Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Vím, že se píše sirup s i, ale jak je to se slovem s_rob? Na šťávách vídám psáno syrob, nemaji to špatně?
Klíčové slovo:
sirob
Odpověď:
V obou slovech bychom měli v souladu se současnou kodifikací psát -i-: sirup, sirob. Ve starších zdrojích (PSJČ a rovněž v SSJČ) najdeme podobu syrob a syrup. Ale už v SSJČ je vedle této pravopisné podoby uvedena i varianta sirob, sirup (s poznámkou: dříve psáno sy-). Změnu přinesla PČP z roku 1957. Novější slovníky a IJP zachycují už pouze podoby s i: sirob, sirup. Vysvětlení je možné najít v IJP v kapitole Vyjmenovaná slova, bod 4.8.
Máte pravdu, že s pravopisnou podobou syrob se dnes setkáváme na některých výrobcích. Je sice v rozporu se současnou kodifikací, ale žádným zákonem není dáno, že je výrobce povinen náležitou podobu užívat. Volbou dřívější (dnes nedoporučované) podoby chce pravděpodobně posílit dojem, že jde o tradiční recepturu.
Zvažované varianty:
syrob
sirob
Poslední užití:
4.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, 4.8 sirup
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát turismus i turizmus? Nebo je podoba se „z“ chybná?
Klíčové slovo:
turismus
Odpověď:
Můžete volit obě podoby. Je však třeba připomenout, že ve slovech s příponou vyslovovanou [-izmus] se za základní považují podoby se -s-. Základní, stylově neutrální je tedy zápis turismus, podoba turizmus je sice také možná, ale může být vnímána jako stylově příznaková.
Zvažované varianty:
turismus
turizmus
Poslední užití:
24.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1. 4 – Přípona -ismus/-izmus (typ optimismus – optimizmus) a slova zakončená ve výslovnosti na [-zmus], [-zma] (typ spasmus – spazmus, charisma – charizma)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo energošmejdi dohromady?
Klíčové slovo:
energošmejdi
Odpověď:
Komponent energo tvoří první část složeného slova, podstatné jméno energošmejdi píšeme dohromady (obdobně jako např. energocentrum, energoblok). Tento způsob zápisu je podle dokladů vžitý a v praxi jednoznačně převažuje. Zápisy zvlášť (energo šmejdi) a se spojovníkem (energo-šmejdi) se objevují výjimečně.
Zvažované varianty:
energošmejdi
energo šmejdi
energo-šmejdi
Poslední užití:
23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát štrůdl (s kroužkem nad ů), nebo píšeme štrúdl?
Klíčové slovo:
štrúdl; štrůdl
Odpověď:
Jde o přejaté slovo (z něm. Strudel), proto ho ve starších jazykových příručkách najdete pouze v podobě štrúdl. S čárkovaným ú píšeme i další přejatá slova, např. skútr, pedikúra, medúza, túje. Synonymní výraz pro závin však v češtině už natolik zdomácněl, že je jeho cizí původ pro mnohé uživatele češtiny již zastřený. V praxi se postupně prosadila i pravopisně počeštěná podoba štrůdl. Je natolik rozšířená, že byla nově zařazena i do IJP. Je tedy možné psát jak štrúdl, tak štrůdl.
Zvažované varianty:
štrúdl
štrůdl
Poslední užití:
20.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní ú – ů
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovuje příjmení básníka Wolkera/Wolkra? Vypouští se samohláska [e], nebo se ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel, Wolker atp.) ve výslovnosti často kolísají. Pro tyto případy nelze stanovit jednoznačné pravidlo, z hlediska ortoepických zásad je obojí podoba možná, záleží především na rodinné tradici a přání nositele. V případě básníka Jiřího Wolk(e)ra uvádí např. příručka Čteme je správně? obojí výslovnostní podobu [volkr] i [volker].
Zvažované varianty:
[volkr]
[volker]
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Píše se šúrovat, nebo šůrovat?
