Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace slova] -> [Základní lexikální informace] -> [Původ].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/7, položky: 1-20/140
Dotaz: Nespisovné a regionální výrazy
Konkrétní dotaz: Jak se píše slovo kidlit/kydlit ve smyslu zabít? Používají ho hráči při hrách (třeba: právě jsem vykidlila/vykydlila kostlivce). Je to odvozeno od anglického slova kill, ale v češtině se používá podoba s d: kidlit/kydlit. Nemůžeme se dohodnout, jestli je po k i, nebo y. Já si myslím, že by to mělo být s i, protože je to od anglického kill, manžel zase argumentuje tím, že po h, ch, k, r, d, t, n, píšeme y. Našla jsem na jedné diskusní stránce doklad na psaní kydlit, ale jinak se mi nedaří nic najít.
Klíčové slovo: kydlit; kidlit
Odpověď: Jde o úzce specifický nespisovný výraz vázaný na určitý okruh uživatelů (nikoli běžně užívaný), není proto divu, že jeho zápis není ustálený. Nabízí se spíše možnost respektovat původní anglické kill a volit zápis kidlit; rozhodně však nelze říct, že psaní s y (kydlit) je chybné, i když poučka o psaní y po h, ch, k, r, d, t, n platí pro domácí slova, např. přejatá slova diktát, kino, mikina píšeme s i. Zápis slov z nespisovné vrstvy české slovní zásoby nemusí být vždy v souladu s doporučeními platnými pro spisovné výrazy, dokladem je např. kolísání pravopisné podoby slov vízo/výzo či stípko/stýpko. Bylo by vhodné dohodnout se v rámci komunity, která tento výraz užívá. Ve Slovníku nespisovné češtiny je výraz zachycen v podobě kydlit. Slovník uvádí více možných významů, pro oblast počítačových her (v nichž znamená ‚zabíjet nepřátele, obvykle hromadně‘) je doplněno „ojediněle psáno kidlit.“ Převahu podoby kydlit, resp. předponové odvozeniny vykydlit, potvrzují i nepříliš početné doklady z webového korpusu Araneum Bohemicum Maximum. V něm je zachycen 1 doklad zápisu s -i-, a to pokidlit, a 48x zápis s -y- (23x kydlit, 23x vykydlit, 1x prokydlit, 1x ukydlit), např.: byl to pro mne jeden z hlavních motorů celé hry – totálně vykydlit všechny, co ze startu hry kydlili mne; zapíše se k hercům, kteří měli tu čest kydlit protivníky pod taktovkou kultovního režiséra; musíte vykydlit hafo nepřátel pro dosažení žádaného score; stačí vykydlit dva nebo tři nepřátele a hnedle máme další grafické pozadí a změnu nepřátel; stačilo vykydlit draka a bylo vyhráno.
Zvažované varianty:
kidlit kydlit
Poslední užití: 16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12764
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: V textu je psáno benjamín. Ve slovníku jsem našla, že benjamin se píše krátce, hlavně ve smyslu rostlina. Také jsem našla, že benjamínek se píše dlouze. Můžu v textu nechat podobu benjamín?
Klíčové slovo: benjamín
Odpověď: Starší výkladové slovníky češtiny ani nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) název rostliny nezaznamenávají. Doklady užití ukazují, že její název v praxi značně kolísá. Pokud nejde o rostlinu, ale o jiný význam tohoto slova, pak ASSČ zachycuje mužské osobní jméno Benjamin/Benjamín (varianty jsou rovnocenné) a zdrobnělinu benjamínek s významem ‚nejmladší člen rodiny, nějakého společenství nebo organizované skupiny osob‘. Zápis benjamínek uvádí rovněž Internetová jazyková příručka. Ve Slovníku spisovného jazyka českého najdeme ve stejném přeneseném významu vedle zápisu benjamínek i výraz benjamín. Doporučujeme proto v textu zápis benjamín ponechat.
Zvažované varianty:
benjamín benjamin
Poslední užití: 24.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12200
Užití:
1 1 0
Dotaz: Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz: Jak by se skloňovalo mužské jméno Ilak?
Klíčové slovo: Ilak
Odpověď: Jméno Ilak (ať už by šlo o rodné jméno, nebo příjmení) by mělo mít v 5. p. koncovku -u: pane Ilaku.
Zvažované varianty:
Ilak Ilaku
Poslední užití: 21.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1, Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11692
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova zmátořit se?
