Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Rediguji sportovní text, v němž je řeč o různých sportovních oddílech. Autor textu s jejich názvy, které většinou tvoří zkratka SK a zeměpisný název, zachází různě, někdy zeměpisné názvy ohýbá, jindy je nechává v nominativu jmenovacím. Uvedu příklad: „Župa ztratila SK Břežánky, SK Čechii Lovosice, SK Hornická Hrdlovka a SK Polonii Karviná.“ Je to takto v pořádku?
Klíčové slovo:
SK
Odpověď:
Možné jsou oba způsoby. Buď budete jméno za zkratkou skloňovat („župa ztratila SK Čechii Lovosice“), nebo ho necháte v nominativu jmenovacím („župa ztratila SK Čechie Lovosice“). Nedoporučujeme však v rámci jednoho textu oba způsoby kombinovat, bylo by to neústrojné a pro čtenáře nepřehledné.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu výraz národně filologický přístup (v kontextu ... je naštěstí už překonaný). Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
národněfilologický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení až na drobné výjimky neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis národně filologický proto nedoporučujeme. Podstatná je věcná znalost – pokud nevíme, k čemu přídavné jméno odkazuje, bývá složité rozhodnout o jeho pravopisné podobě. Je značně pravděpodobné, že východiskem je ustálené slovní spojení národní filologie. Není sice výrazně frekventované, ale pracuje se s ním běžně v materiálech vysokých škol zaměřených na slavistická (východoevropská, jihoslovanská) studia. Vycházíme-li v podřadného slovního spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (národní filologie), píšeme složené přídavné jméno dohromady: národněfilologický přístup.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý tvarem přídavného jména „vytvářející“ ve spojení „základním dokumentem vytvářejícím právní rámec“. Je správně „vytvářejícím“, nebo „vytvářející“?
Klíčové slovo:
vytvářející
Odpověď:
Větněčlensky se jedná o přívlastek shodný, závislý na jméně „dokument“. Proto se musí s řídícím podstatným jménem shodovat v pádě, rodě i čísle. „Dokument“ je jméno rodu mužského, zde je užito v jednotném čísle a v 7. pádě. Náležitý tvar přídavného jména je tedy „vytvářejícím“. Pokud v takových případech váháte, obvykle pomůže, když si přídavné jméno dosadíte do pozice před řídícím jménem, která je pro shodný přívlastek příznačnější: „základním vytvářejícím dokumentem“. V tomto pořadí většinou volba správného tvaru potíže nepůsobí.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Huštěnovice (obec v okrese Uherské Hradiště)? Je to huštěnovický, nebo huštěnovský?
Klíčové slovo:
huštěnovický
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Huštěnovice by mělo mít ve spisovném jazyce podobu huštěnovický. (Podoba huštěnovský je regionální, není nesprávná, ale nehodí se do oficiálních textů určených i čtenářům mimo obec či blízký region.)
Zvažované varianty:
huštěnovický
huštěnovský
Poslední užití:
13.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Huštěnovice
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme ve větě „Má se za to, že...“ zato dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
má se za to
Odpověď:
V uvedené větě jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto zvlášť: Má se za to, že... Příslovce zato psané dohromady užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, místo zato bychom mohli užít i spojku ale, např. Je hezká, zato nepořádná. Jí málo, zato často.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně trávový papír, nebo travní papír (jako označení pro papír, který je vyráběn s příměsí luční trávy)?
Klíčové slovo:
trávový, travní
Odpověď:
Slova travní (trávní) a trávový jsou podle výkladových slovníků synonyma, obě mají význam ‚týkající se trávy, vztahující se k trávě‘. Liší se ovšem v tom, že s některým slovy se pojí spíš jedno, s některými spíš druhé přídavné jméno (srov. např. travní semeno vs. trávová barva). Pro spojení se slovem papír bohužel ani 2,5miliardová databáze ČNK syn v8 neuvádí dostatek dokladů – dosud tedy k naznačenému ustálení nedošlo, a za vhodné je tak možné/nutné považovat obě podoby: jak travní prapír, tak trávový papír.
Zvažované varianty:
trávový
travní
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Hluboké Mašůvky (obec v okrese Znojmo)? Je správně hlubokomašůvecká, nebo hlubokomašůvská venuše?
Klíčové slovo:
hlubokomašůvecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Hluboké Mašůvky má ve spisovném jazyce správnou podobu hlubokomašůvecký – správně je tedy hlubokomašůvecká venuše.
Zvažované varianty:
hlubokomašůvecký
hlubokomašůvský
Poslední užití:
2.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Hluboké Mašůvky
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit, jak máme psát slovo open space (zvlášť, se spojovníkem, dohromady?) a jak ho skloňovat.
