Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace slova] -> [Základní lexikální informace] -> [Počet výskytů].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/5, položky: 1-10/42
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je správně farní, nebo farská zahrada?
Klíčové slovo: farský, farní
Odpověď: Přídavné jméno farní má podle SSJČ dva významy: 1. ‚souvisící s farou jako správní institucí; kolaturní‘, např. farní úřad, obvod, kostel (u něhož je fara), ves (v níž je fara), škola (zřízená při faře); 2. ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství; farský‘, např. farní pole, dvůr, budova. Přídavné jméno farský má pak podle stejného slovníku tyto dva významy také, primární je tu však podle slovníku význam ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘, např. farská zahrada, kuchařka, zatímco význam ‚souvisící s farou jako institucí, farní‘ slovník označuje za řidší a uvádí k němu jediný příklad z díla Jana Nerudy – farský chrám. Tuto slovníkovou informaci lze číst tak, že slova farní a farský se používala sice záměnně, nicméně s tendencí (kterou se autoři slovníku možná snažili posílit, jistě ne ale ustavit) k vyrovnání farní = ‚souvisící s farou jako správní institucí‘ – farský = ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘. Novější SSČ toto vyrovnání svým zpracováním hesla fara důsledně nepotvrzuje; přídavná jména farní a farský vztahuje k podstatnému jménu fara a uvádí příklady farní úřad, farní obvod, farní zahrada a farská kuchařka (doklad farní zahrada, jako jediný, jde proti výše popsanému vyrovnání). Ještě novější NASCS však oba významy explicitně odlišuje – přídavné jméno farní významově váže na faru jako instituci, zatímco přídavné farský na faru jako hospodářství. Letmá sonda do dokladů v databázi Českého národního korpusu syn v9 naznačuje, že k popsanému odlišení významu slov farní a farský sice důsledně nedošlo, ale že tendence k němu je značná. Slovo farní se obecně používá výrazně častěji (v poměru 39 502 : 4 487), nicméně obě slova mají tendenci vyskytovat se v jiných spojeních – jejich pravé kolokáty se příliš nekryjí. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farní skutečně patří spíš výrazy vztahující se k faře jako instituci (hvězdičkou označujeme zřejmé odchylky od této tendence), srov. charita, kostel, úřad, *zahrada, sbor, ples, *budova, kronika, *dvůr, škola, rada, sál (může sloužit faře jako instituci), vikář, společenství. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farský pak skutečně patří spíš výrazy vztahující k faře jako budově a hospodářství (hvězdička opět označuje zřejmé výjimky), srov. zahrada, humno, louka, náměstí, rybník, potok, les, stodola, dvůr, kopec, kuchařka, ulice, kyselka, *republika, hospodyně. Jak ale nejlépe dokládá (navíc k protipříkladům s hvězdičkami) právě spojení se slovem zahrada, není tato tendence důsledná – nad spojením farská zahrada převládá spojení farní zahrada (v poměru 2 053 : 1 449). Z daného rozboru obecně plyne to, že přídavné jméno farský lze užívat a užívá se v obou významech – lze ho vztáhnout k faře jako instituci i k faře jako budově a hospodářství, zatímco přídavné jméno farský se vztahuje k faře jako budově a hospodářství. Jako konkrétní závěr lze pak říct následující: Ve spojení se slovem zahrada lze použít jak přídavné jméno farní (není to v rozporu se slovníky ani s územ), tak přídavné jméno farský (je to v souladu s tendencí lišit přídavné jméno utvořené od fary jakožto instituce a od fary jakožto hospodářství). O něco vhodnější je snad kvůli popsané – výrazné, nicméně nedůsledné – tendenci tyto významy lišit a použít ve spojení se slovem zahrada přídavné jméno farský; nutné to však není, i spojení farní zahrada bude dokonale srozumitelné a nebude na sebe strhávat pozornost.
Zvažované varianty:
farní farská
Poslední užití: 11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla farní a farský
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fara
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fara
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky [lemma="fara|farní"], jejich frekvenční a kolokační analýza, vyhledávka [lemma="farní|farský"][lemma="zahrada"]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz: Je správně výpustných, nebo výpustních potrubí?