Klíčové slovo: zmátořit se
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku lze sloveso zmátořit se ‚vzchopit se‘ nalézt v podobě zmatořiti se v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde je mu připsán význam ‚přijít k sobě‘. Slovo je asi příbuzné se staročeským přídavným jménem matorný ‚zralý, dospělý, vážný‘. Další souvislosti jsou nejisté, ovšem nápadná je podobnost s latinským mātūrus ‚zralý, včasný, dospělý‘, které má původ v indoevropském meh-tu- ‚dobrý, včasný‘.
Poslední užití: 6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11647
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se ve slově mlít píše í, ale ve slově mlýn ý?
Klíčové slovo: mlít; mlýn
Odpověď: Pravopisná různost je v tomto případě dána rozdílným původem a následujícím hláskovým vývojem obou slov. Sloveso mlít pochází z praslovanského melti (které má dále původ v indoevropském melh- ‚drtit, mlít, drobit‘). Naproti tomu hláskově podobné slovo mlýn pochází z praslovanského mъlinъ, přejatého ze starohornoněmecké podoby mulīn, z níž vznikl dnešní německý výraz Mühle (a která má původ v pozdnělatinském molīna, molīnum téhož významu, které zase vychází z latinského molere ‚mlít‘).
Poslední užití: 27.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11646
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova ryc?
Klíčové slovo: ryc
Odpověď: Podstatné jméno ryc ‚prudký pohyb, trhnutí‘ a citoslovce ryc, které zachycuje ‚zvuk při trhnutí nebo vyjadřující prudkost děje‘, zaznamenává Etymologický slovník jazyka českého od Václava Machka v hesle rycnouti. Toto sloveso pochází z německého ritzen ‚rýpati‘.
Poslední užití: 21.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11644
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova úpol?
Klíčové slovo: úpol
Odpověď: Český etymologický slovník slovo úpol ‚zápas, zápolení‘ neobsahuje. Ovšem v hesle zápolit jsou zmíněna staročeská spojení v poly, u poly s významem ‚uprostřed, v pase‘. Elektronický slovník staré češtiny zase zaznamenává příslovce upoly ‚vejpůl, napůl‘. Původ slova úpol tedy zřejmě souvisí právě s výrazem upoly / u poly.
Poslední užití: 12.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11643
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova plískanice?
Klíčové slovo: plískanice
Odpověď: Český etymologický slovník odvozuje podstatné jméno plískanice ‚déšť se sněhem za větrného počasí‘ od slovesa plískat, které podle Slovníku spisovného jazyka českého nese význam ‚pleskat, plácat, bít (zvláště o dešti)‘. Sloveso pochází z praslovanského pl’uskati, které je zvukomalebného původu.
Poslední užití: 19.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11642
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jak vznikl slovní obrat „o sto šest“?
Klíčové slovo: ostošest; o sto šest
Odpověď: O původu frazému „o sto šest“ se psalo již v roce 1937 v časopise Naše řeč (roč. 21, č. 9–10, s. 282): „[O]tiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení ‚o sto šest‘ podal pan řídící učitel v. v. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s nutnou výhradou stran její konečné platnosti: ‚R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí jsem se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde ‚o sto šest‘, a některý z kolegů je brzo zanesl do vtipů Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé.‘ Ověří-li se tato zpráva pana říd. uč. Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se rčení běžné toliko jednotlivci může rozšířiti po celém území jazyka.“ Vysvětlení pana učitele Malého však dodnes zůstává nepotvrzenou verzí. Publikace S. Kovářové Proč se říká 222x (Alda, 2000) nabízí další možné vysvětlení: „Podle jiného názoru však toto rčení vzniklo z výrazu ‚být s to‘ (= moci) a došlo k tomu následovně: říkávalo se totiž ‚pijme pivo, kdo s to jest‘, což prý někdo žertem pozměnil tak, aby zůstal zachován rým, na ‚pijme pivo o sto šest‘.“ Obecně je u většiny frazémů velmi těžké dohledat způsob, jakým vznikly, jelikož se jedná o přenesená pojmenování. Spojení „o sto šest“ mohlo vzniknout také na základě prosté rytmiky a zvukomalebnosti. Ovšem nepopíráme, že zde mohlo svou roli sehrát i např. významové hledisko.
Poslední užití: 9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Proč se říká 222x. Stanislava Kovářová. 2000.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11640
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ spojení fata morgána?
