Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Mělo by se správně psát nano kosmetika zvlášť, nebo nanokosmetika dohromady?
Klíčové slovo:
nanokosmetika
Odpověď:
Nano- je (stejně jako eko-, bio-, poly- atp.) tzv. nepravá předpona neboli prefixoid (nebo též první část přejatých složených slov) a píše se s následující částí dohromady, připojuje se k ní stejně jako předpona těsně, bez mezery – správně je tedy nanokosmetika.
Zvažované varianty:
nano kosmetika
nanokosmetika
Poslední užití:
20.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici (kolegové Novákovi, Jana a Eva Novákovy)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jaké i/y bych měl napsat ve spojení „Jana a Petr Novákov_“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
shoda přivlastňovacího přídavného jména
Odpověď:
Protože jedno ze jmen, k nimž se přivlastňovací přídavné jméno (Novákovi) vztahuje, je rodu mužského životného (Petr), píšeme v přívlastku měkké i, tedy „Jana a Petr Novákovi“. Tvrdé y by bylo náležité pouze ve čtvrtém pádě, např. „vidím Janu a Petra Novákovy“.
Poslední užití:
20.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovotvorba – Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, sekce 1 – Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Jsou prosím v následující větě správně užita přivlastňovací zájmena? „Tohle Lenny naprosto utvrdilo v její předtuše o jejím původu.“ Neměla by pisatelka místo zájmena „její“ užít zájmeno „svůj“, tedy „ve své předtuše o svém původu“?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Zvratné zájmeno užíváme tehdy, když přivlastňujeme podmětu. V dané větě je podmětem zájmeno „tohle“, zatímco jméno „Lenny“, kterému přivlastňujeme „předtuchu“ a „původ“, je předmětem. Aktuální znění uvedené věty, tedy se zájmenem „její“, je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
16.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli je ve větě „Elementálové nás vyslyšeli“ v přísudku správně měkké i, přestože „elementál“ znamená „živel“, který je vlastně neživý.
Klíčové slovo:
elementálové
Odpověď:
Je třeba mít na paměti, že nemůžeme zaměňovat reálnou živost s gramatickou životností (například podstatné jméno „sněhulák“ je rodu mužského životného, ačkoli označuje neživou věc). Tvar „elementálové“ je rodu mužského životného, neboť obsahuje životnou koncovku „-ové“. Proto je měkké i v přísudku (vyslyšeli) správným řešením.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, 2.1 Podmět je rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Životnost podstatných jmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem dvakrát na stejnou větu, avšak jednou je v přísudku tvrdé y, podruhé naopak měkké i. „Osobnosti by včas přijet asi neměly/neměli.“ Můžete mi prosím poradit, co je správně?
Klíčové slovo:
osobnosti
Odpověď:
Protože podmět je rodu ženského v množném čísle (osobnosti), je třeba napsat v přísudku tvrdé y, náležitá podoba věty je tedy následující: „Osobnosti by včas přijet asi neměly.“
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je užita formulace „vojenská a vojensko politická rizika“. Předpokládám, že by se to mělo psát dohromady, protože jde o vojenskou politiku.
Klíčové slovo:
vojenskopolitický
Odpověď:
Zápis dvou samostatných slov neodpovídá současným doporučením uvedeným v PČP od roku 1993 a zachyceným rovněž v IJP. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy.
V citovaném textu jde nepochybně o vojenskou politiku, tedy podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Takové složené přídavné jméno píšeme dohromady: vojenskopolitický.
Teoreticky lze uvažovat také o souřadnosti složek, tedy takovém spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (vojenský a politický). Pak by bylo namístě použít spojovník: vojensko-politický. Protože slovo vojenský už se ve formulaci objevuje samostatně, není pravděpodobné, že by se opakovalo ještě jednou ve složce přídavného jména (vojenský + vojenský a politický). Tuto možnost zápisu proto vylučujeme.
Zvažované varianty:
vojenskopolitický
vojensko-politický
vojensko politický
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno zahraničně politické zájmy – je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
zahraničněpolitický
Odpověď:
Zápis dvou samostatných slov neodpovídá současným doporučením, která uvádějí PČP od roku 1993 a jsou zachycena rovněž v IJP. V souladu se současnou kodifikací píšeme složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově buď se spojovníkem, nebo dohromady.
V uvedené větě jde nepochybně o vztah k pojmu zahraniční politika. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka (přídavné jméno zahraniční) rozvíjí druhou (podstatné jméno politika), pak píšeme adjektivum dohromady: zahraničněpolitické zájmy.
Zvažované varianty:
zahraničněpolitický
zahraničně-politický
zahraničně politický
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Proč není přijímací i přijimací, stejně jako např. kropící a kropicí?
Klíčové slovo:
přijímací
Odpověď:
Lišení tzv. dějových a účelových přídavných jmen prostřednictvím dlouhého -í- vs. krátkého -i- (kropící vs. kropicí, lepící vs. lepicí atp.) se týká pouze sloves 4. třídy s kmenotvornou příponou -i- (lep-i-t > lep-í-cí vs. lep-i-cí). Jiné slovesné třídy vyjadřují tento rozdíl takovými variantami kmenotvorné přípony, které jsou od sebe výrazněji formálně odlišné, takže si je uživatelé nepletou (srov. např. posunující vs. posunovací – nikoliv *posunujicí s krátkým -i- po -j- atp.). Slovo přijímací je ovšem ještě jiný případ: dané -í-, o jehož krácení podle analogie kropící vs. kropicí uvažujete, není kmenotvorná přípona, ale součást kořene, u které ke krácení probíraného typu nedochazí. Dějovým protějškem účelového přídavného jména přijímací proto není podoba *přijimací, ale přijímající.
Zvažované varianty:
přijímací
přijimací
Poslední užití:
29.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika a Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda bych u slovesa „využít“ měla volit vazbu s druhým, nebo se čtvrtým pádem: „Ke splnění oznamovací povinnosti je možno využít služby/službu.“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „využít“ obě vazby, tedy jak s druhým, tak se čtvrtým pádem. Spojení s druhým pádem může být uživateli hodnoceno jako stylově vyšší. Naopak čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. „využít auto k převozu“ nebo „využít peníze ke koupi dovolené“. V uvedeném případě jsou však naprosto přijatelné obě varianty, tedy jak „využít služby“, tak „využít službu“.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Stačí, když při registraci napíšou váš e-mail do příslušné kolonky(,) a my se vám ozveme“?
Klíčové slovo:
když
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené hlavní věty oddělujeme čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky spojující věty v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 124
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 117
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.