Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace slova] -> [Základní lexikální informace] -> [Zdroj počtu výskytů (korpus, vyhledávač)].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/5, položky: 1-10/44
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je správně farní, nebo farská zahrada?
Klíčové slovo: farský, farní
Odpověď: Přídavné jméno farní má podle SSJČ dva významy: 1. ‚souvisící s farou jako správní institucí; kolaturní‘, např. farní úřad, obvod, kostel (u něhož je fara), ves (v níž je fara), škola (zřízená při faře); 2. ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství; farský‘, např. farní pole, dvůr, budova. Přídavné jméno farský má pak podle stejného slovníku tyto dva významy také, primární je tu však podle slovníku význam ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘, např. farská zahrada, kuchařka, zatímco význam ‚souvisící s farou jako institucí, farní‘ slovník označuje za řidší a uvádí k němu jediný příklad z díla Jana Nerudy – farský chrám. Tuto slovníkovou informaci lze číst tak, že slova farní a farský se používala sice záměnně, nicméně s tendencí (kterou se autoři slovníku možná snažili posílit, jistě ne ale ustavit) k vyrovnání farní = ‚souvisící s farou jako správní institucí‘ – farský = ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘. Novější SSČ toto vyrovnání svým zpracováním hesla fara důsledně nepotvrzuje; přídavná jména farní a farský vztahuje k podstatnému jménu fara a uvádí příklady farní úřad, farní obvod, farní zahrada a farská kuchařka (doklad farní zahrada, jako jediný, jde proti výše popsanému vyrovnání). Ještě novější NASCS však oba významy explicitně odlišuje – přídavné jméno farní významově váže na faru jako instituci, zatímco přídavné farský na faru jako hospodářství. Letmá sonda do dokladů v databázi Českého národního korpusu syn v9 naznačuje, že k popsanému odlišení významu slov farní a farský sice důsledně nedošlo, ale že tendence k němu je značná. Slovo farní se obecně používá výrazně častěji (v poměru 39 502 : 4 487), nicméně obě slova mají tendenci vyskytovat se v jiných spojeních – jejich pravé kolokáty se příliš nekryjí. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farní skutečně patří spíš výrazy vztahující se k faře jako instituci (hvězdičkou označujeme zřejmé odchylky od této tendence), srov. charita, kostel, úřad, *zahrada, sbor, ples, *budova, kronika, *dvůr, škola, rada, sál (může sloužit faře jako instituci), vikář, společenství. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farský pak skutečně patří spíš výrazy vztahující k faře jako budově a hospodářství (hvězdička opět označuje zřejmé výjimky), srov. zahrada, humno, louka, náměstí, rybník, potok, les, stodola, dvůr, kopec, kuchařka, ulice, kyselka, *republika, hospodyně. Jak ale nejlépe dokládá (navíc k protipříkladům s hvězdičkami) právě spojení se slovem zahrada, není tato tendence důsledná – nad spojením farská zahrada převládá spojení farní zahrada (v poměru 2 053 : 1 449). Z daného rozboru obecně plyne to, že přídavné jméno farský lze užívat a užívá se v obou významech – lze ho vztáhnout k faře jako instituci i k faře jako budově a hospodářství, zatímco přídavné jméno farský se vztahuje k faře jako budově a hospodářství. Jako konkrétní závěr lze pak říct následující: Ve spojení se slovem zahrada lze použít jak přídavné jméno farní (není to v rozporu se slovníky ani s územ), tak přídavné jméno farský (je to v souladu s tendencí lišit přídavné jméno utvořené od fary jakožto instituce a od fary jakožto hospodářství). O něco vhodnější je snad kvůli popsané – výrazné, nicméně nedůsledné – tendenci tyto významy lišit a použít ve spojení se slovem zahrada přídavné jméno farský; nutné to však není, i spojení farní zahrada bude dokonale srozumitelné a nebude na sebe strhávat pozornost.
Zvažované varianty:
farní farská
Poslední užití: 11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla farní a farský
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fara
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fara
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky [lemma="fara|farní"], jejich frekvenční a kolokační analýza, vyhledávka [lemma="farní|farský"][lemma="zahrada"]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz: Je správně výpustných, nebo výpustních potrubí?
