Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Když mám větu „bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání“, je to v pořádku? Nemá být zasedáních?
Klíčové slovo:
zasedání
Odpověď:
Jde o 2. p., takže tvar podle vzoru „stavení“ je zasedání: „bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání“.
Zvažované varianty:
zasedání
zasedáních
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je v češtině výraz převzatý z němčiny gedenkšrift? Hraje roli, že v němčině (Gedenkschrift) to bylo původně ženského rodu?
Klíčové slovo:
gedenkšrift
Odpověď:
Přejaté výrazy v češtině zpravidla získávají gramatický rod podle svého zakončení. Gramatický rod v původním jazyce není obvykle určující, přestože jeho vliv někdy nelze vyloučit. Výraz gedenkšrift (platilo by to i pro původní pravopis gedenkschrift) by se měl proto řadit vzhledem k zakončení na tvrdou souhlásku a vzhledem k tomu, že nejde o osobu, ale o věc, k mužskému rodu neživotnému.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje jméno básníka Wolkera/Wolkra? To -e- se vypouští, nebo ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Jména zakončená na -er kolísají. Mohou mít v nepřímých pádech -e- zachováno (2. p. Wolkera; 5. p. Wolkere), nebo je možné ho odsunout (2. p. Wolkra; 5. p. Wolkre či Wolkře). Záleží na (rodinné či obecně kulturní) tradici v užívání daného jména. V případě básníka Jiřího Wolkera tvary skutečně kolísají, a to i v oficiálních, odborných textech. Pokud by šlo o jiného nositele, mohla by být v rodinné tradici ustálená pouze jedna varianta skloňování a tu by pak bylo vhodné respektovat. Obvyklé je, že pádové tvary se v případě ponechání nebo vypouštění -e- shodují s přechýlenou podobou jména: Wolkerová - 2. p. Wolkera, ale Wolkrová - 2. p. Wolkra.
Zvažované varianty:
Wolkera
Wolkra
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
Přídavné jméno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Když je spojení s přivlastňovacím přídavným jménem Putinovo Rusko, jaké jsou tvary 3. a 6. p.?
Klíčové slovo:
Putinův
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno Putinův se skloňuje podle vzoru „otcův“. Tvar záleží na tom, s jakým podstatným jménem se pojí. Starší mluvnice uváděly, že pokud jde o spojení s podstatným jménem středního rodu (Rusko), pak je podle tohoto vzoru ve třetím pádě jednotného čísla koncovka -u: k Putinovu Rusku. V 6. p. je dubleta: o Putinovu/Putinově Rusku. To se týká přivlastňovaného podstatného jména středního, ale i mužského rodu. Pokud bychom Putinovi přivlastňovali podstatné jméno ženského rodu, např. Putinova sestra, byla by v obou případech koncovka -ě: k Putinově sestře, o Putinově sestře.
Od té doby se však ve spisovném úzu začaly objevovat dubletní tvary i ve 3. p. a spojení typu k/proti Putinově Rusku tak dnes nejsou nijak ojedinělá (sankce proti Putinově Rusku, vztah k Putinově Rusku apod.). To se pochopitelně týká i jakéhokoli jiného přivlastňovacího přídavného jména ve spojení s podstatným jménem středního či mužského rodu (k otcovu/otcově rozhodnutí, proti synovu/synově přání, díky chlapcovu/chlapcově otci). Zmiňuje to už Mluvnice češtiny 2 z r. 1986, kde se uvádí, že v 3. p. „je též analogická varianta na -ě (podle Lsg), je však dosud nespisovná”. R. Adam v článku v NŘ z roku 2005 konstatuje, že „šíření koncovky -ě v dativu sg. m. a n. posesívních adjektiv je proto třeba chápat jako takřka nezbytný důsledek výrazné preference -ě a ústupu -u v lokálu. Je to projev systémového vyrovnávání a ze systémového hlediska ho nelze odmítat.” Nejnovější Velká akademická gramatika současné češtiny (Fr. Štícha a kol., Praha, Academia 2021) už tento posun ve spisovném úzu reflektuje a uvádí v 3. p. j. č. obě koncovky, přestože podotýká, že koncovka -u je ve spisovných textech stále ještě méně častá.
Zvažované varianty:
Putinovu
Putinově
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo komunistický? Kde by mělo stát -s-? Na konci řádku, nebo na začátku řádku následujícího?