Klíčové slovo: výpustný, výpustní
Odpověď: Podle výkladových slovníků (SSJČ, PSJČ) jsou slova výpustní a výpustný synonyma s významem ‚vypouštěcí‘; podoba výpustní je však podle obou slovníků řidší. SSJČ pak přímo uvádí souslovné technické termíny výpustné potrubí, výpustný kohout, ventil. Se slovníkovými údaji jsou ovšem v rozporu doklady z databáze Českého národního syn v9, a to obecně i konkrétně. Obecně v korpusu syn v9 lehce převažuje (v poměru 809 : 774) podoba výpustní, kterou slovníky označují za řidší. Ale i konkrétně je v témže korpusu ve spojení s podstatným jménem potrubí častější (v poměru 56 : 26) podoba výpustní, kterou – jak už uvedeno – slovníky označují za řidší. (V případě spojení s podstatným jménem kohout je tomu ale naopak, podoba výpustný tu převažuje nad podobou výpustní v poměru 41 : 13, a stejně je tomu i ve spojení s podstatným jménem ventil – podoba výpustný tu nad podobou výpustní převažuje v poměru 126 : 53). Vzhledem k uvedenému – užívání obou podob důsledně neodpovídá slovníkům, je rozkolísané a závislé na spojení s tím kterým podstatným jménem – je podle našeho názoru ve spojení s podstatným jménem potrubí možné použít obě přídavná jména – jak výpustný (na základě slovníku, zejm. SSJČ), tak výpustní (na základě úzu; doklady v korpusu syn v9). Správně je tedy jak výpustných potrubí, tak i výpustních potrubí – doporučujeme ovšem v jednom textu vždy používat jen jednu podobu.
Zvažované varianty:
výpustných výpustních
Poslední užití: 25.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo výpustný
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo výpustný
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky [lemma="výpustný|výpustní"] a [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="potrubí"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="kohout"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="ventil"]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12364
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz: Existuje k prokurista přechýlená podoba prokuristka? Nebo jak se slovo prokurista přechýlí?
Klíčové slovo: prokuristka
Odpověď: Přechýlená podoba slova prokurista je prokuristka. Tuto podobu uvádějí výkladové slovníky (od Příručního slovníku jazyka českého z let 1935–1957 přes Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny až po Nový akademický slovník cizích slov z r. 2005 – a také Internetová jazyková příručka). Slovotvorně je zcela v pořádku, vzniká tím nejzákladnějším slovotvorným postupem pro přechylování, přidáním přípony -k/a k základu prokurist-. Zároveň se daná podoba poměrně běžně užívá – v databázi Českého národního korpusu syn v9 má 796 výskytů (pro srovnání: nepřechýlená podoba prokurista tu má 5339 výskytů). Přechýlenou podobu prokuristka lze tedy bez problémů používat – a nejen to: je to žádoucí.
Zvažované varianty:
prokuristka
Poslední užití: 28.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prokuristka
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prokurista
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prokurista
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prokuristka
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Přechylování obecných jmen, 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [lemma="prokurista|prokuristka"] v syn v9

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12229
Užití:
1 1 0
Dotaz: Změna délky (kořenové) samohlásky při odvozování (vyjímat > výjimka)
Konkrétní dotaz: Je správně nepopiratelný, nebo nepopíratelný?
Klíčové slovo: nepopiratelný, nepopíratelný
Odpověď: Podle slovníků jsou správné obě varianty. Odvozování příponou -teln/ý někdy doprovází krácení kmenové samohlásky základu (jako odraz staršího vývojového stadia češtiny; kromě nepopírat > nepopiratelný srov. např. nedosáhnout > nedosažitelný, nesnést > nesnesitelný), tento stav však bývá u některých (skupin) přídavných jmen narušován tendencí zachovávat neměnný základ u původního slovesa i u přídavného jména od něj odvozeného (tedy nepopírat > nepopíratelný). Výsledkem působení těchto dvou faktorů může být, jako v případě dvojice nepopiratelný a nepopíratelný, kolísání, resp. existence dvou správných variant. (Podle databáze Českého národního korpusu je však výrazně častější podoba nepopiratelný – databáze obsahuje 4294 tvarů přídavného jména nepopiratelný, zatímco jen 453 tvarů přídavného jména nepopíratelný.)