Klíčové slovo: výpustný, výpustní
Odpověď: Podle výkladových slovníků (SSJČ, PSJČ) jsou slova výpustní a výpustný synonyma s významem ‚vypouštěcí‘; podoba výpustní je však podle obou slovníků řidší. SSJČ pak přímo uvádí souslovné technické termíny výpustné potrubí, výpustný kohout, ventil. Se slovníkovými údaji jsou ovšem v rozporu doklady z databáze Českého národního syn v9, a to obecně i konkrétně. Obecně v korpusu syn v9 lehce převažuje (v poměru 809 : 774) podoba výpustní, kterou slovníky označují za řidší. Ale i konkrétně je v témže korpusu ve spojení s podstatným jménem potrubí častější (v poměru 56 : 26) podoba výpustní, kterou – jak už uvedeno – slovníky označují za řidší. (V případě spojení s podstatným jménem kohout je tomu ale naopak, podoba výpustný tu převažuje nad podobou výpustní v poměru 41 : 13, a stejně je tomu i ve spojení s podstatným jménem ventil – podoba výpustný tu nad podobou výpustní převažuje v poměru 126 : 53). Vzhledem k uvedenému – užívání obou podob důsledně neodpovídá slovníkům, je rozkolísané a závislé na spojení s tím kterým podstatným jménem – je podle našeho názoru ve spojení s podstatným jménem potrubí možné použít obě přídavná jména – jak výpustný (na základě slovníku, zejm. SSJČ), tak výpustní (na základě úzu; doklady v korpusu syn v9). Správně je tedy jak výpustných potrubí, tak i výpustních potrubí – doporučujeme ovšem v jednom textu vždy používat jen jednu podobu.
Zvažované varianty:
výpustných výpustních
Poslední užití: 25.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo výpustný
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo výpustný
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky [lemma="výpustný|výpustní"] a [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="potrubí"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="kohout"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="ventil"]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12364
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz: Existuje k prokurista přechýlená podoba prokuristka? Nebo jak se slovo prokurista přechýlí?
Klíčové slovo: prokuristka
Odpověď: Přechýlená podoba slova prokurista je prokuristka. Tuto podobu uvádějí výkladové slovníky (od Příručního slovníku jazyka českého z let 1935–1957 přes Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny až po Nový akademický slovník cizích slov z r. 2005 – a také Internetová jazyková příručka). Slovotvorně je zcela v pořádku, vzniká tím nejzákladnějším slovotvorným postupem pro přechylování, přidáním přípony -k/a k základu prokurist-. Zároveň se daná podoba poměrně běžně užívá – v databázi Českého národního korpusu syn v9 má 796 výskytů (pro srovnání: nepřechýlená podoba prokurista tu má 5339 výskytů). Přechýlenou podobu prokuristka lze tedy bez problémů používat – a nejen to: je to žádoucí.
Zvažované varianty:
prokuristka
Poslední užití: 28.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prokuristka
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prokurista
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prokurista
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prokuristka
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Přechylování obecných jmen, 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [lemma="prokurista|prokuristka"] v syn v9

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12229
Užití:
1 1 0
Dotaz: Změna délky (kořenové) samohlásky při odvozování (vyjímat > výjimka)
Konkrétní dotaz: Je správně nepopiratelný, nebo nepopíratelný?
Klíčové slovo: nepopiratelný, nepopíratelný
Odpověď: Podle slovníků jsou správné obě varianty. Odvozování příponou -teln/ý někdy doprovází krácení kmenové samohlásky základu (jako odraz staršího vývojového stadia češtiny; kromě nepopírat > nepopiratelný srov. např. nedosáhnout > nedosažitelný, nesnést > nesnesitelný), tento stav však bývá u některých (skupin) přídavných jmen narušován tendencí zachovávat neměnný základ u původního slovesa i u přídavného jména od něj odvozeného (tedy nepopírat > nepopíratelný). Výsledkem působení těchto dvou faktorů může být, jako v případě dvojice nepopiratelný a nepopíratelný, kolísání, resp. existence dvou správných variant. (Podle databáze Českého národního korpusu je však výrazně častější podoba nepopiratelný – databáze obsahuje 4294 tvarů přídavného jména nepopiratelný, zatímco jen 453 tvarů přídavného jména nepopíratelný.)
