Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje výraz seismický?
Klíčové slovo:
seismický
Odpověď:
Veškeré dosavadní příručky, které daný výraz obsahují, uvádějí výhradně výslovnost znělou, tj. [sejzmickí], která odpovídá obecným principům adaptace dané hláskové skupiny ze staré řečtiny do češtiny. Z této podoby vychází i pravopisná varianta seizmický. V současnosti však zaznamenáváme, že se v úzu dává obvykle přednost výslovnosti neznělé (což platí i pro profesionální mluvčí nebo odborníky z oboru). Tuto skutečnost jsme ověřili i v nahrávkách z mediálních archivů (tyto zdroje bohužel neobsahují příliš pořadů, které by byly starší než cca 20 let, avšak i z minima nalezených vyplývá, že v 80. letech 20. století již také převládala neznělá varianta, avšak v letech 60. ještě byla znělost pravděpodobně dodržována). K této změně došlo pravděpodobně mj. vlivem analogie s frekventovanějším slovy typu kosmický [kosmickí], kosmetický [kosmetyckí] atp. Podle našeho názoru neznělá výslovnost posluchačům nijak nevadí, jsou na ni již zvyklí, a naopak variantu [sejzmickí] mohou pociťovat jako nekultivovanou, stylově nižší atp.
Zvažované varianty:
[sejzmickí]
[sejsmickí]
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit název hory K2?
Klíčové slovo:
K2
Odpověď:
Číslu 2 odpovídají v češtině tvary dva i dvě. Pokud za tímto číslem následuje počítaný předmět, musí se s ní shodovat (např. dva psi, dvě kočky, dvě kuřata, nikoli *dvě psi, *dva kočky, *dva kuřata). V tomto případě však žádný předmět nenásleduje, proto lze vyslovit [ká dva] i [ká dvje]. Podobně kolísá tvar čísla 2 např. v matematických úlohách (jedna plus dvě/dva jsou tři) nebo v jiných zkratkách (např. ČT2 [čé té dva] i [čé té dvje]). Podle našich zjištění nejsou při výslovnosti názvu K2 jednotní ani profesionální mluvčí v médiích, přičemž občas se u nich vyskytuje také realizace [ká dvojka], která naprosto převažuje např. v mluvě horolezců. Tu bychom však doporučovali užívat spíše v méně formálních projevech. Domníváme se, že kolísání [ká dva] versus [ká dvje] posluchačům nijak nevadí a srozumitelnost či snadné vnímání textu nesnižuje. Lze pouze doporučit, aby např. v rámci jednoho pořadu byla výslovnost pokud možno sjednocena, protože případná variantnost by mohla zbytečně upoutávat pozornost. Na okraj doplňme, že např. při horších akustických podmínkách se doporučuje volit spíše tvar dva, protože je slovo [dvje] snadno zaměnitelné s číslem [pjet].
Zvažované varianty:
dva
dvě
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „proboha živého“, nebo „pro boha živého?“
Klíčové slovo:
proboha
Odpověď:
Samotné citoslovečné zvolání proboha doporučují SSČ a SSJČ psát dohromady (Proboha, co mám dělat?). Tento způsob je v praxi běžný, což potvrzuje 25 000 dokladů užití slova proboha v ČNK. Zároveň však z příkladů užití vyplývá, že ve spojení s přídavným jménem živý (živého) se členy expresivního zvolání obvykle píšou zvlášť: pro boha živého (poměr zápisu proboha živého : pro boha živého je 2 : 3).
Zvažované varianty:
proboha
pro boha
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Když píšu dopis statutárnímu náměstkovi, mám ho oslovit „Vážený pane statutární náměstku“, nebo jen „Vážený pane náměstku“?
Odpověď:
V tomto případě se domníváme, že by postačilo užít oslovení „Vážený pane náměstku“, ovšem ani variantu „Vážený pane statutární náměstku“ nepovažujeme za vyloučenou.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v dopise oslovit náměstka, která je pověřen zastupováním ředitele – pane náměstku, pane řediteli, nebo snad pane zastupující ředitele?
