Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat příjmení Mendel, patřící známému přírodovědci: [mendl], nebo [mendel]?
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
U vlastních jmen je třeba počítat s vyšší mírou kolísání a častějším výskytem dublet než u jmen obecných. Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel či právě Mendel) se ve výslovnosti objevují buď bez samohlásky [e], nebo s ní ([richtr] a [richter], [šlégl] a [šlégel], [mendl] a [mendel]). V těchto případech nelze stanovit jednoznačné doporučení, z hlediska výslovnostních pravidel je obojí podoba možná, lze vycházet z rodinné tradice a přání nositele, pokud je známo. Konkrétně u příjmení přírodovědce Mendela uvádí příručka Čteme je správně? obě možnosti, přičemž jsme ověřili, že v současnosti si podoby [mendl] a [mendel] konkurují pravděpodobně výrazněji, než tomu bylo v minulosti, kdy převládala první z nich (ta ovšem převažuje i nyní).
Zvažované varianty:
[mendl]
[mendel]
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914
Dotaz:
Přídavné jméno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Když je spojení s přivlastňovacím přídavným jménem Putinovo Rusko, jaké jsou tvary 3. a 6. p.?
Klíčové slovo:
Putinův
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno Putinův se skloňuje podle vzoru „otcův“. Tvar záleží na tom, s jakým podstatným jménem se pojí. Starší mluvnice uváděly, že pokud jde o spojení s podstatným jménem středního rodu (Rusko), pak je podle tohoto vzoru ve třetím pádě jednotného čísla koncovka -u: k Putinovu Rusku. V 6. p. je dubleta: o Putinovu/Putinově Rusku. To se týká přivlastňovaného podstatného jména středního, ale i mužského rodu. Pokud bychom Putinovi přivlastňovali podstatné jméno ženského rodu, např. Putinova sestra, byla by v obou případech koncovka -ě: k Putinově sestře, o Putinově sestře.
Od té doby se však ve spisovném úzu začaly objevovat dubletní tvary i ve 3. p. a spojení typu k/proti Putinově Rusku tak dnes nejsou nijak ojedinělá (sankce proti Putinově Rusku, vztah k Putinově Rusku apod.). To se pochopitelně týká i jakéhokoli jiného přivlastňovacího přídavného jména ve spojení s podstatným jménem středního či mužského rodu (k otcovu/otcově rozhodnutí, proti synovu/synově přání, díky chlapcovu/chlapcově otci). Zmiňuje to už Mluvnice češtiny 2 z r. 1986, kde se uvádí, že v 3. p. „je též analogická varianta na -ě (podle Lsg), je však dosud nespisovná”. R. Adam v článku v NŘ z roku 2005 konstatuje, že „šíření koncovky -ě v dativu sg. m. a n. posesívních adjektiv je proto třeba chápat jako takřka nezbytný důsledek výrazné preference -ě a ústupu -u v lokálu. Je to projev systémového vyrovnávání a ze systémového hlediska ho nelze odmítat.” Nejnovější Velká akademická gramatika současné češtiny (Fr. Štícha a kol., Praha, Academia 2021) už tento posun ve spisovném úzu reflektuje a uvádí v 3. p. j. č. obě koncovky, přestože podotýká, že koncovka -u je ve spisovných textech stále ještě méně častá.
Zvažované varianty:
Putinovu
Putinově
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Ondráčkova, rodina Ondráčkových, nebo jen Ondráčkovi?
Klíčové slovo:
Ondráčkova, Ondráčkových, Ondráčkovi
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Ondráček má ve spisovné češtině dvě správné, rovnocenné podoby – rodina Ondráčkova a rodina Ondráčkových. Kromě toho lze samozřejmě použít i 1. p. mn. č. r. m. živ. přivlastňovacího přídavného jména – tedy (ti) Ondráčkovi.
Zvažované varianty:
Ondráčkova
Ondráčkových
Ondráčkovi
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se skloňovalo mužské jméno Ilak?
Klíčové slovo:
Ilak
Odpověď:
Jméno Ilak (ať už by šlo o rodné jméno, nebo příjmení) by mělo mít v 5. p. koncovku -u: pane Ilaku.