Klíčové slovo:
open space; openspace
Odpověď:
Přestože jde již řadu let o poměrně frekventovaný výraz, zatím ho bohužel žádný slovník neuvádí. NASCS zachycuje pouze samotné slovo open. Doklady z ČNK ukazují, že se v českých textech objevují s rozdílnou četností všechny tři zmíněné možnosti zápisu. Za základní považujeme zápis zvlášť: open space. Ten odpovídá angličtině a je i v našich textech nejfrekventovanější. Další možností je psát celé označení dohromady: openspace (četnost užití této podoby je výrazně nižší). Za nevhodné považujeme psaní se spojovníkem: open-space, protože nerespektuje ani angličtinu (na rozdíl od výrazu open-air, jehož zápis je neustálený), ani česká doporučení pro psaní spojovníku).
Protože open space znamená otevřený prostor, není vhodné toto slovní spojení doplňovat slovy prostor, kancelář (open space prostor, open space kancelář), což se v některých textech objevuje. Výraz je nejčastěji nesklonný, popř. se vzhledem k zakončení skloňuje podle vzoru „hrad“: pracuje v open space / v openspace / v open spacu / v openspacu.
Zvažované varianty:
open space
openspace
open-space
Poslední užití:
4.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Podmětem je výraz označující počet (typu pět lidí, šest procent, deset zajíců)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přísudku ve větě „75 % absolventů bylo úspěšných“. Nebo snad „75 % absolventů byli úspěšní“?
Klíčové slovo:
75 procent
Odpověď:
Shodu ve větě „75 % absolventů bylo úspěšných“ řídíme číselným výrazem „75“, nikoli slovem „absolventi“, a proto v přísudku píšeme koncovku -o.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Znejistěla jsem, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Veřejně činné osoby psaly knihy o svém životě“. Musí zde být skutečně pouze tvrdé y, nebo by teoreticky přicházelo v úvahu i měkké i – například pokud by z kontextu bylo jasné, že jde o muže?
Klíčové slovo:
osoby, osobnosti
Odpověď:
V těchto případech se vždy řídíme formálním rodem jména. „Osoba“ je rodu ženského, a proto je třeba v přísudku napsat tvrdé y, a to bez ohledu na skutečné pohlaví zmiňovaných osob.
Poslední užití:
2.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi užívání výrazu navyšovat namísto zvyšovat.
Klíčové slovo:
navyšovat
Odpověď:
Sloveso navyšovat je uvedeno již v Příručním slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957. Je však pravda, že tento výraz má v dnešní češtině charakter tzv. módního slova a je nadužíván, vyskytuje se i tam, kde by bylo vhodnější užít sloveso zvyšovat.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Jak probíhají změny jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda dojde ke sjednocení i – y.
Klíčové slovo:
jazykové pravidlo
Odpověď:
Pravopis je do jisté míry záležitostí konvence, bylo by pochopitelně možné danou konvenci změnit. Avšak je zcela zřejmé, že pro naprostou většinu uživatelů jazyka je takováto radikální reforma naprosto nepřijatelná. Příkladem mohou být dílčí úpravy v psaní přejatých slov a velkých písmen, které přinesla Pravidla českého pravopisu v roce 1993. Tyto úpravy vyvolaly tak negativní reakce, že rok nato byl vypracován Dodatek k Pravidlům, jenž psaní přejatých slov revidoval. Další překážkou je, že zrušením y (nebo i) by okamžitě vyvolalo nutnost měnit úřední dokumenty, vydat znova veškerou literaturu, včetně učebnic atd., což by nesmírně zatížilo státní pokladnu. Pro radikální pravopisné úpravy jsou vždy zapotřebí vhodné společensko-ekonomické podmínky, ty však zatím nenastaly.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně kreslicí, nebo kreslící karton či papír?
Klíčové slovo:
kreslicí
Odpověď:
Správně je kreslicí karton či papír (s krátkým "i"). Jde o karton či papír určený ke kreslení (tj. k tomu, aby se na něj kreslilo), namístě je tedy užití tzv. účelového přídavného jména kreslicí (s krátkým "i"). (Při užití tzv. dějového přídavného jména kreslící (s dlouhým "í") by dané spojení označovalo karton či papír, který právě kreslí, což je nesmysl – kartonem ani papírem se nekreslí.)
