivů. Je pravděpodobné, že určité skupině posluchačů budou tyto podoby vadit, protože na ně dosud nebyli zvyklí, a budou je hodnotit např. jako hyperkorektní či zcela nepřijatelné. Jiní si dané variantnosti nemusí vůbec všimnout. Zda se výslovnost opět ustálí a převládne zde znělost, nebo se kolísání stane plně noremní, případně zda dojde ještě k jinému vývoji, nelze nyní predikovat.
Zvažované varianty:
[peloponézu]
[peloponésu]
Poslední užití:
14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký by měl být tvar jména Troja ve spojení „podoba Troji/Troje“?
Klíčové slovo:
Troja
Odpověď:
Jména, ve kterých předchází koncovému ‑a ve výslovnosti měkká souhláska, mají ve 2. p. tvary primárně podle vzoru „růže“. V současné době se však u nich prosazuje výrazně vzor „žena“ (u některých z nich dokonce v úzu převažuje) a ani tyto tvary nelze považovat za chybné: 2. p. Troji. Obě podoby jsou tudíž možné. Stejné pravidlo platí jak u pražské čtvrti, tak u antického města.
Zvažované varianty:
Troji
Troje
Poslední užití:
24.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 2. Jména, ve kterých koncovému ‑a předchází ve výslovnosti měkká souhláska
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje název Chmelištná, což je část obce Nepomyšl?
Klíčové slovo:
Chmelištná
Odpověď:
Přestože název neobsahují kodifikační ani jiné jazykové příručky, skloňování názvu Chmelištná je neproblematické. Na základě zakončení patří k ženskému rodu a skloňuje se podle vzoru „mladá“: do Chmelištné, na Chmelištnou atd.
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje a jaký je rod názvu místní části Dětaň? Je to část Nepomyšle. Tady se říká ta Dětaň.
Klíčové slovo:
Dětaň
Odpověď:
Příručky kodifikační ani standardizační Dětaň neuvádějí. Obvykle se totiž v příručkách objevují názvy obcí, ale jejich části spíše sporadicky. Vyjdeme-li ze zakončení, pak by název měl být spíše ženského rodu, protože jména obcí zakončená na -ň jsou rodu ženského: Toušeň, Lipeň, Plzeň apod. Což podporuje i to, že je Dětaň podle vás v místním úzu také rodu ženského. V tom případě se bude název skloňovat podle vzoru "píseň".
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký rod a číslo je název Bukovice? Je to ta Bukovice, nebo ty Bukovice? Jedná se o část obce v Písařově.
Klíčové slovo:
Bukovice
Odpověď:
Bukovice v Písařově je název ženského rodu v jednotném čísle: ta Bukovice. Obcí i městských částí s názvem Bukovice je však víc a ne ve všech případech se musí gramatická charakteristika shodovat. U některých částí jiných obcí může být název i v množném čísle (ty Bukovice). Informace o rodě a čísle nelze bohužel vždy dohledat v příručkách nebo v jazykových korpusech. Z hlediska zakončení -ice se může jednat o obě varianty. Srov. ta Sušice v Čechách a ty Sušice na Moravě nebo kolísání ta/ty Hostivice. Vždy záleží na věcné znalosti. Zda jde o jednotné, nebo množné číslo u konkrétního názvu (ať už jde o obec, nebo jen část obce). Pokud jde o obce, gramatické údaje lze dohledat v různých příručkách, např. Internetová jazyková příručka, Naše místní jména (A. Polívková). Jde-li o části obce, jazykové příručky neobsahují všechny názvy a úzus často není průkazný, proto je někdy třeba je zjišťovat přímo u místních úřadů.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Chápu, že ve slovech cizího původu se píše po písmenu „k“ měkké „i“ (např. kino, Kišiněv). Jak mám ovšem vysvětlit žákům základní školy, že to neplatí všude? Nevím si v tomto ohledu rady např. s názvem Kyjev. Nebylo by tedy lepší používat nepočeštěná pojmenování?
Klíčové slovo:
Kyjev; Kišiněv
Odpověď:
Pravopis cizích slov včetně vlastních jmen zjednodušeně řečeno vyplývá obvykle z jazyka jejich původu. Zatímco počeštěný název Kišiněv vychází z rumunského Chișinău, takže k zápisu s ypsilon zde není důvod, znaku „и“, který se vyskytuje v ukrajinském pojmenování Kyjeva (Київ), naopak odpovídá právě písmeno ypsilon (na rozdíl od ruštiny, kde se přepisuje znak „и“ jako „i“). Nahrazování vžitých českých exonym, tj. počeštěných pojmenování, takzvanými endonymy, tedy podobami zeměpisných jmen v jazyce původu, doporučit nelze (zejména ve školní výuce), neboť je jistě jednodušší zapamatovat si náležitý pravopis u jednotlivých jmen než po žácích vyžadovat např. znalost písmen, která se v českém grafickém systému vůbec nevyskytují (srov. právě třeba Chișinău). Jednotlivá exonyma lze navíc obvykle neproblematicky přečíst, což o endonymech často neplatí. Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme vám však pomoci s konkrétními didaktickými postupy.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Píše se správně v češtině název hlavního města Moldavska Kišiněv opravdu s měkkým „i“ po písmenu „k“?
Klíčové slovo:
Kišiněv
Odpověď:
Ano, pro toto město, jehož název je v rumunštině Chișinău, v češtině užíváme vžité (a navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kišiněv. Protože jde o jméno cizího původu, nelze zde uplatňovat zásady týkající se domácí slovní zásoby, např. tedy že po písmenu „k“ píšeme ypsilon.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.