Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Velmi mi vadí komolení výslovnosti cizích vlastních jmen, a to nejen v češtině. Víte například, kdo to je, když Francouz vysloví [žán y]?
Klíčové slovo:
Jean Hus
Odpověď:
Každý jazyk má pro (nejen výslovnostní) adaptaci jmen cizího původu vlastní pravidla/normy. Někteří mluvčí si navíc jména přizpůsobují více, jiní se snaží co nejvíce napodobit původní výslovnost. Vzhledem k tomu, že jsou nám známa základní pravidla, která se uplatňují ve francouzské výslovnosti, je pravděpodobné, že [žán y] bude odpovídat jménu Jean (= Jan) Hus.
Poslední užití:
7.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovuje příjmení básníka Wolkera/Wolkra? Vypouští se samohláska [e], nebo se ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel, Wolker atp.) ve výslovnosti často kolísají. Pro tyto případy nelze stanovit jednoznačné pravidlo, z hlediska ortoepických zásad je obojí podoba možná, záleží především na rodinné tradici a přání nositele. V případě básníka Jiřího Wolk(e)ra uvádí např. příručka Čteme je správně? obojí výslovnostní podobu [volkr] i [volker].
Zvažované varianty:
[volkr]
[volker]
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Je příjmení Yazigee ukrajinského původu?
Klíčové slovo:
Yazigee
Odpověď:
Toto konkrétní jméno nezachycují žádné nám dostupné fonetické ani onomastické příručky, jediným možným informačním zdrojem je internet. Je možné, že podoba Yazigee je alternativní formou zápisu příjmení Yaziji, Yazigi atp. arabského či tureckého původu. Tyto informace bohužel nemůžeme nijak relevantně ověřit, nicméně vzhledem k hláskovému/písmennému skladu daného příjmení bychom ukrajinský původ z jazykového hlediska vyloučili.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit příjmení Yazigee?
Klíčové slovo:
Yazigee
Odpověď:
Pro výslovnost jmen, která jsou evidentně cizího původu, platí, že se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Protože výslovnost vlastních jmen se nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je nutno zjistit zvukovou podobu konkrétního jména nejlépe u jeho samotného nositele. Zde situaci navíc komplikuje fakt, že není jasné, z jakého jazyka primárně vycházet. Vzhledem k tomu, že toto konkrétní jméno nezachycují žádné nám dostupné fonetické ani onomastické příručky, jediným možným informačním zdrojem je internet. Je možné, že podoba Yazigee je alternativní formou zápisu příjmení Yaziji, Yazigi atp. (arabského či tureckého původu), jehož do češtiny adaptovaná výslovnost by pravděpodobně byla [jazidží]. Tyto informace však bohužel nemůžeme nijak relevantně ověřit.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Niewiadoma?
Klíčové slovo:
Niewiadoma
Odpověď:
Toto příjmení je evidentně polského původu. Jde o přechýlenou formu od mužské podoby Niewiadomy. Jak uvádí Internetowy słownik nazwisk w Polsce provozovaný Ústavem polského jazyka Polské akademie věd (https://nazwiska.ijp.pan.pl/), vzniklo toto příjmení z adjektiva s významem ‚neznámý‘.
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí německá jména se zdvojenými souhláskami jako Stiller a Steffan?
Klíčové slovo:
Stiller, Steffan
Odpověď:
Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -ille-, -effa-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami. Jména Stiller a Steffan lze proto dělit dvěma způsoby: Stil-ler, Stef-fan (dělení mezi souhláskami) a Sti-ller, Ste-ffan (dělení před oběma souhláskami).
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí příjmení Findejsová? Lze správně dělit Findejs-ová?
Klíčové slovo:
Findejsová
Odpověď:
Příjmení Findejsová se na konci řádku správně dělí takto: Fin-dej-so-vá. Slova se primárně dělí podle slabičných hranic, odtud dělení Findejso-vá (mezi -so- a -vá je evidentní slabičná hranice).
Zvažované varianty:
Findejs-ová
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, bod e)
Dotaz:
Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku dělí příjmení Pawlas? Je správné dělit Paw-las?
Klíčové slovo:
Pawlas
Odpověď:
Příjmení Pawlas se na konci řádku správně dělí takto: Paw-las. Pokud ve skupině samohláska + souhláska + -l- + samohláska předchází písmenu -l- jiná souhláska než -s-, -š- nebo -d-, dělíme vždy před -l-, odtud tedy dělení Paw-las (před -l- není -s-, -š- ani -d-, ale -w-).
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.3 Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici, bod b)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí tvar vlastního jména Kuckhoffovi? Je možné dělit Kuckho-ffovi?
Klíčové slovo:
Kuckhoffovi
Odpověď:
Tvar vlastního jména Kuckhoffovi se na konci řádku správně dělí takto: Kuck-hof-fo-vi a Kuck-ho-ffo-vi. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde o + ff + o), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami, odtud tedy možnost dělit jak Kuckhof-fovi (dělení mezi souhláskami), tak Kuckho-ffovi (dělení před oběma souhláskami).