Klíčové slovo:
šúrovat
Odpověď:
Nejde o spisovný výraz, jeho podoba není proto v jazykových příručkách stanovena závazně. Doklady z ČNK ukazují, že v praxi se objevují obě možnosti zápisu: šůrovat i šúrovat. Z historického hlediska je vhodnější psát ú (nejde o původní dvojhlásku uo). Podobu šúrovat zachycuje Slovník nespisovné češtiny, uvádí, že obecněčeský výraz šúrovat vznikl z německého schuren (dnes scheuern). Vzhledem k tomu, že jde o dlouhé u uprostřed slova, mnozí pisatelé upřednostňují zápis s ů.
Zvažované varianty:
šúrovat
šůrovat
Poslední užití:
18.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nikde nemůžu najít, jestli mám v textu ponechat najust dohromady, nebo psát na just zvlášť. V korpusu je to doloženo zhruba stejně.
Klíčové slovo:
najust; na just
Odpověď:
Nespisovné výrazy nemívají závaznou pravopisnou podobu. Proto i doklady z ČNK ukazují, že se v praxi užívají obě možnosti zápisu. Slovník nespisovné češtiny zachycuje jak zápis dohromady, a to v hesle najust, tak i zvlášť (u hesla just je uveden příklad na just). Srovnatelné doklady najdeme i v NASCS, variantní možnosti zápisu nejsou vzájemně provázány. IJP uvádí obě možnosti psaní.
Zvažované varianty:
najust; na just
Poslední užití:
25.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí německá jména se zdvojenými souhláskami jako Stiller a Steffan?
Klíčové slovo:
Stiller, Steffan
Odpověď:
Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -ille-, -effa-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami. Jména Stiller a Steffan lze proto dělit dvěma způsoby: Stil-ler, Stef-fan (dělení mezi souhláskami) a Sti-ller, Ste-ffan (dělení před oběma souhláskami).
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí příjmení Findejsová? Lze správně dělit Findejs-ová?
Klíčové slovo:
Findejsová
Odpověď:
Příjmení Findejsová se na konci řádku správně dělí takto: Fin-dej-so-vá. Slova se primárně dělí podle slabičných hranic, odtud dělení Findejso-vá (mezi -so- a -vá je evidentní slabičná hranice).
Zvažované varianty:
Findejs-ová
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, bod e)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí jméno von Straussenburg (rakousko-uherský generálplukovník a poslední náčelník rakousko-uherského generálního štábu)? Musí být při dělení obě -ss- u sebe, nebo každé na jiném řádku?
Klíčové slovo:
Straussenburg
Odpověď:
Jméno von Straussenburg se správně dělí takto: von Straus-sen-burg nebo von Strau-ssen-burg. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -ausse-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami. Odtud tedy správné dělení jak von Straus-sen-burg (dělení mezi souhláskami), tak von Strau-ssen-burg (dělení před oběma souhláskami).
Zvažované varianty:
Strau-ssenburg
Straus-senburg
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Jindřich? Mělo by se dělit Jind-řich, nebo Jin-dřich, nebo je správně obojí?
Klíčové slovo:
Jindřich
Odpověď:
Slovo Jindřich se na konci řádku správně dělí takto: Jind-řich a Jin-dřich. Není-li v případě skupiny tří (případně i více) souhlásek, z nichž poslední je souhláska -ř-, zřetelný morfematický šev, je možné dělit jak před -ř-, tak před předcházející souhláskou. Odtud tedy dvojí možné dělení: Jind-řich (dělení před -ř-) i Jin-dřich (dělení před předcházející souhláskou).
Zvažované varianty:
Jind-řich
Jin-dřich
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod b)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí tvar vlastního jména Kuckhoffovi? Je možné dělit Kuckho-ffovi?
