Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: příjmení zakončené v písmu a ve výslovnosti rozdílně
Konkrétní dotaz:
Jak se správně přechýlí příjmení Lagarde (vysl. [lagárt], bez [lagárda])? Bude to Lagardeová, nebo jen Lagardová?
Klíčové slovo:
Lagardová, Lagardeová
Odpověď:
U příjmení, kde koncové -e neovlivňuje výslovnost předcházejících hlásek, lze toto -e při přechýlení jak ponechat, tak vypustit. V úvahu je pak možné vzít to, jak je dané příjmení známé – jestli hrozí, či nehrozí, že si čtenáři nedokážou z podoby s vypuštěným -e odvodit náležitou nepřechýlenou podobu příjmení, tj. zda je podoba Lagardová nepovede k mylnému přesvědčení, že jde v nepřechýlené podobě o příjmení Lagard. Čím je příjmení známější (i jako typ), tím spíš je možno koncové -e vypustit. V úzu je podle databáze ČNK syn v8 výrazně častější podoba Lagardeová. Užít tedy doporučujeme spíše tu (ovšem s tím, že ani podoba Lagardová není nesprávná, vyloučená.)
Zvažované varianty:
Lagardeová
Lagardová
Poslední užití:
3.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková), bod 3.3 Příjmení zakončená na nevyslovované ‑e
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky Lagardová a Lagardeová
Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz:
V češtině existuje údajně slovo, kde jsou vedle sebe tři stejné hlásky / stejná písmena. Které slovo to je?
Klíčové slovo:
dooorat
Odpověď:
Mohlo by snad jít o slovo dooorat. Jde však o slovo zcela uměle vytvořené právě tak, aby vyhovělo zadání z dotazu. Sice není utvořeno v rozporu se slovotvornými zásadami češtiny, ale reálně se neužívá – veškeré jeho výskyty se objevují v souvislosti s řešením daného zadání a s diskusemi kolem něj.
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Jaké je slovo základové ke slovu bělošští? Existuje vůbec takové slovo v češtině? Jak se dá použít?
Klíčové slovo:
bělošští
Odpověď:
Ano, tvar bělošští je správné, existující a užívané české slovo. Jde o 1. p. mn. č. utvořený od přídavného jména bělošský. Jeho základovým slovem je tedy slovo běloch (bělošský znamená ‚bělochům vlastní‘‚ ‚týkající se bělochů‘). Tvar bělošští se užívá např. ve spojeních jako bělošští političtí představitelé, bělošští osadníci, bělošští farmáři atp.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo bělošský
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka bělošští
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Kugler, které patří malíři narozenému ve Vídni?
Klíčové slovo:
Kugler
Odpověď:
Výslovnost příjmení Kugler by podle obecných pravidel adaptace německých jmen do češtiny měla být [kúgler].
Poslední užití:
27.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit rodné jméno Marjane Satrapiové, francouzské umělkyně narozené v Íránu?
Klíčové slovo:
Marjane
Odpověď:
Pro výslovnost jmen cizinců platí, že se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Protože výslovnost vlastních jmen se nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je nutno zjistit zvukovou podobu konkrétního jména nejlépe u jeho samotného nositele. Zde situaci navíc komplikuje fakt, že není jasné, z jakého jazyka primárně vycházet. Vzhledem k tomu, že toto konkrétní jméno nezachycují žádné dostupné výslovnostní příručky, jediným možným informačním zdrojem jsou doporučení na internetu, a zejména nahrávky rozhovorů s M. Satrapiovou. Z nich vyplývá, že jméno Marjane se obvykle vyslovuje v souladu s pravidly francouzštiny. Do češtiny by se pak adaptovala jako [maržan], případně [maržán]. Český úzus není v současnosti ustálený, protože nejde o příliš frekventované jméno, výše doporučené podoby jsou však běžné, dále se vyskytuje i výslovnost podle grafiky (evidentně také na základě analogie s obvyklým jménem Mariana).