Zvažované varianty:
nepopiratelný nepopíratelný
Poslední užití: 19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo nepopiratelný
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo -telný/-itelný
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 2.1.2.3.1 Adjektiva s příponou -teln(ý) – typ „dosažitelný“ (s. 340–341)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [(word="nepopirateln.*|nepopírateln.*")&(tag=".*A.*")]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12228
Užití:
1 1 0
Dotaz: Změna (kořenové) souhlásky při odvozování
Konkrétní dotaz: Je správně rozmrazen, nebo rozmražen?
Klíčové slovo: rozmrazen, rozmražen
Odpověď: Za správné, noremní se v současné době považují obě podoby – jak rozmrazen, tak rozmražen. Tištěné příručky a slovníky sice stále zachycují jen podoby se -z- (rozmrazen), podoby se -ž- (rozmražen) jsou však dnes natolik běžné, že lze s jistotou za správné, noremní považovat i je. (V databázi Českého národního korpusu syn v9 sice tvary tvořené od základu rozmraz- stále převládají, databáze však obsahuje i významný počet výskytů tvořených od základu rozmraž – poměr výskytů tu je 1866 : 838 (dotaz [(word="rozmraz.*|rozmraž.*")], pak ručně spočítáno podle frekvenčního seznamu slovních tvarů).) Z toho důvodu byly zařazeny i do Internetové jazykové příručky (heslo rozmrazit). Správné, noremní je tedy jak rozmrazen, tak rozmražen.
Zvažované varianty:
rozmrazen rozmražen
Poslední užití: 17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo rozmrazit
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [(word="rozmraz.*|rozmraž.*")], pak ruční součet podle frekvenčního seznamu slovních tvarů

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11930
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vlastní jména ostatní: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz: Jak by se mělo zacházet s novým názvem firmy Meta, původně Facebook? Jakého je rodu? A skloňuje se?
Klíčové slovo: Meta
Odpověď: Nové jméno společnosti Meta odkazuje na metaverzum (metaverse), tedy virtuální internetový svět, který společnost vytváří. V češtině má meta dvojí užití: jako samostatné slovo a jako první část složenin. Jako samostatné podstatné jméno se meta užívá ve dvou významech: 1. vytčený cíl; 2. značka pro cvičence při hromadných tělocvičných vystoupeních (viz Nový akademický slovník cizích slov). Jako první část složených slov je meta- řeckého původu a užívá ve významu „přes, za, po, s, mezi, vně, mimo“, např. metateze, metalingvistický, metakarpální apod. (viz Slovník spisovného jazyka českého). Nový název Meta odkazuje právě k tomuto druhému užití ve významech „za, mimo“, jde tedy o internetový svět, který je ještě za tím naším, mimo něj, jde dál než dosud. Pokud vycházíme z formy názvu, je řešení jednoduché. Název je zakončen na -a, tudíž jej lze bez problémů přiřadit k ženskému rodu a skloňovat podle vzoru „žena“ (2. p. j. č. Mety). Podobně jako názvy Billa, Kika či Tesla. Tento způsob zacházení se v úzu skutečně objevuje: Např. „Metu tak teď čeká vývoj dlouhé řady sociálních technologií, pro který chce v Evropě najmout bezmála 10 tisíc pracovníků. Nové logo Mety má mimo jiné reprezentovat ležatou osmičku, tedy symbol nekonečna“. Zároveň se však objevuje i nesklonná podoba. U ní z kontextu nelze rod zjistit: Např. „Kromě sociální sítě Facebook ponesou původní název také další služby, které pod Meta spadají. Facebook se mění v Meta. Facebook zveřejnil stránku, která jeho pojetí Meta s pomocí celé řady videí vysvětluje.“ Nesklonné užívání může být dáno jednak původem názvu, kterým je část složeniny s funkcí předložky, jež sama o sobě nemá gramatický rod a mluvčí to intuitivně promítají do nesklonnosti odvozeného názvu, jednak mylným předpokladem, že názvy firem a obchodních značek se neskloňují. V každém případě je zjevné, že gramatická charakteristika názvu zatím kolísá. To lze ilustrovat i na faktu, že v jednom textu se občas objevují oba způsoby užití: „Facebook už převlékl své aplikace do Mety … Všimli jste si této miniaturní novinky v aplikacích od Meta, nebo vůbec?