Zvažované varianty:
Kuckho-ffovi
Poslední užití:
2.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Ve vysílání České televize o reformátorovi Martinu Lutherovi se objevila výslovnost typu [lutra], [lutrovi]. Domnívám se, že správně je pouze [lutera], [luterovi]. Schvalujete takovou praxi?
Klíčové slovo:
Luther
Odpověď:
Skloňování i výslovnost příjmení německého původu zakončených na -er v češtině v řadě případů kolísá (srov. výklad v Internetové jazykové příručce). Pokud jde přímo o jméno Martin Luther, na základě současného úzu jednoznačně upřednostňujeme užívání podob typu Luthera [lutera], Lutherovi [luterovi] atp. Varianty s vypuštěným -e- pokládáme za značně příznakové a archaické (např. v 19. století však byly časté). Pokud je v určitých typech textů (pořadů) relevantní důvod pro jejich uplatnění, např. kvůli evokaci historické atmosféry, nelze je ani dnes označit z jazykového hlediska za nesprávné. Je tedy vždy na posouzení a zodpovědnosti autorů textu/pořadu, kterou z variant zvolí; ÚJČ nemůže jazykové projevy v ČT předem ovlivnit. Obě dvě možnosti výslovnosti jsou pak uvedeny např. v příručce Čteme je správně? (2004).
Poslední užití:
21.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320#nadpis2, bod c
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat příjmení Mendel, patřící známému přírodovědci: [mendl], nebo [mendel]?
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
U vlastních jmen je třeba počítat s vyšší mírou kolísání a častějším výskytem dublet než u jmen obecných. Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel či právě Mendel) se ve výslovnosti objevují buď bez samohlásky [e], nebo s ní ([richtr] a [richter], [šlégl] a [šlégel], [mendl] a [mendel]). V těchto případech nelze stanovit jednoznačné doporučení, z hlediska výslovnostních pravidel je obojí podoba možná, lze vycházet z rodinné tradice a přání nositele, pokud je známo. Konkrétně u příjmení přírodovědce Mendela uvádí příručka Čteme je správně? obě možnosti, přičemž jsme ověřili, že v současnosti si podoby [mendl] a [mendel] konkurují pravděpodobně výrazněji, než tomu bylo v minulosti, kdy převládala první z nich (ta ovšem převažuje i nyní).
Zvažované varianty:
[mendl]
[mendel]
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914
Dotaz:
Přídavné jméno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Když je spojení s přivlastňovacím přídavným jménem Putinovo Rusko, jaké jsou tvary 3. a 6. p.?
Klíčové slovo:
Putinův
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno Putinův se skloňuje podle vzoru „otcův“. Tvar záleží na tom, s jakým podstatným jménem se pojí. Starší mluvnice uváděly, že pokud jde o spojení s podstatným jménem středního rodu (Rusko), pak je podle tohoto vzoru ve třetím pádě jednotného čísla koncovka -u: k Putinovu Rusku. V 6. p. je dubleta: o Putinovu/Putinově Rusku. To se týká přivlastňovaného podstatného jména středního, ale i mužského rodu. Pokud bychom Putinovi přivlastňovali podstatné jméno ženského rodu, např. Putinova sestra, byla by v obou případech koncovka -ě: k Putinově sestře, o Putinově sestře.
Od té doby se však ve spisovném úzu začaly objevovat dubletní tvary i ve 3. p. a spojení typu k/proti Putinově Rusku tak dnes nejsou nijak ojedinělá (sankce proti Putinově Rusku, vztah k Putinově Rusku apod.). To se pochopitelně týká i jakéhokoli jiného přivlastňovacího přídavného jména ve spojení s podstatným jménem středního či mužského rodu (k otcovu/otcově rozhodnutí, proti synovu/synově přání, díky chlapcovu/chlapcově otci). Zmiňuje to už Mluvnice češtiny 2 z r. 1986, kde se uvádí, že v 3. p. „je též analogická varianta na -ě (podle Lsg), je však dosud nespisovná”. R. Adam v článku v NŘ z roku 2005 konstatuje, že „šíření koncovky -ě v dativu sg. m. a n. posesívních adjektiv je proto třeba chápat jako takřka nezbytný důsledek výrazné preference -ě a ústupu -u v lokálu. Je to projev systémového vyrovnávání a ze systémového hlediska ho nelze odmítat.” Nejnovější Velká akademická gramatika současné češtiny (Fr. Štícha a kol., Praha, Academia 2021) už tento posun ve spisovném úzu reflektuje a uvádí v 3. p. j. č. obě koncovky, přestože podotýká, že koncovka -u je ve spisovných textech stále ještě méně častá.
Zvažované varianty:
Putinovu
Putinově
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Ondráčkova, rodina Ondráčkových, nebo jen Ondráčkovi?
