Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Dívala jsem se i do IJP a neumím se rozhodnout, jestli mám psát konkurz, nebo konkurs?
Klíčové slovo:
konkurz
Odpověď:
Výraz patří ke slovům, která mají dvě rovnocenné pravopisné varianty – je možné psát jak konkurz, tak konkurs. Doklady z ČNK (syn v11) ukazují, že se užívají obě možnosti, psaní se -z- v současných textech převažuje.
Zvažované varianty:
konkurz
konkurs
Poslední užití:
10.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.2 – Dublety jsou stylově rovnocenné (typ kurz – kurs)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo restaurace?
Klíčové slovo:
restaurace
Odpověď:
Slovo restaurace se na konci řádku správně dělí takto: re-s-tau-ra-ce. Spojení samohláska + -s- + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-, odtud tedy dělení re-s-taurace. Ve zbytku slova už jde jen o běžné dělení po slabikách: restau-ra-ce.
Zvažované varianty:
restau-race
resta-u-race
Poslední užití:
29.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo restaurace
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovní spojení suchý zip – proč je suchý?
Klíčové slovo:
suchý zip
Odpověď:
Etymologii slovního spojení suchý zip se věnuje Michal Novotný v prvním díle Zákulisí slov (Praha 2003). Slovo zip má původ v anglickém zip (fastener), které se skládá ze zip ‚svist, říz, šmrnc‘ a fastener ‚spona, upevňovač‘. Zipy byly původně kovové, tvořené dvěma řadami zoubků, které se spojovaly pomocí jezdce. Později byly vynalezeny zipy tvořené textilními ploškami, které se poměrně pevně spojí pouhým přiložením. Své pojmenování získaly suché zipy pravděpodobně nevhodným překladem. V angličtině se totiž užíval výraz dry, který znamená ‚suchý‘, ale užívá se též ve významu ‚textilní‘. Původ tohoto významu leží v mluvě námořních obchodníků, kteří rozlišovali mokrý a suchý náklad – k suchému se mimo jiné řadil právě textil.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Dočetla jsem se na internetu, že slovo králík je od původu zdrobnělina slova král, která byla užita na základě chybné interpretace německého ekvivalentu. Je to tak?
Klíčové slovo:
králík
Odpověď:
Český etymologický slovník tuto teorii potvrzuje. Králík vznikl jako kalk podle středohornoněmeckého slova küniclin (dnes v němčině Kaninchen), které bylo lidovou etymologií chápáno jako zdrobnělina od slova künic ‚král‘ (dnes v němčině König). Německý výraz pro králíka byl však přejat z latinského cuniculus téhož významu.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se powerpointová prezentace dohromady jako jedno slovo, nebo je to zvlášť? A mám pravdu, že přídavné jméno píšeme s malým písmenem?
Klíčové slovo:
powerpointový
Odpověď:
Přídavné jméno powerpointový píšeme dohromady jako jedno slovo. Při odvozování přídavného jména z produktu nazvaného PowerPoint postupujeme obdobně jako při odvozování přídavných jmen ze jmen zeměpisných – např. od jména Praha tvoříme přídavné jméno pražský (s malým počátečním písmenem), od dvouslovného názvu New York tvoříme adjektivum newyorský (s malým písmenem a dohromady).
Zvažované varianty:
powerpointový
power pointový
Poslední užití:
24.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně judikaturní, nebo judikatorní?
Klíčové slovo:
judikaturní, judikatorní
Odpověď:
Podoba judikaturní (s -u-) je utvořena zcela pravidelně od slova judikatura. O její (slovotvorné) správnosti tedy nelze mít pochyb. Podoba judikatorní (s -o-) vzniká se vší pravděpodobností počeštěním anglického slova judicatory. Ani tuto podobu nelze (z uvedeného důvodu) odmítat, jednak nejde o izolovaný případ (obdobně máme v češtině např. přídavné jméno molekulový, vzniklé pravidelným slovotvorným postupem, a přídavné jméno molekulární, které je přejímkou z angl. molecular), jednak je častější – databáze Českého národního korpusu SYN v8 obsahuje 38 případů podoby judikaturní (s -u-) a 124 případů podoby judikatorní (s -o-). Použít lze obě podoby, důležité je v jednom textu nebo souboru textů postupovat jednotně.
Zvažované varianty:
judikaturní
judikatorní
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky judikatorní a judikaturní (v SYN v8)
Dotaz:
Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl skloňovat pařížský chrám Notre-Dame a jakého je rodu?
Klíčové slovo:
Notre-Dame
Odpověď:
Je možné podle zakončení zařadit Notre-Dame (v českých textech i Notre Dame) k rodu mužskému a skloňovat podle vzoru „hrad“ (Notre-Damu, Notre-Damem). Je však možné ho zařadit i pod rod ženský (v tom případě je název nesklonný) analogicky podle výrazu katedrála. Obě řešení jsou možná a obě se v úzu objevují.
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je před- ve slově předmět předpona?
Klíčové slovo:
předmět
Odpověď:
Z hlediska historického vývoje češtiny je před- ve slově předmět bezpochyby předpona. Slovo předmět bylo vytvořeno podle vzoru latinského slova objekt, které pochází ze středolatinského obiectum s významem ‚co je předhozeno (smyslům)‘, které je z latinského ob- s významem ‚ob-, proti, za‘ a z latinského iacere s významem ‚hodit‘. Při vzniku českého slova předmět bylo tedy původní latinské ob- nahrazeno domácí, významově odpovídající předponou před- a latinské iectum (z iacere) významově odpovídajícím domácím kořenem -mět-, který souvisí se slovesem metat, tj. ‚házet‘. (Takový postup se označuje jako kalkování.) Jelikož obdobně byla vytvořena i slova podmět, průmět a nejspíš i výmět (kořen -mět- ve slově námět souvisí se slovesem namítat), je problematické tvrdit, že by před- ve slově předmět nebylo předponou i z hlediska současné češtiny. Přinejmenším v případě slov předmět a podmět jde o známá, frekventovaná slova, takže těžko tvrdit, že předpona před- ve slově předmět je dnes už pro české mluvčí nezřetelná. Segment před- ve slově předmět bychom proto za předponu považovali nejen z hlediska historického (kde je to evidentní), ale i z hlediska současné češtiny.
Poslední užití:
17.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)