Zvažované varianty:
kreslicí
kreslící
Poslední užití:
17.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Shoda jen s jednou částí několikanásobného podmětu
Konkrétní dotaz:
Tvoříme text a stále narážíme na problém, jak řešit shodu s několikanásobným podmětem. Nevíme, jestli máme shodu řídit podle prvního, nebo naopak posledního členu, nebo podle všech členů najednou.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Záleží na pořadí podmětu a přísudku. Co se týče vět se slovosledem podmět–přísudek, musí tvar přísudku zohlednit všechny složky několikanásobného podmětu: bude tedy v množném čísle a koncovka se bude řídit pravidlem o přednosti rodů. Pokud je ve větě opačný slovosled (přísudek–podmět), můžete buď opět zohlednit všechny členy několikanásobného podmětu jako v předchozím případě, nebo shodu řídit pouze podle nejbližšího členu.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Schnirch?
Klíčové slovo:
Schnirch
Odpověď:
Výslovnost příjmení Schnirch by podle obecných pravidel adaptace německých jmen do češtiny měla být [šnyrch]. Jak jsme si ověřili, tato podoba je např. profesionálními mluvčími v médiích dodržována.
Poslední užití:
27.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Řeším spřežky. Např. být namol je dohromady. Psal bych dohromady i je to natuty. Nebo se to má psát zvlášť: být na tuty?
Klíčové slovo:
na tuty; natuty
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny toto expresivní spojení neuvádějí, ve Slovníku nespisovné češtiny je uvedeno psaní zvlášť: na tuty = jistě, určitě, spolehlivě, na sto procent. V praxi je podle dokladů v ČNK doložen obojí způsob zápisu poměrně vyrovnaně, mírně převažuje psaní zvlášť. Protože jde o expresivní výraz, není jeho pravopisná podoba v jazykových příručkách dána jednoznačně. V souladu se SNČ lze doporučit spíše zápis zvlášť (je to na tuty), ale je třeba být tolerantní i k psaní dohromady (je to natuty).
Zvažované varianty:
na tuty
natuty
Poslední užití:
1.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné užít rodné jméno Mořic místo Moritz (v případě podnikatele Gröbeho)?
Klíčové slovo:
Moritz Gröbe
Odpověď:
V případě rodného jména této osobnosti se lze setkat i s různými dalšími variantami, např. Mauritz, Mauricius nebo Mauritius a také počeštěným Mořic. V 19. století bylo takovéto nakládání se jmény zcela běžné. K variabilitě jistě zásadně přispěl fakt, že dotyčný byl sice německého původu, avšak působil v Čechách. Za základní zde považujeme podobu Moritz (vytesanou např. na jeho náhrobku), avšak ani v současnosti není samozřejmě vyloučeno užívat počeštěnou formu Mořic, pokud je k tomu důvod a je možnost kolísání blíže okomentovat. Doporučujeme však v rámci jednoho textu jednotlivé podoby bezdůvodně nestřídat.
Poslední užití:
27.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Řeším spřežky. Být namol je jasně dohromady. Psal bych dohromady i být našrot. Nebo se to má psát zvlášť: být na šrot? Dal bych přednost psaní dohromady.
Klíčové slovo:
na šrot
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny obrat nezachycují, ale Slovník nespisovné češtiny uvádí psaní zvlášť: na šrot (silně opilý). U spřežek nelze vždy spoléhat na analogii: být namol píšeme sice v souladu s SSJČ dohromady, ale např. synonymické být na hadry, být na káry je obvyklé psát zvlášť. Doklady z ČNK ukazují, že psaní dohromady (být) našrot je relativně časté (111 dokladů v syn v8), psaní zvlášť však stále v praxi jednoznačně převažuje. Protože nejde o spisovný výraz, není jeho podoba v příručkách kodifikována. Psaní dohromady (být našrot) nelze považovat za vysloveně chybné, ale doporučujeme upřednostnit běžnější psaní zvlášť: být na šrot.
Zvažované varianty:
na šrot
našrot
Poslední užití:
1.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se „být našrot“ dohromady, analogicky k být namol, nebo se to má psát zvlášť: být na šrot?
Klíčové slovo:
na šrot
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny obrat nezachycují, ale ve Slovníku nespisovné češtiny je uvedeno psaní zvlášť: na šrot (silně opilý). U spřežek bývá analogie bohužel nespolehlivá: být namol píšeme v souladu s SSJČ dohromady, ale např. synonymické být na hadry, být na káry se píše zvlášť. Doklady z ČNK ukazují, že psaní zvlášť v praxi jednoznačně převažuje, ale i psaní našrot je relativně časté (111 dokladů v syn v8). Není vyloučené, že pisatele může ovlivňovat i název rockové skupiny Našrot. Psaní dohromady nelze označit za vysloveně chybné, ale doporučujeme upřednostnit psaní zvlášť: být na šrot.
Zvažované varianty:
na šrot
našrot
Poslední užití:
5.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.