Zvažované varianty:
nepopiratelný nepopíratelný
Poslední užití: 19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo nepopiratelný
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo -telný/-itelný
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 2.1.2.3.1 Adjektiva s příponou -teln(ý) – typ „dosažitelný“ (s. 340–341)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [(word="nepopirateln.*|nepopírateln.*")&(tag=".*A.*")]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12228
Užití:
1 1 0
Dotaz: Změna (kořenové) souhlásky při odvozování
Konkrétní dotaz: Je správně rozmrazen, nebo rozmražen?
Klíčové slovo: rozmrazen, rozmražen
Odpověď: Za správné, noremní se v současné době považují obě podoby – jak rozmrazen, tak rozmražen. Tištěné příručky a slovníky sice stále zachycují jen podoby se -z- (rozmrazen), podoby se -ž- (rozmražen) jsou však dnes natolik běžné, že lze s jistotou za správné, noremní považovat i je. (V databázi Českého národního korpusu syn v9 sice tvary tvořené od základu rozmraz- stále převládají, databáze však obsahuje i významný počet výskytů tvořených od základu rozmraž – poměr výskytů tu je 1866 : 838 (dotaz [(word="rozmraz.*|rozmraž.*")], pak ručně spočítáno podle frekvenčního seznamu slovních tvarů).) Z toho důvodu byly zařazeny i do Internetové jazykové příručky (heslo rozmrazit). Správné, noremní je tedy jak rozmrazen, tak rozmražen.
Zvažované varianty:
rozmrazen rozmražen
Poslední užití: 17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo rozmrazit
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [(word="rozmraz.*|rozmraž.*")], pak ruční součet podle frekvenčního seznamu slovních tvarů

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11930
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vlastní jména ostatní: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz: Jak by se mělo zacházet s novým názvem firmy Meta, původně Facebook? Jakého je rodu? A skloňuje se?
Klíčové slovo: Meta
Odpověď: Nové jméno společnosti Meta odkazuje na metaverzum (metaverse), tedy virtuální internetový svět, který společnost vytváří. V češtině má meta dvojí užití: jako samostatné slovo a jako první část složenin. Jako samostatné podstatné jméno se meta užívá ve dvou významech: 1. vytčený cíl; 2. značka pro cvičence při hromadných tělocvičných vystoupeních (viz Nový akademický slovník cizích slov). Jako první část složených slov je meta- řeckého původu a užívá ve významu „přes, za, po, s, mezi, vně, mimo“, např. metateze, metalingvistický, metakarpální apod. (viz Slovník spisovného jazyka českého). Nový název Meta odkazuje právě k tomuto druhému užití ve významech „za, mimo“, jde tedy o internetový svět, který je ještě za tím naším, mimo něj, jde dál než dosud. Pokud vycházíme z formy názvu, je řešení jednoduché. Název je zakončen na -a, tudíž jej lze bez problémů přiřadit k ženskému rodu a skloňovat podle vzoru „žena“ (2. p. j. č. Mety). Podobně jako názvy Billa, Kika či Tesla. Tento způsob zacházení se v úzu skutečně objevuje: Např. „Metu tak teď čeká vývoj dlouhé řady sociálních technologií, pro který chce v Evropě najmout bezmála 10 tisíc pracovníků. Nové logo Mety má mimo jiné reprezentovat ležatou osmičku, tedy symbol nekonečna“. Zároveň se však objevuje i nesklonná podoba. U ní z kontextu nelze rod zjistit: Např. „Kromě sociální sítě Facebook ponesou původní název také další služby, které pod Meta spadají. Facebook se mění v Meta. Facebook zveřejnil stránku, která jeho pojetí Meta s pomocí celé řady videí vysvětluje.“ Nesklonné užívání může být dáno jednak původem názvu, kterým je část složeniny s funkcí předložky, jež sama o sobě nemá gramatický rod a mluvčí to intuitivně promítají do nesklonnosti odvozeného názvu, jednak mylným předpokladem, že názvy firem a obchodních značek se neskloňují. V každém případě je zjevné, že gramatická charakteristika názvu zatím kolísá. To lze ilustrovat i na faktu, že v jednom textu se občas objevují oba způsoby užití: „Facebook už převlékl své aplikace do Mety … Všimli jste si této miniaturní novinky v aplikacích od Meta, nebo vůbec?“ Prozatím nelze říci, která varianta užití nakonec převáží, případně která je noremní, protože výskytů v úzu je zatím příliš málo na to, abychom to mohli posoudit. Většina dokladů je navíc v nominativu jmenovacím, tzn. název se pojí s opěrnými obecnými jmény typu firma, společnost, koncern, které se skloňují, ale samotné jméno zůstává nesklonné („Metaverse je nyní jádrem strategie společnosti Meta“). Teprve až bude k dispozici více dokladů užití názvu, bude možné říci, která varianta se stane noremní, případně zda budou obě podoby i nadále kolísat. Z praktického hlediska se však jeví jako výhodnější řídit se formálními aspekty a skloňovat výraz podle vzoru „žena“ jako jiné názvy firem, společností či obchodních značek: bez Mety, pro Metu, s Metou apod.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11651
Užití:
1 1 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Je možné psát verze i verse?