Zvažované varianty:
[maržan]
[maržán]
[marjane]
Poslední užití:
10.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat příjmení M. R. Štefánika?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka, avšak nejsou výjimečné případy, kdy se vžije výslovnost poněkud odlišná (např. na základě grafiky nebo různých analogií, někdy i mylných). Spisovná (kodifikovaná) výslovnost daného příjmení ve slovenštině zní [šťefáňik], avšak jak uvádí i slovenská jazyková poradna, v běžném úzu se vyskytují rovněž jiné varianty (kolísají hlásky [ť] vs. [t] i [ň] vs. [n], více viz https://jazykovaporadna.sme.sk/q/9253/). Situaci v češtině komplikuje nejen tento fakt, ale i nedostatečná znalost vztahu mezi písmem a zvukem u slovenských jmen, neboť tato pravidla jsou ve srovnání s českými odlišná.
Příručka Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině kromě obecných zásad čtení slovenských jmen uvádí explicitně i doporučení užívat v češtině stejně jako ve slovenštině podobu [šťefáňik] (tj. s „měkkými“ souhláskami [ť] a [ň]). Na základě průzkumu nahrávek v mediálních archivech však lze konstatovat, že tato varianta se v českém úzu prakticky nevyskytuje (pomíjíme zde pochopitelně pořady, v nichž se o dotyčném mluví slovensky). Naprosto totiž převažuje výslovnost [štefányk], méně často se lze setkat s podobou [štefáňik], přičemž jsme analyzovali řeč profesionálních mluvčích a také např. historiků, kteří se danou osobností dlouhodobě zabývají. Pozoruhodné pak je, že výslovnost [štefányk] užívali i čeští mluvčí, kteří debatovali se Slovákem dodržujícím spisovnou slovenskou podobu, dále pak např. český zpravodaj působící na Slovensku, případně byl na začátku pořadu o M. R. Štefánikovi rozdíl mezi náležitou slovenskou a vžitou českou výslovností [štefányk] přímo tematizován. Domníváme se, že posluchači jsou na určité kolísání výslovnosti tohoto jména zvyklí a nečiní jim komunikační problémy, obvykle jej zřejmě ani nevnímají. Doporučujeme být v tomto ohledu proto tolerantní.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 109
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Zimmel?
Klíčové slovo:
Zimmel
Odpověď:
Příjmení Zimmel pochází evidentně z němčiny, proto by jeho výslovnost měla být [ciml], případně [cimel]. U vlastních jmen však do značné míry záleží i na rodinné tradici. Pokud je nositelem daného příjmení Čech a je zvyklý ho vyslovovat na základě grafiky např. jako [zimel], nelze proti tomu nic namítat, a pokud tuto tradici známe, měli bychom ji respektovat. Na druhou stranu by však měl být tolerantní i sám nositel takového jména, protože informace o přesné výslovnostní podobě nemusí být pochopitelně známa všem uživatelům jazyka a výslovnost příjmení může v úzu kolísat.
Zvažované varianty:
[ciml]
[cimel]
[zimel]
Poslední užití:
24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve smlouvě je psáno: „Nájemce se seznámil se stavem předmětu nájmu, při čemž obě smluvní strany konstatují...“. Psal bych přičemž dohromady. Jak to má být?
Klíčové slovo:
přičemž
Odpověď:
Souhlasíme, zájmenné příslovce přičemž s významem ‚a zároveň, a přitom‘ píšeme v souladu s IJP a SSJČ dohromady. Psaní dohromady je podle dokladů v ČNK naprosto převažující.
Zvažované varianty:
přičemž
při čemž
Poslední užití:
20.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se ujistit, že nezáviděníhodná situace se píše dohromady.
Klíčové slovo:
nezáviděníhodný
Odpověď:
Slovo nezáviděníhodný píšeme dohromady. Záporku ne- píšeme dohromady s příslušným slovem (pravda – nepravda; jasný – nejasný). Výraz záviděníhodný patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: hodný závidění/závisti – záviděníhodný; podobně např. schopný usnášení – usnášeníschopný; pravděpodobný – podobný pravdě; politováníhodný – hodný politování apod.
Zvažované varianty:
nezáviděníhodný
nezávidění hodný
ne záviděníhodný
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V našem kulturně-komunitním centru bude provozována kulturně-sociální činnost. Nikde jsem toto spojení nenašla, jen na stránkách obce je to uvedeno zvlášť: kulturně sociální činnost. Předpokládám, že by to ale mělo být spíše se spojovníkem. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
kulturně-sociální
Odpověď:
Psaní zvlášť (kulturně sociální činnost) opravdu není v souladu se současným pravopisným doporučením. Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Náplní vašeho centra bude nesporně kulturní a sociální činnost. Složky složeného přídavného jména jsou spojeny souřadně (mohli bychom je vyjádřit i zápisem kulturní a sociální činnost); taková složená přídavná jména píšeme se spojovníkem: kulturně-sociální činnost.
