Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Kvůli překladu z ruštiny do češtiny potřebuji zjistit českou hypokoristickou podobu jména Timofej: je to Tima (jako v originále), nebo Tíma?
Klíčové slovo:
Timofej
Odpověď:
Podoba domáckých, zdrobnělých jmen (tzv. hypokoristik) není nikde kodifikována, tj. nikde není závazně řečeno, jak tato jména tvořit a psát (zejména proto, že se používají především v neoficiální, soukromé, rodinné komunikaci, a to ještě převážně mluvené). Vzhledem k tomu, že jméno Timofej (ani jeho česká podoba Timotej) není u nás příliš frekventované, nelze zde vycházet např. z vžitosti jedné či druhé varianty. Ani v knize Jak se bude vaše dítě jmenovat? se daná hypokoristika nevyskytují (u hesla Timotej nalezneme však např. domácká pojmenování Tim, Timka, Timon, Timoušek atp.). Můžete tedy zvolit kterékoli z nich.
Zvažované varianty:
Tima
Tíma
Poslední užití:
3.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Mají slova rab (tedy ‚nevolník‘) a robě (tedy ‚děťátko‘) společný původ?
Klíčové slovo:
rab; robě
Odpověď:
Ano, mají. Český etymologický slovník odkazuje na popis původu z hesla robě do hesla rab. Původ slova rab není zcela jasný, mohlo být přejato z církevněslovanského rabъ ‚služebník boží‘ nebo až ze slovenského či ruského rab. Ve starší češtině mělo toto slovo podobu rob, utvořenou z praslovanské podoby orbъ, jíž předchází indoevropský výraz herbʰ- ‚sirotek, dětský otrok, sluha‘.
Poslední užití:
14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny správně přepisuje název ruského investigativního serveru „Проект“?
Klíčové slovo:
Projekt
Odpověď:
Podle transkripčních pravidel je třeba ruské „e“ na začátku slova, po samohláskách a po jerech přepisovat jako „je“. V češtině je tedy náležitá podoba „Projekt“.
Zvažované varianty:
Projekt
Proekt
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Číslo
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jestli je slovo lyže pomnožné.
Klíčové slovo:
lyže
Odpověď:
Lyže patří k podstatným jménům, která se nejčastěji vyskytují v páru, ale zároveň lze hovořit také o jednotlivině. Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého uvádějí u slova lyže množné číslo (právě proto, že se nejčastěji vyskytují v páru), nikoli pomnožné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je správné používat v češtině pro ruské město název Petrohrad, nebo je nutno respektovat původní název Sankt-Petěrburg?
Klíčové slovo:
Petrohrad
Odpověď:
Pro toto ruské město se běžně užívá standardizovaný český název (tzv. exonymum) Petrohrad. Samozřejmě lze také zvolit název v originálním (transkribovaném) znění, tj. Sankt-Petěrburg.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen mužských
Konkrétní dotaz:
Je správně Komkovovy dcery, aktivity atp., nebo Komkovy dcery, aktivity atp. (od ruského příjmení Komkov)?
Klíčové slovo:
Komkovovy
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno (v 1. p. mn. č. ž. r.) utvořené od ruského příjmení Komkov má správnou podobu Komkovovy. Daný tvar se tvoří tak, že se za plnou podobu příjmení Komkov přidá přípona -ov/y, tj. Komkov + ov/y = Komkov-ovy. Správně je tedy Komkovovy dcery, aktivity atp.
Zvažované varianty:
Komkovovy
Komkovy
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje v češtině slovo perestrojka? Je to [perestrojka], nebo [pjerestrojka]?
Klíčové slovo:
perestrojka
Odpověď:
Ruská slova se do češtiny přepisují z azbuky do podoby, která odpovídá jejich výslovnosti. Výraz perestrojka, který je obsažen např. v Novém akademickém slovníku cizích slov, tedy na základě toho, jak jsme zvyklí číst slova domácího původu, vyslovíme jako [perestrojka]. Je pravda, že se někdy lze setkat i s přepisem *pěrestrojka či *pjerestrojka a výslovností *[pjerestrojka], což však odporuje pravidlům přepisu cizích slov do češtiny, která uvádí např. akademické vydání Pravidel českého pravopisu.
Zvažované varianty:
[perestrojka]
[pjerestrojka]
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovovat příjmení ruského fyzika Prigogina? Domnívám se, že není žádný důvod, aby se ve slovanských jazycích četlo [prigožin], jak mě někteří přesvědčují.
Klíčové slovo:
Prigogine
Odpověď:
Jak se lze dozvědět např. z encyklopedií, Ilya Prigogine byl sice ruského původu, ale působil v Belgii. Jeho příjmení se v ruštině zapisovalo Приго́жин, tj. jeho náležitá transkripce do češtiny je Prigožin (v této podobě se někdy dané příjmení vyskytuje v odborné literatuře). Z toho také vychází náležitá výslovnost [prigožin]. Podobu Prigogine nepochybně ovlivnila emigrace jeho rodiny mimo Rusko. Nejen pro slovanské, ale např. i pro germánské jazyky se podle encyklopedických zdrojů doporučuje výslovnost vycházející z původního ruského znění jména.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova příčestí?
Klíčové slovo:
příčestí
Odpověď:
Slovo příčestí bylo přejato v době národního obrození. Původ má v ruském pričastije, které je částečným kalkem z latinského participium, utvořeného od participare s významem ‚mít účast‘.
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Má se nějak transkribovat do češtiny estonské příjmení zapsané latinkou, jestliže je původně evidentně ruské a vyskytuje se v něm místo písmene „š“ kombinace „sh“?
Odpověď:
Nikoli, jestliže je ve výchozím jazyce dané příjmení zapsáno latinkou, v češtině ho již nijak neměníme.
Poslední užití:
3.2.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.