Klíčové slovo: fata morgána
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku jsme slovní spojení fata morgána ‚vzdušný přelud‘ přejali z italského fata morgana, které má původ ve fata Morgana s významem ‚víla Morgana‘. Morgana byla kouzelnice z artušovských legend a byly jí připisovány atmosférické jevy, které byly pozorovány nejprve v Messinském průlivu a později především na poušti. Italské slovo fata ‚víla‘ pochází z latinského fātum ‚osud‘, které má původ v latinském fārī ‚mluvit‘.
Poslední užití: 10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11638
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova jurodivý?
Klíčové slovo: jurodivý
Odpověď: Původ přídavného jména jurodivý (s významem ‚slabomyslný, bláznivý, bigotními věřícími považovaný za tzv. božího člověka s prorockým darem‘) není zaznamenán v žádném etymologickém slovníku. Nový akademický slovník cizích slov pouze uvádí, že se jedná o výraz přejatý z ruštiny. Původ slova však vykládá v jazykovém sloupku na webu Českého rozhlasu Michal Novotný (viz https://region.rozhlas.cz/jurodivy-7290308). Ten spojuje slovo jednak s přídavným jménem divý, které nese tři významy: 1. ‚nezkrocený, divoký‘, 2. ‚prudký, zuřivý, zběsilý‘, 3. ‚dychtivý a posedlý‘, jednak s přídavným jménem jarý, respektive járyj, které má v ruštině význam ‚zuřivý, horlivý‘. Český etymologický slovník pak původ slova jarý ‚mladě svěží, bujný‘ vyvozuje z praslovanského jarъ s negativními významy jako ‚zuřivý‘ či ‚přísný‘ a zároveň ho spojuje se slovem jaro. Zřejmě došlo k vývoji významu: ‚jarní‘ > ‚svěží, čilý‘ > ‚prudký, horlivý‘. Co se slova divý týče, to je připojeno k heslu divoký. Jeho původ je spojován s praslovanskými výrazy divъ a dikъ, které oba nesou význam ‚divoký‘. Existuje však i teorie, která přídavné jméno spojuje se slovem div. Praslovanské slovo divъ vychází z indoevropského deiṷ-ó-, které se uplatnilo např. v litevském diẽvas ‚ bůh‘ či latinském dīvus ‚božský‘ a je odvozeno od indoevropského dei- ‚zářit‘. V případě přídavného jména divoký tedy zřejmě došlo k významovému posunu ‚boží‘ > ‚volně žijící‘ > ‚divoký‘.
Poslední užití: 22.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11636
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova nádraží? Nevymyslel ho Jungmann?
Klíčové slovo: nádraží
Odpověď: Český etymologický slovník odkazuje z hesla nádraží k předložce na a podstatnému jménu dráha, žádného autora slova neuvádí, lze tedy předpokládat, že slovo vzniklo přirozeně. Slovo dráha pak pochází z praslovanského dorga, které souvisí se slovesy drhnout a drát. Původní význam slova dráha byl ‚cesta mezi poli, kudy se vyháněl dobytek‘, byla vlastně ‚vydrhnutá (dobytkem)‘. Později se slovo dráha začalo užívat také ve významu ‚železnice‘. Nádraží své jméno tedy získalo zřejmě podle umístění na dráze.
Poslední užití: 8.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11635
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova majlant?
Klíčové slovo: majlant; majland; majlont
Odpověď: Dle Českého etymologického slovníku má slovo majlant původ ve starší podobě českého názvu města Milána Majland či Majlant, která pochází z německého Mailand. Město ztotožnili s bohatstvím a blahobytem čeští vojáci za rakousko-italských válek.
Poslední užití: 7.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11605
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova vyfikundace? Nesouvisí nějak s kundou?
Klíčové slovo: vyfikundace
Odpověď: Slovo vyfikundace ‚vylepšení‘ lze dohledat ve Slovníku nespisovné češtiny. Ten dává původ slova do souvislosti s německým přídavným jménem pfiffig ‚prohnaný‘, respektive se spojeními typu pfiffig und klug (‚prohnaný a chytrý‘), pfiffig und witzig (‚prohnaný a důvtipný‘).
Poslední užití: 26.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11604
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jak vzniklo slovní spojení suchý zip – proč je suchý?