Pokud bychom psali dohromady kulturněsociální činnost, pak by adjektivum vycházelo z podřadného spojení, např. sociální kultura, kulturní sociálnost (?). Toto možnost se však jeví jako nepravděpodobná.
Zvažované varianty:
kulturně-sociální
kulturně sociální
kulturněsociální
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 1 Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu označení kulturně-komunitní centrum. Je to centrum, ve kterém bude kultura a je to určené pro komunitu naší obce. Na stránkách obce je to uvedeno jako dvě samostatná slova, ale někdo radí psát označení se spojovníkem. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
kulturně-komunitní
Odpověď:
Přestože s psaním složek složeného přídavného jména zvlášť se v praxi stále setkáváme, neměli bychom se tím nechat ovlivnit. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť není v souladu se současným pravopisným doporučením.
V tomto případě se nesporně jedná o přídavné jméno, jehož složky jsou spojeny souřadně – mohli bychom je vyjádřit i zápisem kulturní a komunitní centrum. Taková složená přídavná jména píšeme se spojovníkem. Doporučujeme proto psát kulturně-komunitní centrum.
Zvažované varianty:
kulturně-komunitní
kulturně komunitní
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 1 Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jestli mám v jedné větě použít zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno. Věta zní takto: „Spatřil tvář dívky přibližně svého/jeho věku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
První možností je uplatnit formální pravidlo pro užití zvratného přivlastňovacího zájmena, které říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě právě zvratné zájmeno. Ve vaší větě je podmětem „on“ a „věk“ je jeho. Věta by tedy zněla „Spatřil tvář dívky přibližně svého věku“. Některé typy vět (včetně té vaší) jsou však poněkud komplikovanější, protože do děje vstupují dva subjekty. Mluví se zde o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která je prostřednictvím různých jazykových prostředků (elipsa, nominalizace) zhuštěna tak, že není na první pohled patrná. Vaši větu můžeme rozvést např. takto: „Spatřil tvář dívky, která byla přibližně jeho věku.“ Kromě čistě formálního pojetí popsaného výše lze tedy zvolit i tuto interpretaci a užít nezvratné přivlastňovací zájmeno „jeho“: „Spatřil tvář dívky přibližně jeho věku.“
Zvažované varianty:
svého věku
jeho věku
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Marně hledám v IJP a ve slovnících slovo kril/krill. Užívá se běžně v každém přírodovědném dokumentu. Píše se častěji s jedním l, nebo se dvěma ll? Už je nějak kodifikováno? V publikaci, kterou připravujeme, máme v textu podobu kril a v poznámce uvádíme i podobu krill a vysvětlení, že se tak označuje skupina drobných korýšů. Vím, že angličtina zachovává podobu krill (její původ je v norštině) a že korýš krunýřovka krillová se píše se dvěma ll.
Klíčové slovo:
kril; krill
Odpověď:
Nám dostupné slovníky bohužel slovo nezachycují. Doklady z ČNK ukazují lehkou převahu podoby kril. Protože pravopisná podoba výrazu zatím není ustálená, lze připustit obě možnosti psaní: kril i krill. Řešení, které jste zvolili, považujeme za vhodné; odpovídá i řešení ve Wikipedii: „Kril či krill je souhrnné označení pro malé mořské korýše žijící ve světových oceánech především v polárním pásu. Slovo krill pochází z norštiny, kde označuje mladé rybky neboli potěr. Obecně se používají názvy antarktický kril, severský kril a tichomořský kril... Objevuje se ve velkých a hustých rojích, které mohou pokrývat až několik stovek kilometrů čtverečních. Tito malí bezobratlí korýši představují společně s planktonem nejpočetnější složku biomasy na světě.“
Dotaz:
Podmět tvoří spojení zájmena a podstatného jména (např. my dívky jsme si hrály)
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se shodnout na řešení shody přísudku s podmětem ve větě „My děti jsme pracovaly“. Někdo tvrdí, že hlavní jsou „děti“ a v přísudku má být tvrdé y, ale já si myslím, že důležitější je zde zájmeno „my“, vždyť také stojí na prvním místě. Z kontextu je zřejmé, že je řeč o bratrovi a sestře, takže já bych volila měkké i. Kdo má pravdu?
