Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych vědět, jak se skloňuje jméno Darius. Je to příjmení klienta.
Klíčové slovo:
Darius
Odpověď:
Vzhledem k zakončení jména na -us, je možné jméno skloňovat tak, jak se skloňují původem latinská jména, tedy odtržením zakončení -us a přidáním koncovky vzoru „pán“ (2. p. Daria). Je však možné jméno skloňovat i pomocí přidávání pádových koncovek k celému jménu (vzhledem k zakončení na -s koncovky vzoru „muž“: 2. p. Dariuse). Volba varianty záleží na rodinné tradici nositele jména, případně u známějších nositelů na vžité podobě. Srov. např. Pistorius: Pistoria i Pistoriuse.
Zvažované varianty:
Dariuse
Daria
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.3 b) Antická jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Při korektuře rukopisu přírodovědného textu tápeme, zda se alkyljodid píše dohromady, nebo jako dvě slova - alkyl jodid.
Klíčové slovo:
alkyljodid
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny ani Český národní korpus výraz nezaznamenávají. V Technickém slovníku naučném jsou uvedeny slovotvorně obdobné výrazy alkylacetát, alkylaromát, alkylbenzen, alkylsulfonát. Protože jsou psané jako jedno slovo, doporučujeme volit stejný postup i u alkyljodidu a psát slovo dohromady. Doklady psaní dohromady najdeme i na internetu.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku psát za to zvlášť ve větě: Stálo by za to na úvod vyčlenit několik skupin?
Klíčové slovo:
za to
Odpověď:
Máte pravdu. Ve významu ‚stát za něco‘ píšeme obě složky zvlášť: Stálo by za to na úvod vyčlenit několik skupin. Příslovce zato psané dohromady má význam ‚avšak, ale‘, vyjadřuje kompenzaci, náhradu, např. Pracuje pomalu, zato pečlivě.
Zvažované varianty:
zato
za to
Poslední užití:
21.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát slovo antiapoptotický bez spojovníku? nebo se má psát anti-apoptotický?
Klíčové slovo:
antiapoptotický
Odpověď:
Komponent anti- (stejně jako ne-) tvoří první část složených výrazů. V češtině se píše dohromady s příslušným slovem. Doporučujeme proto psát antiapoptotický, obdobně jako např. antihistorický, antidemokratický, antirasista.
Zvažované varianty:
antiapoptotický
anti-apoptotický
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o slovo posttranslační, které se objevuje v překladu z angličtiny. Píše se se spojovníkem (post-translační), nebo ne? Psala bych ho spíše dohromady.
Klíčové slovo:
posttranslační
Odpověď:
Máte pravdu. Komponent post- (který vyjadřuje následnost) tvoří první část složených slov, v češtině ho doporučujeme psát dohromady s příslušným výrazem. Slovo posttranslační je vhodné psát bez spojovníku, stejně jako píšeme frekventovanější výrazy jako postembrionální, postpubertální, postdatovat apod. U výrazu posttranslační je třeba pouze „ohlídat“ dvě t.
Zvažované varianty:
posttranslační
post-translační
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžeme v českém textu psát [nou-hau] anglicky, nebo se to má nějak opsat? A pokud ho můžeme použít, píše se s pomlčkou?
Klíčové slovo:
know-how
Odpověď:
Výraz je v češtině natolik běžný, že není důvod ho nahrazovat nějakým jiným slovem či opisem. Zachovává původní pravopisnou podobu know-how, což lze ověřit např. v IJP nebo v NASCS. Upřesňujeme, že ve slově se nepíše pomlčka, ale spojovník (tedy kratší vodorovná čárka).
Zvažované varianty:
know-how
know–how
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvarotvorná finální přípona – osobní koncovka oznamovacího způsobu
Konkrétní dotaz:
Co je přípona a co koncovka ve slově vyčistíme?
Klíčové slovo:
vyčistíme
Odpověď:
Z hlediska „vědeckého“ morfematického rozboru je ve slově vyčistíme kmenotvorná přípona -í- a osobní koncovka (oznamovacího způsobu) -me. (Je ale možné, že z hlediska školské praxe se věc bude podávat jinak, zjednodušeněji.)
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je ve slově zkouška předpona z- (nebo je -z- součást kořene)?
Klíčové slovo:
zkouška
Odpověď:
Z historického (vývojového, diachronního) hlediska je ve slově zkouška předpona z-. Slovo zkouška je utvořeno od slovesa zkoušet, a to od zkusit, které vzniklo přidáním předpony z- ke slovesu -kusiti (původem z gótského kausjan s významem ‚zkoušet, ochutnávat‘). Z hlediska současné češtiny, a zejména ve školní praxi, je však možné chápat slovo zkouška i jako bezpředponové, s kořenem -zkouš-, a to zejména proto, že dnes neexistuje bezpředponová podoba -kusiti a že kořeni -kus- (který je např. v okusit, pokusit, zakusit) nelze připsat jednotný význam (a pokud ano, tak jen velmi obecný, abstraktní). Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že jako školní úloha je otázka přítomnosti předpony z- ve slově zkouška zcela nevhodná.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo -kusit
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Nejdříve se ptáme(,) proč.“
Klíčové slovo:
proč
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně běžící pás, nebo běžicí pás?
Klíčové slovo:
běžící
Odpověď:
Správně je běžící pás (s dlouhým -í- po -ž-). Namístě je užití tzv. dějového přídavného jména běžící, jelikož jde o pás, který (když se zapne) sám běží. V této podobě uvádí dané slovo i výkladové slovníky (SSČ, ASSČ) a v této podobě také jasně převládá v databázi Českého národního koprusu syn v9.
Zvažované varianty:
běžící
bežicí
Poslední užití:
1.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo běžet
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo běžící
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.