Klíčové slovo: suchý zip
Odpověď: Etymologii slovního spojení suchý zip se věnuje Michal Novotný v prvním díle Zákulisí slov (Praha 2003). Slovo zip má původ v anglickém zip (fastener), které se skládá ze zip ‚svist, říz, šmrnc‘ a fastener ‚spona, upevňovač‘. Zipy byly původně kovové, tvořené dvěma řadami zoubků, které se spojovaly pomocí jezdce. Později byly vynalezeny zipy tvořené textilními ploškami, které se poměrně pevně spojí pouhým přiložením. Své pojmenování získaly suché zipy pravděpodobně nevhodným překladem. V angličtině se totiž užíval výraz dry, který znamená ‚suchý‘, ale užívá se též ve významu ‚textilní‘. Původ tohoto významu leží v mluvě námořních obchodníků, kteří rozlišovali mokrý a suchý náklad – k suchému se mimo jiné řadil právě textil.
Poslední užití: 10.9.2018
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11603
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova šalina?
Klíčové slovo: šalina
Odpověď: O původu výrazu šalina existuje několik teorií. Velmi podrobně o nich pojednal Pavel Novák v článku Brněnské šalina/šelina („tramvaj“), který lze najít v Novákově výboru z díla Lingvistika a jazyková realita (Praha: Akropolis, 2010). Původ slova je spojován např. s německým nápisem Elektrische Linie, který prý býval k vidění (mimo jiné) na brněnských tramvajových zastávkách. Další teorie spojuje šalinu s německým Schnelllinie, užívaným pro pojmenování vlaků, tramvají, autobusů či jejich zvláštních linek. Původ slova lze hledat též v německých výrazech jako schallen ‚znít‘, Schall ‚zvuk‘, schellen ‚zvonit, cinkat‘ a Schelle ‚rolnička, zvoneček‘, neboť existují dobové zprávy o výrazném užívání zvonků při provozu koňské pouliční dráhy. Jiná teorie nabízí souvislost s oficiálním německým označením tramvaje Städtische Strassenbahn. Možné je též spojení se slovem šal ‚těžní klec‘, tedy s názvem jiného dopravního prostředku, přídavným jménem šalinový (doloženým ve spojení šalinovej šátek ‚vlněný tmavý okolek, jinak pestrý‘), které mohlo odkazovat na vybavení vozu, či s některým (dnes již třeba zapomenutým) místním jménem. Uvedený výčet teorií není úplný.
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11599
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova kopřiva?
Klíčové slovo: kopřiva
Odpověď: Český etymologický slovník uvádí, že kopřiva má původ v praslovanském kopriva, možná i kropiva. Původ slova se spojuje se slovesem kropit v původním významu ‚přelévat vroucí vodou‘, protože se tak kopřivy připravovaly k dalšímu zpracování. Jako pravděpodobnější se však zdá, že došlo k přesmyku z kopr- na krop- (spíše než naopak), slovo tak mohlo vzniknout z výrazu koprъ. Kopřiva i kopr totiž byly hojně užívané, a to jak v kuchyni, tak v léčitelství. Přesná motivace jejich spojení však není jistá.
Poslední užití: 13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11597
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova špendlík?
Klíčové slovo: špendlík
Odpověď: Podle výkladu v Českém etymologickém slovníku pochází slovo špendlík (ve významu ‚spínací pomůcka‘) ze středohornoněmeckého spendel, spenel téhož významu. To vychází ze starohornoněmeckého spenula ‚jehla, špendlík‘, jež má původ v latinském spīnula, zdrobnělině od výrazu spīna s významem ‚trn, bodlina‘, ale také ‚páteř‘.
Poslední užití: 28.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11596
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slovního spojení „na první dobrou“?
Klíčové slovo: na první dobrou
Odpověď: V dostupných tištěných zdrojích se nám původ spojení nepodařilo dohledat. Při vyhledávání na internetu jsme zjistili, že se slovnímu obratu „na první dobrou“ věnoval Jaromír Slomek. Podle něj daný obrat vznikl ze širšího spojení „na první dobrou klapku“, užívaného ve filmové branži. (Více viz https://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/prvni-dobra_427616.html.) Tuto teorii považujeme za věrohodnou.
Poslední užití: 15.8.2018
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11595
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova sinalý?
Klíčové slovo: sinalý
Odpověď: Původ slova lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Přídavné jméno sinalý ‚mrtvolně bledý‘ je odvozeno od knižní varianty siný. Slovo má původ v praslovanském sin’ь, které neslo původní význam asi ‚mající barvu jasné oblohy‘. Slovo se pravděpodobně vyvinulo z indoevropského sḱeHi-ni od sḱeH(i)- s významem ‚svítit, lesknout se‘, v němž mají původ i staroslověnské sijati téhož významu, gótské skeirs ‚jasný‘ či anglické shine ‚svítit‘.
Poslední užití: 21.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.