Klíčové slovo:
náměstek
Odpověď:
Pokud dotyčný není ředitelem, jen ředitele dočasně zastupuje, nejvhodnější oslovení je „Vážený pane náměstku“.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Pracuji u soudu a často potřebuji napsat větu typu „žalovaný a správní orgán posoudili“, přičemž „žalovaný“ nemusí být jen fyzická osoba, ale i třeba úřad a podobně. Nikdy si pak nejsem jistá, jaké i/y má v přísudku být.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Vycházíme z interpretace, že věta má několikanásobný podmět: „žalovaný“ a „správní orgán“ (pokud by totiž hypoteticky přídavné jméno „žalovaný“ rozvíjelo výraz „orgán“, byla by situace jiná). „Žalovaný“ je formálně jméno rodu mužského životného a nezáleží na tom, kdo se za „žalovaným“ ve skutečnosti skrývá, jestli muž, žena či nějaká instituce – shoda se řídí formálním rodem podmětu. V případě několikanásobného podmětu platí pravidlo o přednosti rodů, podle nějž má mužský životný rod přednost před ostatními rody. Ve větě „žalovaný a správní orgán posoudili“ je tedy namístě měkké i.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Existují v češtině kromě určitých tvarů slovesa „být“ ještě nějaké další případy, kdy je spisovné v mluvené řeči vypouštět počáteční souhlásku „j“?
Klíčové slovo:
vypouštění hlásky j
Odpověď:
Ortoepické příručky se shodují, že vypuštění počáteční hlásky „j“ je spisovné pouze v případě určitých tvarů slovesa „být“ (např. ve spojení „byl jsem“; ani u určitých tvarů slovesa „být“ však toto pravidlo však neplatí univerzálně). Všude jinde je doporučeno „j“ nevypouštět.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu melatonin? V reklamách v současnosti slýchám [melatoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
melatonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo melatonin vyslovovat v češtině jako [melatonyn] či [melatonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [melatoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [melatoňin] či [melatoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [melatonyn] či [melatonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[melatonyn]
[melatonýn]
[melatoňin]
[melatoňín]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit rozvedenou ženu – paní, nebo slečno?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Doporučujeme zvolit oslovení „paní“, které je neutrální a lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav. Výraz slečna se někdy používá pro oslovení dívek nebo velmi mladých žen, zpravidla (ještě) neprovdaných.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu serotonin? V reklamách v současnosti slýchám [serotoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
serotonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo serotonin vyslovovat v češtině jako [serotonyn] či [serotonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [serotoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [serotoňin] či [serotoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [serotonyn] či [serotonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli latinského či řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[serotoňin]
[serotonyn]
[serotonýn]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Bylo nám vytčeno, že jsme v inzerátu použili slovo sekretářka, protože tím prý diskriminujeme muže. Ale když se použije mužský rod, třeba právník, tak to prý nevadí. Jak je to možné?
Odpověď:
Pokud se v inzerátu objeví např. slovo právník, jedná se o tzv. generické maskulinum, které „se používá zvláště při přičleňování ženy či muže n. skupiny osob k určité profesní, statusové, funkční n. jiné skupině“ (Nový encyklopedický slovník češtiny). Výraz právník tedy může zahrnovat jak muže, tak ženy (podobně jako je tomu větách typu „učitelé stávkovali“ – myslí se učitelé i učitelky), naproti tomu výraz právnička se vztahuje pouze k ženám. Na závěr doplňme, že z hlediska genderové korektnosti je nejvhodnější v inzerátu uvést jak výraz v mužském rodě, tak jeho přechýlenou podobu, např. „hledáme právníka/právničku“.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické maskulinum
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Na jaký e-mail mohu poslat žádost o písemné vypracování odpovědi na dotaz?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Žádost zašlete, prosím, na adresu poradna@ujc.cas.cz, do předmětu napište „žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz“. Další informace naleznete na adrese http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Mohu se s žádostí o vypracování odpovědi na jazykový dotaz zastavit osobně?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Jazyková poradna přijímá z technických důvodů žádosti o vypracování odpovědi na jazykový dotaz výhradně e-mailem nebo klasickou poštou. Děkujeme za pochopení.
Dotaz:
Oddělení Ústavu pro jazyk český, jejich činnosti a specifika
Konkrétní dotaz:
Pracují v Ústavu pro jazyk český soudní znalci pro oblast českého jazyka?
Klíčové slovo:
soudní znalectví
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Soudněznaleckou činnost vykonává oddělení onomastiky, týká se však pouze oblasti osobních jmen. Více informací je uvedeno zde: jmena.ujc.cas.cz.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na shodu přísudku s několikanásobným podmětem, konkrétně ve větě „V košíku jsou ukryté věci, které používaly/i prababičky a pradědečkové a jejich rodiče“. „Pradědečkové“ by svědčili pro měkké i, ale nevím, jestli se situace nemění, když na prvním místě stojí „prababičky“.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větách, v nichž přísudek předchází před několikanásobným podmětem, máte dvě možnosti. První možností je řídit shodu podle obecného pravidla o přednosti rodů: ve vašem případě by pak skutečně bylo namístě měkké i, protože „pradědečkové“ jsou rodu mužského životného rodu (slovo „rodiče“ je v tomto smyslu zvláštní; v 1. pádě množného čísla má koncovku jako neživotná jména, avšak ve shodě vždy vystupuje jako jméno životné). Druhou možností je řídit shodu podle členu stojícího nejblíže přísudku, což by v tomto případě byly „prababičky“ (a v přísudku by tudíž bylo „y“).
