Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat na skloňování mužských jmen zakončených na -o, konkrétně Miko. Jak bude vypadat 2. a 4. p.?
Klíčové slovo:
Miko
Odpověď:
Osobní jména mužského rodu zakončená na -o se skloňují podle vzoru „pán“, takže 2. a 4. pád budou mít koncovku -a: Mika.
Zvažované varianty:
Mika
Poslední užití:
4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [o], [ó] - 1. Jména zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑o
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Kterou z možných výslovnostních podob u příjmení Štefánik byste doporučili pro užití v rozhlase?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
V tomto případě přicházejí v úvahu tři varianty: [šťefáňik] (spisovná podoba ve slovenštině, avšak i zde výslovnost značně kolísá; v českém prostředí jsme ji s výjimkou slovensky hovořících mluvčích v rámci provedeného výzkumu nezachytili), [štefáňik] a [štefányk] (ta v češtině, a to i u profesionálních mluvčích v médiích včetně rozhlasu naprosto převládá). Lze konstatovat, že případná určitá nejednotnost v celém rozhlasovém vysílání (nikoli však bezdůvodné střídání např. v rámci jednoho pořadu) zde posluchačům pravděpodobně příliš vadit nebude a srozumitelnost nijak neohrozí. Pokud by se chtěli rozhlasoví mluvčí sjednotit, je třeba vycházet ze zavedených interních postupů v daném médiu, tj. zda se obecně dává přednost těm variantám, které jsou v češtině frekventovanější, nebo se (i navzdory současnému úzu) preferují podoby vycházející z kodifikované výslovnosti v jazyce původu.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v českých médiích vyslovovat příjmení slovenského premiéra Eduarda Hegera?
Klíčové slovo:
Heger
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu s ohledem na rodinnou tradici daného nositele. Podle našich zjištění převažuje ve slovenštině výslovnost [heger], 2. pád j. č. [hegera] atp., podobnou tendenci jsme již zaznamenali i v médiích českých. Z čistě jazykového hlediska však není nesprávná ani podoba [hegr] či [hégr], která se může vyskytovat u mluvčích, kteří si uvědomují německý původ daného příjmení. V praxi proto může výslovnost kolísat, což však v tomto případě zřejmě srozumitelnost a plynulost komunikace příliš nenaruší.
Zvažované varianty:
[heger]
[hegr]
[hégr]
Poslední užití:
31.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Když píšu Slovákovi, který se jmenuje Pavol, jak bych ho měl oslovit? Pavole, nebo Pavle?
Klíčové slovo:
Pavol
Odpověď:
U jmen slovanského původu, která mají pohybné -o- jako právě Pavol, vypouštění této hlásky kolísá (Pavle i Pavole). V současné době jsou frekventovanější spíše podoby s ponechanou pohyblivou hláskou, protože mluvčí často chtějí odlišit obě verze jména: českou a slovenskou: Pavel a Pavol.
Zvažované varianty:
Pavle
Pavole
Poslední užití:
18.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 d) Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Jak se čeština dívá na slovenské měkké ľ? Mělo by se po této souhlásce psát v koncovce -i, nebo -y? Např. ve jméně Guľa.
Klíčové slovo:
Guľa
Odpověď:
V češtině měkké ľ nehraje pro pravopis žádnou roli. V češtině se měkké a tvrdé l/L nerozlišuje, a proto se s ním v textech zachází jako s obojetným. V koncovce jmen skloňovaných podle vzoru „předseda“ nebo „žena“ bychom měli psát -y: Guľy.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Mají slova rab (tedy ‚nevolník‘) a robě (tedy ‚děťátko‘) společný původ?
Klíčové slovo:
rab; robě
Odpověď:
Ano, mají. Český etymologický slovník odkazuje na popis původu z hesla robě do hesla rab. Původ slova rab není zcela jasný, mohlo být přejato z církevněslovanského rabъ ‚služebník boží‘ nebo až ze slovenského či ruského rab. Ve starší češtině mělo toto slovo podobu rob, utvořenou z praslovanské podoby orbъ, jíž předchází indoevropský výraz herbʰ- ‚sirotek, dětský otrok, sluha‘.