Klíčové slovo:
Kuckhoffovi
Odpověď:
Tvar vlastního jména Kuckhoffovi se na konci řádku správně dělí takto: Kuck-hof-fo-vi a Kuck-ho-ffo-vi. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde o + ff + o), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami, odtud tedy možnost dělit jak Kuckhof-fovi (dělení mezi souhláskami), tak Kuckho-ffovi (dělení před oběma souhláskami).
Zvažované varianty:
Kuckho-ffovi
Poslední užití:
2.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo katastru? Lze dělit katast-ru?
Klíčové slovo:
katastru
Odpověď:
Slovo katastru se na konci řádku správně dělí takto: ka-ta-s-t-ru. Pokud není koncové -r- ve slabikotvorné pozici, můžeme dělit před -s-, před -t- i před -r-, odtud tedy možnost dělit kata-stru (dělení před -s-), katas-tru (dělení před -t-) i katast-ru (dělení před -r-).
Zvažované varianty:
katast-ru
Poslední užití:
11.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.6 Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř, bod a)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že syrob (s b na konci) se píše s y.
Klíčové slovo:
sirob
Odpověď:
Je to poněkud složitější, protože s pravopisnou podobou syrob se dnes setkáváme na některých výrobcích. Ve starších zdrojích (PSJČ a rovněž v SSJČ) najdeme podobu syrob a syrup. Ale už v SSJČ je vedle této pravopisné podoby uvedena i varianta sirob, sirup (s poznámkou: dříve psáno sy-). Změnu přinesla PČP z roku 1957. Novější slovníky zachycují už pouze podoby s i: sirob, sirup. V současných textech proto doporučujeme psát sirob.
Vysvětlení je možné najít v IJP v kapitole Vyjmenovaná slova, bod 4.8.
Zvažované varianty:
syrob
sirob
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, 4.8 sirup
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Ve vysílání České televize o reformátorovi Martinu Lutherovi se objevila výslovnost typu [lutra], [lutrovi]. Domnívám se, že správně je pouze [lutera], [luterovi]. Schvalujete takovou praxi?
Klíčové slovo:
Luther
Odpověď:
Skloňování i výslovnost příjmení německého původu zakončených na -er v češtině v řadě případů kolísá (srov. výklad v Internetové jazykové příručce). Pokud jde přímo o jméno Martin Luther, na základě současného úzu jednoznačně upřednostňujeme užívání podob typu Luthera [lutera], Lutherovi [luterovi] atp. Varianty s vypuštěným -e- pokládáme za značně příznakové a archaické (např. v 19. století však byly časté). Pokud je v určitých typech textů (pořadů) relevantní důvod pro jejich uplatnění, např. kvůli evokaci historické atmosféry, nelze je ani dnes označit z jazykového hlediska za nesprávné. Je tedy vždy na posouzení a zodpovědnosti autorů textu/pořadu, kterou z variant zvolí; ÚJČ nemůže jazykové projevy v ČT předem ovlivnit. Obě dvě možnosti výslovnosti jsou pak uvedeny např. v příručce Čteme je správně? (2004).
Poslední užití:
21.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320#nadpis2, bod c
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaké je správné pořadí jmen přírodovědce Mendla: Gregor Johann Mendel, nebo obráceně Johann Gregor Mendel? Setkávám se s oběma variantami.
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že se často vyskytují obě možnosti. Mendel byl pokřtěn jako Johann a jméno Gregor přijal až později v klášteře, jde tedy o řeholní, nikoli křestní jméno. Můžeme se setkat i s tím, že je uvedeno pouze jedno z nich (případně se mohou vyskytovat jejich české ekvivalenty, tj. Řehoř a Jan). Stanovení „správného“ pořadí jednotlivých jmen však nespadá do kompetence jazykovědců. Podle dat z Českého národního korpusu začala cca po roce 2000 stoupat frekvence posloupnosti: řádové jméno, křestní jméno, příjmení, která se předtím takřka neobjevovala (tuto variantu, tj. Gregor Johann Mendel, zvolili např. i autoři Biografického slovníku z Historického ústavu AV ČR); v současnosti zřejmě dokonce mírně převažuje. Je však nutno dodat, že existují i opačné případy, kdy se pevně vžilo pořadí křestní jméno, řádové jméno, příjmení (srov. např. Jan Anastáz Opasek, vlastním jménem Jan Opasek), a že u řady jiných řeholníků se křestní jméno, respektive příjmení často vůbec neuvádí.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat příjmení Mendel, patřící známému přírodovědci: [mendl], nebo [mendel]?