“ Prozatím nelze říci, která varianta užití nakonec převáží, případně která je noremní, protože výskytů v úzu je zatím příliš málo na to, abychom to mohli posoudit. Většina dokladů je navíc v nominativu jmenovacím, tzn. název se pojí s opěrnými obecnými jmény typu firma, společnost, koncern, které se skloňují, ale samotné jméno zůstává nesklonné („Metaverse je nyní jádrem strategie společnosti Meta“). Teprve až bude k dispozici více dokladů užití názvu, bude možné říci, která varianta se stane noremní, případně zda budou obě podoby i nadále kolísat. Z praktického hlediska se však jeví jako výhodnější řídit se formálními aspekty a skloňovat výraz podle vzoru „žena“ jako jiné názvy firem, společností či obchodních značek: bez Mety, pro Metu, s Metou apod.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11651
Užití:
1 1 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Je možné psát verze i verse?
Klíčové slovo: verze
Odpověď: Doporučujeme užít podobu verze. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis verze se proto dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Psaní verse není vysloveně chybné, tato podoba je však vnímána jako zastaralá. Doklady z ČNK potvrzují, že zápis verze se užívá běžně, podoba verse je užívána jen ojediněle.
Zvažované varianty:
verze verse
Poslední užití: 21.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11570
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova mol?
Klíčové slovo: mol
Odpověď: V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka jsou výrazu mol věnována tři hesla. Zaprvé je uveden mol ‚drobný škodlivý motýlek‘, ten má původ v praslovanském výrazu mol´ь, který je odvozen od indoevropského melh- s významem ‚drobit, mlít‘ – jedná se tedy o toho, ‚kdo rozrušuje, drolí věci‘. Zadruhé je uveden komponent *mol jakožto součást spojení „být namol“, jehož původ souvisí se starším českým výrazem molek, tedy ‚opilec‘. Původ tohoto výrazu není zcela jasný. Může mít souvislost se slovem molek ‚malý motýl‘, respektive se spojeními jako vinný molek, pivní molek. Další teorie spojuje výraz s německými argotickými slovy Molum ‚opilost‘, molum ‚opilý‘, která mají původ v jidiš, konkrétně ve slově mole ‚plný‘. Zatřetí je uveden mol s významem ‚grammolekula‘, jedná se o zkráceninu slova molekula. Ta má původ v latinském mōlēs ‚hmota, masa‘.
Poslední užití: 6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11552
Užití:
2 2 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova dron?
Klíčové slovo: dron
Odpověď: Dle Českého etymologického slovníku bylo slovo dron (tj. ‚bezpilotní letoun‘) přejato z anglického slova drone. To se užívá v angličtině ve stejném významu, původně však neslo významy ‚včelí sameček, trubec‘ nebo ‚bzukot‘.
Poslední užití: 24.9.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11533
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz: Je možné použít slovo nejsvátečnější?
Klíčové slovo: nejsvátečnější
Odpověď: Ano, slovo nejsvátečnější je správně utvořený tvar 3. stupně (superlativu) od přídavného jména sváteční. Jako takový je uveden v hesle sváteční v Internetové jazykové příručce a podle databáze Českého národního korpusu syn v8 se také běžně používá – korpus obsahuje jeho 141 výskytů (dotaz [lc="nejsvátečnější.*"]). Pro ilustraci můžeme uvést, že slovo nejsvátečnější se tu nejčastěji pojí s podstatnými jmény den, večeře, oděv, šaty, okamžik, oběd, atmosféra atp. Výrazu nejsvátečnější se tak jistě není třeba jakkoliv vyhýbat.
Zvažované varianty:
nejsvátečnější
Poslední užití: 23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sváteční
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [lc="nejsvátečnější.*"] v syn v8

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.