Poslední užití:
14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Lze v českém prostředí považovat za urážlivé, pokud je muž španělského původu, který se jmenuje Fernando, ostatními oslovován jako Fero? Je možné mluvit např. o hanlivé konotaci v souvislosti se stereotypními negativními narážkami na romské etnikum?
Klíčové slovo:
Fero
Odpověď:
Příručka Jak se bude vaše dítě jmenovat? sice přímo jméno Fero neuvádí, avšak u jména Ferdinand, jehož španělská varianta zní mj. Fernando, zachycuje např. velmi blízkou domáckou podobu Fery. Jméno Fero je uživatelům češtiny zcela jistě dobře známé ze slovenštiny, kde se bez ohledu na národnost nositele často vyskytuje jako domácká podoba jména František (srov. např. publikaci M. Majtána a M. Považaje: Vyberte si meno pre svoje dieťa, 1998). Na základě dat z Českého národního korpusu zjišťujeme, že výskyt jména Fero je v drtivé většině dokladů spojen s režisérem Feničem, případně s jinými slovenskými osobnostmi, a to bez jakéhokoli vztahu k Romům. Nalezneme zde také doklady na spojení typu „cikán Fero“, „v rolích romských chlapíků, jako je drůbežář Fero v právě reprízovaném seriálu Chalupáři“ atp., které potvrzují, že někteří uživatelé češtiny mohou považovat jméno Fero za typicky romské. Nelze však tvrdit, že by užití oslovení Fero vždy nutně znamenalo negativní narážku, či dokonce urážku. Jako při každé volbě domácké podoby jména je pochopitelně vhodné respektovat přání nositele, avšak i ten by měl být chápavý a neurážet se jenom kvůli oslovení vžitou domáckou podobou (mohl by však samozřejmě namítat, že Fero se vztahuje tradičně spíše ke jménu František než Ferdinand/Fernando).
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Špania Dolina (obec na Slovensku v okrese Banská Bystrica)?
Klíčové slovo:
španodolinský
Odpověď:
Slovo Špania v názvu slovenské obce Špania Dolina je ve slovenštině měkké přídavné jméno (s významem špánova, tj. županova), kterému by v češtině odpovídalo měkké přídavné jméno *Španí. Vyjdeme-li pak ze spojení *Španí Dolina, mělo by mít přídavné jméno od něj odvozené v češtině podobu španodolinský (analogicky k dvojícím Horní Planá > hornoplánský, Dolní Beřkovice > dolnobeřkovický atp.).
Zvažované varianty:
španiadolinský
špaňodolinský
Poslední užití:
11.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mají se názvy slovenských měst v českém textu překládat, nebo je lze ponechat v původní podobě?
Klíčové slovo:
exonymum
Odpověď:
Domníváme se, že většina názvů slovenských měst se v češtině užívá v nezměněné podobě, tj. Bratislava, Košice, Prešov, Žilina, Nitra atd. (máme na mysli především podobu pravopisnou, např. výslovnost či skloňování se liší poměrně často). Avšak např. v případě jména Bardejov dochází často v souladu s výslovností ke grafickému počeštění na Bardějov. Pokud jde o další zeměpisné názvy, jsou tzv. exonyma (domácí podoby cizích názvů) běžná, srov. Belanské Tatry místo Belianske Tatry, Černý Váh místo Čierny Váh, Demenovská ledová jeskyně místo Demänovská ľadová jaskyňa, Děvín místo Devín, Dukelský průsmyk místo Dukliansky priesmyk atp.
Poslední užití:
5.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se název slovenského lesoparku Brezina v českém textu překládat, nebo jej lze ponechat v původní podobě?
Klíčové slovo:
Brezina
Odpověď:
Česká varianta takovýchto názvů bývá vžitá jen u velmi známých a frekventovaně užívaných jmen objektů (např. Trenčínský hrad místo Trenčiansky hrad), k nimž lesopark Brezina zjevně nepatří. Překlad Březina sice nelze zcela vyloučit, ale rozhodně je možné ponechat daný název v původní podobě.
Zvažované varianty:
Brezina
Březina
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.