Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat na skloňování mužských jmen zakončených na -o, konkrétně Miko. Jak bude vypadat 2. a 4. p.?
Klíčové slovo:
Miko
Odpověď:
Osobní jména mužského rodu zakončená na -o se skloňují podle vzoru „pán“, takže 2. a 4. pád budou mít koncovku -a: Mika.
Zvažované varianty:
Mika
Poslední užití:
4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [o], [ó] - 1. Jména zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑o
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Kterou z možných výslovnostních podob u příjmení Štefánik byste doporučili pro užití v rozhlase?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
V tomto případě přicházejí v úvahu tři varianty: [šťefáňik] (spisovná podoba ve slovenštině, avšak i zde výslovnost značně kolísá; v českém prostředí jsme ji s výjimkou slovensky hovořících mluvčích v rámci provedeného výzkumu nezachytili), [štefáňik] a [štefányk] (ta v češtině, a to i u profesionálních mluvčích v médiích včetně rozhlasu naprosto převládá). Lze konstatovat, že případná určitá nejednotnost v celém rozhlasovém vysílání (nikoli však bezdůvodné střídání např. v rámci jednoho pořadu) zde posluchačům pravděpodobně příliš vadit nebude a srozumitelnost nijak neohrozí. Pokud by se chtěli rozhlasoví mluvčí sjednotit, je třeba vycházet ze zavedených interních postupů v daném médiu, tj. zda se obecně dává přednost těm variantám, které jsou v češtině frekventovanější, nebo se (i navzdory současnému úzu) preferují podoby vycházející z kodifikované výslovnosti v jazyce původu.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v českých médiích vyslovovat příjmení slovenského premiéra Eduarda Hegera?
Klíčové slovo:
Heger
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu s ohledem na rodinnou tradici daného nositele. Podle našich zjištění převažuje ve slovenštině výslovnost [heger], 2. pád j. č. [hegera] atp., podobnou tendenci jsme již zaznamenali i v médiích českých. Z čistě jazykového hlediska však není nesprávná ani podoba [hegr] či [hégr], která se může vyskytovat u mluvčích, kteří si uvědomují německý původ daného příjmení. V praxi proto může výslovnost kolísat, což však v tomto případě zřejmě srozumitelnost a plynulost komunikace příliš nenaruší.
Zvažované varianty:
[heger]
[hegr]
[hégr]
Poslední užití:
31.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Když píšu Slovákovi, který se jmenuje Pavol, jak bych ho měl oslovit? Pavole, nebo Pavle?
Klíčové slovo:
Pavol
Odpověď:
U jmen slovanského původu, která mají pohybné -o- jako právě Pavol, vypouštění této hlásky kolísá (Pavle i Pavole). V současné době jsou frekventovanější spíše podoby s ponechanou pohyblivou hláskou, protože mluvčí často chtějí odlišit obě verze jména: českou a slovenskou: Pavel a Pavol.
Zvažované varianty:
Pavle
Pavole
Poslední užití:
18.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 d) Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Jak se čeština dívá na slovenské měkké ľ? Mělo by se po této souhlásce psát v koncovce -i, nebo -y? Např. ve jméně Guľa.
Klíčové slovo:
Guľa
Odpověď:
V češtině měkké ľ nehraje pro pravopis žádnou roli. V češtině se měkké a tvrdé l/L nerozlišuje, a proto se s ním v textech zachází jako s obojetným. V koncovce jmen skloňovaných podle vzoru „předseda“ nebo „žena“ bychom měli psát -y: Guľy.
Zvažované varianty:
Guľy
Guľi
Poslední užití:
8.12.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.