Klíčové slovo:
komunistický
Odpověď:
Slovo komunistický se na konci řádku správně dělí takto: ko-mu-ni-s-tic-ký. Spojení samohláska + s/š + souhláska + samohláska je možné dělit buď po s/š, nebo před s/š.
Zvažované varianty:
komunis-tický
komuni-stický
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo katolictví?
Klíčové slovo:
katolictví
Odpověď:
Slovo katolictví se na konci řádku správně dělí takto: ka-to-lic-tví. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev, a to i příponový, srov. např. analogické příklady ve výkladu v Internetové jazykové příručce (kapitola Dělení slov, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)): ptac-tvo, děl‑nic-tvo, za-hrad-nic-tví.
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo pokladnice ve smyslu paní pokladní?
Klíčové slovo:
pokladnice
Odpověď:
Ano, slovo pokladnice uvádějí výkladové slovníky, nikoliv však ve významu ‚paní za pokladnou‘, ale jako ženský protějšek slova pokladník, tedy ve významu ‚žena, která spravuje finance (přijímá a vydává peníze ap.)‘, např. pokladnice spolku. Přechýlená podoba pokladnice se kvůli homonymii se slovem pokladnice ve významu ‚schránka pro ukládání cenností‘ užívá zřídka, obvykle se volí nepřechýlená podoba, popř. označení (ta) pokladní, její užití tím však rozhodně není vyloučeno.
Zvažované varianty:
pokladnice
Poslední užití:
11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla pokladník, pokladnice
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Existuje k prokurista přechýlená podoba prokuristka? Nebo jak se slovo prokurista přechýlí?
Klíčové slovo:
prokuristka
Odpověď:
Přechýlená podoba slova prokurista je prokuristka. Tuto podobu uvádějí výkladové slovníky (od Příručního slovníku jazyka českého z let 1935–1957 přes Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny až po Nový akademický slovník cizích slov z r. 2005 – a také Internetová jazyková příručka). Slovotvorně je zcela v pořádku, vzniká tím nejzákladnějším slovotvorným postupem pro přechylování, přidáním přípony -k/a k základu prokurist-. Zároveň se daná podoba poměrně běžně užívá – v databázi Českého národního korpusu syn v9 má 796 výskytů (pro srovnání: nepřechýlená podoba prokurista tu má 5339 výskytů). Přechýlenou podobu prokuristka lze tedy bez problémů používat – a nejen to: je to žádoucí.
Zvažované varianty:
prokuristka
Poslední užití:
28.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokuristka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokurista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokurista
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokuristka
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="prokurista|prokuristka"] v syn v9
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí obyvatel a obyvatelka Benešova? Je to Benešovák a Benešovačka, nebo Benešák a Benešačka?
Klíčové slovo:
Benešovan, Benešovanka
Odpověď:
Obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Benešov má ve spisovném jazyce správnou podobu Benešovan pro mužský rod a Benešovanka pro rod ženský. (V množném čísle lze použít též podobu Benešovští.)
Zvažované varianty:
Benešovák
Benešák
Benešovačka
Benešačka
Poslední užití:
28.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Změna délky (kořenové) samohlásky při odvozování (vyjímat > výjimka)
Konkrétní dotaz:
Je správně nepopiratelný, nebo nepopíratelný?
Klíčové slovo:
nepopiratelný, nepopíratelný
Odpověď:
Podle slovníků jsou správné obě varianty. Odvozování příponou -teln/ý někdy doprovází krácení kmenové samohlásky základu (jako odraz staršího vývojového stadia češtiny; kromě nepopírat > nepopiratelný srov. např. nedosáhnout > nedosažitelný, nesnést > nesnesitelný), tento stav však bývá u některých (skupin) přídavných jmen narušován tendencí zachovávat neměnný základ u původního slovesa i u přídavného jména od něj odvozeného (tedy nepopírat > nepopíratelný). Výsledkem působení těchto dvou faktorů může být, jako v případě dvojice nepopiratelný a nepopíratelný, kolísání, resp. existence dvou správných variant. (Podle databáze Českého národního korpusu je však výrazně častější podoba nepopiratelný – databáze obsahuje 4294 tvarů přídavného jména nepopiratelný, zatímco jen 453 tvarů přídavného jména nepopíratelný.)
Zvažované varianty:
nepopiratelný
nepopíratelný
Poslední užití:
19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nepopiratelný
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo -telný/-itelný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.1.2.3.1 Adjektiva s příponou -teln(ý) – typ „dosažitelný“ (s. 340–341)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [(word="nepopirateln.*|nepopírateln.*")&(tag=".*A.*")]
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.