Klíčové slovo: verze
Odpověď: Doporučujeme užít podobu verze. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis verze se proto dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Psaní verse není vysloveně chybné, tato podoba je však vnímána jako zastaralá. Doklady z ČNK potvrzují, že zápis verze se užívá běžně, podoba verse je užívána jen ojediněle.
Zvažované varianty:
verze verse
Poslední užití: 21.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11533
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz: Je možné použít slovo nejsvátečnější?
Klíčové slovo: nejsvátečnější
Odpověď: Ano, slovo nejsvátečnější je správně utvořený tvar 3. stupně (superlativu) od přídavného jména sváteční. Jako takový je uveden v hesle sváteční v Internetové jazykové příručce a podle databáze Českého národního korpusu syn v8 se také běžně používá – korpus obsahuje jeho 141 výskytů (dotaz [lc="nejsvátečnější.*"]). Pro ilustraci můžeme uvést, že slovo nejsvátečnější se tu nejčastěji pojí s podstatnými jmény den, večeře, oděv, šaty, okamžik, oběd, atmosféra atp. Výrazu nejsvátečnější se tak jistě není třeba jakkoliv vyhýbat.
Zvažované varianty:
nejsvátečnější
Poslední užití: 23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sváteční
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [lc="nejsvátečnější.*"] v syn v8

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je správně judikaturní, nebo judikatorní?
Klíčové slovo: judikaturní, judikatorní
Odpověď: Podoba judikaturní (s -u-) je utvořena zcela pravidelně od slova judikatura. O její (slovotvorné) správnosti tedy nelze mít pochyb. Podoba judikatorní (s -o-) vzniká se vší pravděpodobností počeštěním anglického slova judicatory. Ani tuto podobu nelze (z uvedeného důvodu) odmítat, jednak nejde o izolovaný případ (obdobně máme v češtině např. přídavné jméno molekulový, vzniklé pravidelným slovotvorným postupem, a přídavné jméno molekulární, které je přejímkou z angl. molecular), jednak je častější – databáze Českého národního korpusu SYN v8 obsahuje 38 případů podoby judikaturní (s -u-) a 124 případů podoby judikatorní (s -o-). Použít lze obě podoby, důležité je v jednom textu nebo souboru textů postupovat jednotně.
Zvažované varianty:
judikaturní judikatorní
Poslední užití: 11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky judikatorní a judikaturní (v SYN v8)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11418
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh? Je to kozoroží, nebo kozorožčí?
Klíčové slovo: kozoroží
Odpověď: Přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh má ve spisovném jazyce správnou (a systémovou) podobu kozoroží. Tzv. druhově přivlastňovací přídavná jména se tvoří pomocí koncovky/sufixu (PMČ) -í, před nímž dochází k pravidelnému měkčení hlásky na konci slovotvorného základu, srov. např. hro-ch- > hro-š-í, obdobně tedy kozoro-h- > kozoro-ž-í. (Podoba kozorožčí by odpovídala podstatnému jménu kozorožec.) Tvar kozoroží sice výkladové slovníky neuvádějí, ale v úzu se vyskytuje, i když spíš zřídka – databáze Českého národního korpusu SYN v8 obsahuje 17 jeho výskytů.
Zvažované varianty:
kozoroží kozorožčí
Poslední užití: 11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Adjektiva druhově posesivní (par. 238, s. 166)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka kozoroží (v SYN v8)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.