Zvažované varianty:
Ilak
Ilaku
Poslední užití:
21.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1, Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat na skloňování mužských jmen zakončených na -o, konkrétně Miko. Jak bude vypadat 2. a 4. p.?
Klíčové slovo:
Miko
Odpověď:
Osobní jména mužského rodu zakončená na -o se skloňují podle vzoru „pán“, takže 2. a 4. pád budou mít koncovku -a: Mika.
Zvažované varianty:
Mika
Poslední užití:
4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [o], [ó] - 1. Jména zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑o
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Když oslovuju pána jménem Kubec, tak je správně tvar pane Kubče, nebo Kubec?
Klíčové slovo:
Kubec
Odpověď:
Tvar 5. p. jména Kubec je pane Kubče, případně pane Kubci. Oba tvary jsou v pořádku. Oslovení pane Kubec není spisovné a může být v komunikaci vnímáno jako nezdvořilé, zvlášť pokud se jedná o formální komunikaci např. v e-mailu nebo v dopise.
Zvažované varianty:
Kubče
Kubci
Kubec
Poslední užití:
2.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2. Jména zakončená ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Vždycky jsme si mysleli, že tvar 5. p. jména Pavelec je Pavelče, ale teď jsme si přečetli oslovení pane Pavelci. Je to správně?
Klíčové slovo:
Pavelec
Odpověď:
Tvar 5. p. jména Pavelec je pane Pavelče, případně pane Pavelci. Oba tvary jsou v pořádku. Tvar Pavelče je původní a tvar Pavelci je novější, oba jsou však rovnocenné. Oslovení pane Pavelec není spisovné a může být v komunikaci vnímáno jako nezdvořilé.
Zvažované varianty:
Pavelče
Pavelci
Pavelec
Poslední užití:
10.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2. Jména zakončená ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Mám ve 3. p. jména Štěpán Koukal použít tvar Štěpánovi Koukalovi, nebo Štěpánu Koukalovi?
Klíčové slovo:
Štěpán Koukal
Odpověď:
Doporučujeme použít druhou možnost: Štěpánu Koukalovi. Tvar Štěpánovi je z gramatického hlediska rovněž v pořádku, ale ze stylistického hlediska je vhodnější, aby nebyly bezprostředně za sebou dva tvary zakončené koncovkou -ovi. Proto se v případech, u nichž je to možné, doporučuje volit při kombinaci rodného jména a příjmení u rodného jména kratší tvar: Štěpánu.
Zvažované varianty:
Štěpánovi
Štěpánu
Poslední užití:
25.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1. Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku; Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit pána se jménem Holec? Je chyba, pokud ho oslovím pane Holec?
Klíčové slovo:
Holec
Odpověď:
Tvar 5. p. jména Holec je pane Holče, případně pane Holci. Oba tvary jsou v pořádku. Oslovení pane Holec není spisovné a může být v komunikaci vnímáno jako nezdvořilé, zvlášť pokud se jedná o formální komunikaci např. v e-mailu nebo v dopise.
Zvažované varianty:
Holec
Holče
Holci
Poslední užití:
29.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2. Jména zakončená ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Kterou z možných výslovnostních podob u příjmení Štefánik byste doporučili pro užití v rozhlase?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
V tomto případě přicházejí v úvahu tři varianty: [šťefáňik] (spisovná podoba ve slovenštině, avšak i zde výslovnost značně kolísá; v českém prostředí jsme ji s výjimkou slovensky hovořících mluvčích v rámci provedeného výzkumu nezachytili), [štefáňik] a [štefányk] (ta v češtině, a to i u profesionálních mluvčích v médiích včetně rozhlasu naprosto převládá). Lze konstatovat, že případná určitá nejednotnost v celém rozhlasovém vysílání (nikoli však bezdůvodné střídání např. v rámci jednoho pořadu) zde posluchačům pravděpodobně příliš vadit nebude a srozumitelnost nijak neohrozí. Pokud by se chtěli rozhlasoví mluvčí sjednotit, je třeba vycházet ze zavedených interních postupů v daném médiu, tj. zda se obecně dává přednost těm variantám, které jsou v češtině frekventovanější, nebo se (i navzdory současnému úzu) preferují podoby vycházející z kodifikované výslovnosti v jazyce původu.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)