Poslední užití:
20.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se v médiích při shodě přísudku s podmětem středního rodu užívá v koncovce příčestí -y namísto -a, například ve větě Kuřata běhaly.
Odpověď:
Bohužel dodržování shody ve středním rodě je obtížné i pro jazykově kultivované mluvčí a v tomto případě jde o častou chybu. Pokud jde však o komunikaci formální, oficiální, o připravené projevy, měli by mluvčí dbát na jejich kulturu a užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu, v němž se objevuje následující věta: „V košíku jsou ukryté věci, které používaly prababičky a pradědečkové a jejich rodiče.“ Zajímalo by mě, zda je nutné, aby byly na prvním místě uvedeny ženy – prababičky. Měly by být ženy uváděny vždy na prvním místě?
Odpověď:
Pro uvádění mužů a žen v určitém pořadí neexistuje žádné striktní pravidlo, jedná se spíše o doporučení, vycházející z etikety. Toto doporučení se však týká určitých situací, ženy je vhodné uvádět na prvním místě např. při oslovování (Vážené dámy, vážení pánové). V běžných textech není třeba uvedené doporučení aplikovat.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Může se psát odspodu i zvlášť? Je velká chyba, když napíšeme „Od spodu páteře stoupá bolest“?
Klíčové slovo:
odspodu
Odpověď:
Doporučujeme užít ve větě spřežku odspodu, uvedenou v PČP, SSČ i SSJČ: Odspodu páteře stoupá bolest. Psaní dohromady zcela jednoznačně převažuje i v dokladech v ČNK.
Zvažované varianty:
odspodu
od spodu
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost jména známého portugalského mořeplavce Fernão de Magalhães?
Klíčové slovo:
Fernão de Magalhães
Odpověď:
Výslovnostní příručky se shodují, že náležitá zvuková podoba jména Fernão de Magalhães je v češtině [fernaun de magaljajnš]. Ta však podle našich zjištění v českém úzu rozhodně nepřevažuje, případně je příjmení zjednodušováno např. na [magaljanč]. Mnohem častěji, a to i u profesionálních mluvčích, se setkáváme s variantou [magalijenš], případně [magalijenč], která sice portugalskému originálu neodpovídá, ale domníváme se, že je pro české uživatele jazyka vžitá a dobře srozumitelná. Vzhledem k tomu, že vztah mezi grafickou a náležitou zvukovou podobou je v tomto případě značně komplikovaný a že znalost portugalštiny není příliš rozšířená, doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní, avšak např. ve školní výuce by žáci měli být s touto problematikou řádně seznamováni. Je důležité rovněž dodat, že daný mořeplavec sloužil španělské koruně, a proto se lze setkat i se španělskou variantou jména Fernando Magallanes [fernando magaljanes]. V našem prostředí je rovněž poměrně vžitá latinizovaná podoba Ferdinand Magellan [ferdynant magelan] či Ferdinandus Magellanus [ferdynandus magelanus].
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V jaké podobě mám správně napsat jméno známého portugalského mořeplavce do hry určené pro malé děti? Na internetu nacházím různé varianty. Podobu včetně nezvyklé diakritiky (vlnovek) použít nechci, protože je pro děti příliš náročná a nedovedly by ji náležitě přečíst.
Klíčové slovo:
Fernão de Magalhães
Odpověď:
Správná portugalská podoba daného jména je Fernão de Magalhães. Protože tento mořeplavec sloužil španělské koruně, lze se setkat i se španělskou variantou Fernando Magallanes. V našem prostředí je rovněž poměrně vžitá latinizovaná podoba Ferdinand Magellan či Ferdinandus Magellanus. Je samozřejmě na vás, které z možností dáte přednost, avšak domníváme se, že pokud má jít o hru s naučnými prvky, pak je vhodné děti seznámit i s poněkud komplikovanějšími jmény, jejichž výslovnost nemusí grafice vždy zcela odpovídat, samozřejmě s příslušným komentářem přiměřeným jejich věku. Ve školních učebnicích se žáci se zápisem Fernão de Magalhães setkávají zcela jistě, navíc existuje např. známý Magalhãesův průliv, v jehož jméně se méně obvyklá diakritika rovněž vyskytuje (někdy je nazýván též Magellanův průliv; z latinské verze pak vycházejí termíny Magellanův proud či Velký a Malý Magellanův oblak). Ideální by pak bylo děti informovat právě o této variantnosti, aby si dovedly jednotlivé podoby náležitě spojit s danou osobností.
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)