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
U vlastních jmen je třeba počítat s vyšší mírou kolísání a častějším výskytem dublet než u jmen obecných. Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel či právě Mendel) se ve výslovnosti objevují buď bez samohlásky [e], nebo s ní ([richtr] a [richter], [šlégl] a [šlégel], [mendl] a [mendel]). V těchto případech nelze stanovit jednoznačné doporučení, z hlediska výslovnostních pravidel je obojí podoba možná, lze vycházet z rodinné tradice a přání nositele, pokud je známo. Konkrétně u příjmení přírodovědce Mendela uvádí příručka Čteme je správně? obě možnosti, přičemž jsme ověřili, že v současnosti si podoby [mendl] a [mendel] konkurují pravděpodobně výrazněji, než tomu bylo v minulosti, kdy převládala první z nich (ta ovšem převažuje i nyní).
Zvažované varianty:
[mendl]
[mendel]
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je v češtině výraz převzatý z němčiny gedenkšrift? Hraje roli, že v němčině (Gedenkschrift) to bylo původně ženského rodu?
Klíčové slovo:
gedenkšrift
Odpověď:
Přejaté výrazy v češtině zpravidla získávají gramatický rod podle svého zakončení. Gramatický rod v původním jazyce není obvykle určující, přestože jeho vliv někdy nelze vyloučit. Výraz gedenkšrift (platilo by to i pro původní pravopis gedenkschrift) by se měl proto řadit vzhledem k zakončení na tvrdou souhlásku a vzhledem k tomu, že nejde o osobu, ale o věc, k mužskému rodu neživotnému.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje jméno básníka Wolkera/Wolkra? To -e- se vypouští, nebo ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Jména zakončená na -er kolísají. Mohou mít v nepřímých pádech -e- zachováno (2. p. Wolkera; 5. p. Wolkere), nebo je možné ho odsunout (2. p. Wolkra; 5. p. Wolkre či Wolkře). Záleží na (rodinné či obecně kulturní) tradici v užívání daného jména. V případě básníka Jiřího Wolkera tvary skutečně kolísají, a to i v oficiálních, odborných textech. Pokud by šlo o jiného nositele, mohla by být v rodinné tradici ustálená pouze jedna varianta skloňování a tu by pak bylo vhodné respektovat. Obvyklé je, že pádové tvary se v případě ponechání nebo vypouštění -e- shodují s přechýlenou podobou jména: Wolkerová - 2. p. Wolkera, ale Wolkrová - 2. p. Wolkra.
Zvažované varianty:
Wolkera
Wolkra
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Ve výroční zprávě Fyzikálního ústavu je uvedeno slovo martenzit. Autoři textu prosazují zápis martensit, protože jsou tak zvyklí z angličtiny. Vím, že v SSJČ jsou obě možnosti, ale v IJP je uveden už jen martenzit. Je podoba martensit přijatelná?
Klíčové slovo:
martenzit
Odpověď:
Podoba martensit špatně není, ale v současném českém textu působí zastarale až archaicky, obdobně jako např. zápis fysika, president, organisace.
V přejatých slovech, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se považují za základní, stylově neutrální podoby se z. Lze je užít ve všech typech textů, proto doporučujeme ve výroční zprávě volit raději zápis martenzit. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní. Výslovnost [martenzit] zachycuje už Příruční slovník jazyka českého.
Zvažované varianty:
martenzit
martensit
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.