Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V dolech a lomech se jako označení funkce nebo pracovního zařazení používá podstatné jméno „závodní“. Dá se zjistit, jaké slovo za tím „závodní“ jakoby časem vypadlo, z čeho se to zkrátilo?
Klíčové slovo:
závodní
Odpověď:
Slovníky češtiny vykládají podstatné jméno „závodní“ významem ‚vedoucí pracovník v důlních nebo průmyslových závodech‘, ale hypotetické původní víceslovné pojmenování, v němž snad mělo slovo „závodní“ platnost přídavného jména, tyto zdroje neuvádějí. Je pravda, že leckterá zpodstatnělá přídavná jména lze interpretovat jako eliptická (např. třídní učitel/učitelka > třídní, vedoucí pracovník/pracovnice > vedoucí, cestující osoba > cestující), ale v některých případech je takovéto doplnění ze současného pohledu nejasné a jen potenciální (např. průvodčí).
Pokud se někdy jako předstupeň zpodstatnělého přídavného jména „závodní“ užívalo hypoteticky původní víceslovné pojmenování, mohl to být snad „závodní správce“. V jeho prospěch hovoří excerpční lístek Novočeského lexikálního archivu z roku 1927, který ze Slovníku veřejného práva československého cituje: „Zákonem č. 12/1893 [...] zavedena pak instituce t. zv. závodních čili závodních správců (Betriebsleiter)“. Formulace uvedeného dokladu však nevylučuje, že slovo „závodní“ bylo v uvedeném významu definováno a od počátku užíváno jako pojmenování jednoslovné. Doklady spojení závodní správce v našich zdrojích nenacházíme.
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je spojení „šály a rukavice“ ve větě „Je doporučováno nosit šály a rukavice“?
Klíčové slovo:
nosit
Odpověď:
Spojení „šály a rukavice“ v uvedené větě je několikanásobným předmětem. Předmět může záviset na slovesu nebo přídavném jménu. Ve vašem případě závisí na podmětu „nosit“, tedy na podmětu vyjádřeném infinitivem slovesa. Na předmět „šály a rukavice“ se ptáme: koho/co je doporučováno nosit?
Poslední užití:
17.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 271
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo kožíšky? Mělo by se dělit kožíš-ky, nebo koží-šky?
Klíčové slovo:
kožíšky
Odpověď:
Slovo kožíšky se na konci řádku správně dělí takto: ko-ží-š-ky. Spojení samohláska + š + souhláska + samohláska je možné dělit buď po š, nebo před š.
Zvažované varianty:
kožíš-ky
koží-šky
Poslední užití:
6.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo „jednost“? Viděl jsem to jako překlad anglického „oneness“ a přišlo mi to velice podivné.
Klíčové slovo:
jednost
Odpověď:
Podstatné jméno „jednost“ je v dnešní čestině je zcela okrajové – v Českém národním korpusu je doloženo jen mizivě. Zachycují ho starší slovníky, ale i ty ho označují za řídké, málo užívané. Jeho význam zachycují (mimochodem velmi podobně jako u slova „jedinost“) pomocí výkladu ‚vlastnost toho, co je jedno, jediné; spojenost v jediný celek; jednota‘. Právě slovo „jednota“ je pravděpodobně jeho mnohem užívanějším konkurentem. „Jednost“ tak může být funkční snad jen při snaze o ozvláštnění textu nebo ve specifických kontextech, např. při signalizaci analogičnosti k „dvojnosti“, „trojnosti“, opozice k „mnohosti“ nebo odlišení od „jedinosti“, jako to dělá Miloš Dokulil v článku O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce (Naše řeč, 1970, č. 1, s. 1–15; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5474).
Zvažované varianty:
jednost
jednota
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo „rozčesatelnost“, např. ve formulaci „pro lepší rozčesatelnost vlasů“? Nikde ve slovníku jsem to nenašla.
Klíčové slovo:
rozčesatelnost
Odpověď:
Podstatné jméno označující vlastnost zakončené na -ost lze potenciálně utvořit od prakticky jakéhokoliv přídavného jména a ve slovnících pochopitelně nebývají obsažena zdaleka všechna. Slovo „rozčesatelnost“ je pravidelně utvořeno od přídavného jména „rozčesatelný“, to zase od slovesa „rozčesat“ (a to ještě od slovesa „česat“). Je tedy systémové, nepochybně srozumitelné, a tudíž potenciálně funkční. Jen patrně není příliš velká komunikační potřeba použít ho – v Českém národním korpusu (téměř šestimiliardovém korpusu SYN verze 10) má pouhých dvanáct výskytů. Pokud se však do nějakého textu hodí, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.