Klíčové slovo:
my děti
Odpověď:
Jedná se o speciální typ shody, který v běžných příručkách nebývá popsán. Řadu složitějších typů mluvnické shody byste však našla v naší Internetové jazykové příručce (váš případ konkrétně v kapitole Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály). Uvádí se zde, že ve větách, v nichž tvoří podmět spojení zájmena „my“ a libovolného podstatného jména, se shoda řídí podle podstatného jména. To, že zájmeno „my“ stojí na prvním místě, tedy není relevantní. V tomto případě je namístě tvrdé y („my děti jsme pracovaly“).
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály
Dotaz:
Podmět tvoří spojení zájmena a podstatného jména (např. my dívky jsme si hrály)
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s volbou i/y ve větě „My děti jsme pracovaly“. Má přednost zájmeno „my“, nebo jméno „děti“?
Klíčové slovo:
my děti
Odpověď:
Ve větách, v nichž tvoří podmět spojení zájmena „my“ a libovolného podstatného jména, se shoda řídí podle podstatného jména. V tomto případě je tedy namístě tvrdé y („my děti jsme pracovaly“).
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s tvarem přísudku ve větě, která zní zhruba takto: „Jak jednotlivec, tak i celé společenství si uchovávají svobodu...“. Má být přísudek takto v množném čísle, nebo by měl mít tvar „uchovává“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět („jednotlivec“ a „společenství“) a při shodě je třeba zohlednit obě složky; namístě je proto množné číslo – „uchovávají“. Shoda s nejbližším jménem je možná pouze při obráceném slovosledu, tedy při pořadí přísudek–podmět („svobodu si uchovává jak jednotlivec, tak celé společenství“).
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Snažím se zformulovat právní ustanovení, které zní takto: „Banka vykonávající činnost na území ČR prostřednictvím pobočky a spořitelní a úvěrní družstvo nemusí smlouvu podle věty první uzavřít, jestliže by uzavřením smlouvy porušily ustanovení...“ Teď váhám, jakou podobu má mít přísudek – „porušila“, „porušilo“, nebo „porušily“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Přísudek se vztahuje k několikanásobnému podmětu a podle toho je třeba řídit shodu. Několikanásobný podmět tvoří jméno rodu ženského („banka“) a jméno rodu středního („družstvo“), a proto je namístě tvrdé y. Kdybyste zvolil tvar „porušila“, resp. „porušilo“, znamenalo by to, že se hypotetické porušení ustanovení týká pouze jedné ze stran, což by zásadně změnilo význam souvětí.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje v češtině slovo perestrojka? Je to [perestrojka], nebo [pjerestrojka]?
Klíčové slovo:
perestrojka
Odpověď:
Ruská slova se do češtiny přepisují z azbuky do podoby, která odpovídá jejich výslovnosti. Výraz perestrojka, který je obsažen např. v Novém akademickém slovníku cizích slov, tedy na základě toho, jak jsme zvyklí číst slova domácího původu, vyslovíme jako [perestrojka]. Je pravda, že se někdy lze setkat i s přepisem *pěrestrojka či *pjerestrojka a výslovností *[pjerestrojka], což však odporuje pravidlům přepisu cizích slov do češtiny, která uvádí např. akademické vydání Pravidel českého pravopisu.
Zvažované varianty:
[perestrojka]
[pjerestrojka]
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název německé tajné služby Stasi?
Klíčové slovo:
Stasi
Odpověď:
Výraz Stasi doporučujeme na základě původní německé podoby vyslovovat v češtině [štázi], což odpovídá i současnému úzu, jak jsme ověřili v nahrávkách z mediálních archivů.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše spolubydlení? Hledala jsem v IJP, ale slovo jsem nenašla. Píše se dohromady, nebo má být se spojovníkem?
Klíčové slovo:
spolubydlení
Odpověď:
Příručky výraz nezaznamenávají, ale analogicky k dalším slovům s částí spolu- s významem ‚společně‘, jako např. spolucestující, spolupracovat, spoluhráč, spoluodpovědnost, spolupůsobit, spolubydlící, doporučujeme psát dohromady i výraz spolubydlení. Doklady z ČNK nejsou sice hojné, ale ukazují, že slovo se v této podobě užívá.
Zvažované varianty:
spolubydlení
spolu-bydlení
Poslední užití:
12.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.