Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí vazbou slovesa ve větě „... podmínky, ke kterým / na které jsme přizpůsobeni“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
přizpůsobit
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „přizpůsobit“ pouze vazbu „přizpůsobit někoho/něco někomu/něčemu“. V uvedené větě je tedy náležitý jedině tvar bezpředložkového 3. pádu: „... podmínky, kterým jsme přizpůsobeni.“
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Podmět tvoří spojení zájmena a podstatného jména (např. my dívky jsme si hrály)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit se shodou přísudku s podmětem v následujícím souvětí. „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobeni/přizpůsobena.“ Měl by se v takovém případě tvar přísudku shodovat se zájmenem „my“, nebo s podstatným jménem „zvířata“?
Klíčové slovo:
my zvířata
Odpověď:
V uvedeném případě jde o specifický typ shody – ve větách, v nichž tvoří podmět spojení zájmena „my“ a libovolného podstatného jména, se shoda řídí podle podstatného jména. Správné znění věty je tedy „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobena“.
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěli bychom se zeptat na správnou předložkovou vazbu u názvu obce v Podkrkonoší, kde žijeme. U nás je běžné říkat např. „bydlím na Benecku“, ale zajímalo by nás, zda je považováno za chybu, kdyby někdo řekl „bydlím v Benecku“.
Klíčové slovo:
Benecko
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v případě obce „Benecko“ se užívají obě varianty, tedy jak „na Benecku“, tak „v Benecku“, ačkoli vazba s předložkou „na“ je častější. Obě možnosti jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
23.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při doučování jsme narazili na větu „Pracoval jako lékař na frontě“. Nejsme si jistí, zda máme výraz „na frontě“ určit jako příslovečné určení místa, nebo jako neshodný přívlastek. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Pokud by věta zněla „Pracoval na frontě jako lékař“, určili bychom výraz „na frontě“ jednoznačně jako příslovečné určení místa. Protože však daný výraz stojí až za podstatným jménem „lékař“, může jít kromě příslovečného určení místa, vztahujícího se k přísudku (Kde pracoval?), také o přívlastek neshodný, rozvíjející podstatné jméno „lékař“ (Jaký lékař?). Obě řešení považujeme za přijatelná. Protože však nejsme didaktické pracoviště, nejsme schopni posoudit, kterému řešení dává přednost školská praxe.
Poslední užití:
20.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na náležitou vazbu podstatného jména „reflexe“. Měla bych spíše říkat „reflexe něčeho“, nebo „reflexe nad něčím“? Nebo jsou správně obě vazby?
Klíčové slovo:
reflexe
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „reflexe“ tři možné vazby: reflexe o něčem (reflexe o životě), reflexe nad něčím (reflexe nad uměleckým dílem) a reflexe něčeho (reflexe pocitů). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.