Klíčové slovo:
Ondráčkova, Ondráčkových, Ondráčkovi
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Ondráček má ve spisovné češtině dvě správné, rovnocenné podoby – rodina Ondráčkova a rodina Ondráčkových. Kromě toho lze samozřejmě použít i 1. p. mn. č. r. m. živ. přivlastňovacího přídavného jména – tedy (ti) Ondráčkovi.
Zvažované varianty:
Ondráčkova
Ondráčkových
Ondráčkovi
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se skloňovalo mužské jméno Ilak?
Klíčové slovo:
Ilak
Odpověď:
Jméno Ilak (ať už by šlo o rodné jméno, nebo příjmení) by mělo mít v 5. p. koncovku -u: pane Ilaku.
Zvažované varianty:
Ilak
Ilaku
Poslední užití:
21.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1, Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat na skloňování mužských jmen zakončených na -o, konkrétně Miko. Jak bude vypadat 2. a 4. p.?
Klíčové slovo:
Miko
Odpověď:
Osobní jména mužského rodu zakončená na -o se skloňují podle vzoru „pán“, takže 2. a 4. pád budou mít koncovku -a: Mika.
Zvažované varianty:
Mika
Poslední užití:
4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [o], [ó] - 1. Jména zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑o
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Když oslovuju pána jménem Kubec, tak je správně tvar pane Kubče, nebo Kubec?
Klíčové slovo:
Kubec
Odpověď:
Tvar 5. p. jména Kubec je pane Kubče, případně pane Kubci. Oba tvary jsou v pořádku. Oslovení pane Kubec není spisovné a může být v komunikaci vnímáno jako nezdvořilé, zvlášť pokud se jedná o formální komunikaci např. v e-mailu nebo v dopise.
Zvažované varianty:
Kubče
Kubci
Kubec
Poslední užití:
2.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2. Jména zakončená ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Vždycky jsme si mysleli, že tvar 5. p. jména Pavelec je Pavelče, ale teď jsme si přečetli oslovení pane Pavelci. Je to správně?
Klíčové slovo:
Pavelec
Odpověď:
Tvar 5. p. jména Pavelec je pane Pavelče, případně pane Pavelci. Oba tvary jsou v pořádku. Tvar Pavelče je původní a tvar Pavelci je novější, oba jsou však rovnocenné. Oslovení pane Pavelec není spisovné a může být v komunikaci vnímáno jako nezdvořilé.
Zvažované varianty:
Pavelče
Pavelci
Pavelec
Poslední užití:
10.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2. Jména zakončená ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Mám ve 3. p. jména Štěpán Koukal použít tvar Štěpánovi Koukalovi, nebo Štěpánu Koukalovi?
Klíčové slovo:
Štěpán Koukal
Odpověď:
Doporučujeme použít druhou možnost: Štěpánu Koukalovi. Tvar Štěpánovi je z gramatického hlediska rovněž v pořádku, ale ze stylistického hlediska je vhodnější, aby nebyly bezprostředně za sebou dva tvary zakončené koncovkou -ovi. Proto se v případech, u nichž je to možné, doporučuje volit při kombinaci rodného jména a příjmení u rodného jména kratší tvar: Štěpánu.
Zvažované varianty:
Štěpánovi
Štěpánu
Poslední užití:
25.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1. Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku; Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit pána se jménem Holec? Je chyba, pokud ho oslovím pane Holec?
Klíčové slovo:
Holec
Odpověď:
Tvar 5. p. jména Holec je pane Holče, případně pane Holci. Oba tvary jsou v pořádku. Oslovení pane Holec není spisovné a může být v komunikaci vnímáno jako nezdvořilé, zvlášť pokud se jedná o formální komunikaci např. v e-mailu nebo v dopise.
Zvažované varianty:
Holec
Holče
Holci
Poslední užití:
29.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2. Jména zakončená ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Kterou z možných výslovnostních podob u příjmení Štefánik byste doporučili pro užití v rozhlase?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
V tomto případě přicházejí v úvahu tři varianty: [šťefáňik] (spisovná podoba ve slovenštině, avšak i zde výslovnost značně kolísá; v českém prostředí jsme ji s výjimkou slovensky hovořících mluvčích v rámci provedeného výzkumu nezachytili), [štefáňik] a [štefányk] (ta v češtině, a to i u profesionálních mluvčích v médiích včetně rozhlasu naprosto převládá). Lze konstatovat, že případná určitá nejednotnost v celém rozhlasovém vysílání (nikoli však bezdůvodné střídání např. v rámci jednoho pořadu) zde posluchačům pravděpodobně příliš vadit nebude a srozumitelnost nijak neohrozí. Pokud by se chtěli rozhlasoví mluvčí sjednotit, je třeba vycházet ze zavedených interních postupů v daném médiu, tj. zda se obecně dává přednost těm variantám, které jsou v češtině frekventovanější, nebo se (i navzdory současnému úzu) preferují podoby vycházející z kodifikované výslovnosti v jazyce původu.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)