Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát mezitím dohromady?
Klíčové slovo:
mezitím
Odpověď:
Ano, příslovce mezitím (s významem zatím) psané jako jedno slovo zachycuje SSČ i SSJČ, např. vyprávěla a mezitím něco hledala; mezitím uběhl rok. Doklady z ČNK ukazují, že se toto příslovce užívá běžně.
Zvažované varianty:
mezitím
mezi tím
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu o vaření hodně složených adjektiv označujících různé kombinace surovin. Psala bych je se spojovníkem, např. špenátovomozzarellový nákyp. Nebo to má být špenátomozzarellový?
Klíčové slovo:
špenátovomozzarellový; špenátomozzarellový
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože nákyp obsahuje dvě složky: špenát a mozzarellu. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Nákyp ze špenátu a mozzarelly je špenátovomozzarellový, popř. špenátomozzarellový. Varianty jsou významově rovnocenné, v obou případech píšeme slovo dohromady. Obdobná přídavná jména často označují různé potravinářské výrobky, příchuti jogurtů nebo vůně. Stejně jako v uvedeném případě může být první část složeného výrazu mnohdy tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména, srov. např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, levandulovomeduňkový i levandulomeduňkový, jahodovovanilkový i jahodovanilkový.
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu o vaření hodně složených adjektiv označujících různé kombinace surovin. Psala bych je se spojovníkem, např. cuketovo-kuřecí sekaná. Nebo to má být cuketo-kuřecí?
Klíčové slovo:
cuketovokuřecí; cuketokuřecí
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože sekaná obsahuje dvě složky: cuketu a kuřecí maso. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Sekaná z cukety a kuřecího masa je cuketovokuřecí, popř. cuketokuřecí (jde o rovnocenné zápisy, v obou případech ale dohromady). Obdobná přídavná jména často označují různé potravinářské výrobky, příchutě jogurtů nebo vůně. Stejně jako v uvedeném případě může být první část složeného výrazu mnohdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, srov. např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, levandulovomeduňkový i levandulomeduňkový, špenátovosýrový i špenátosýrový.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jesti je nějaký významový rozdíl mezi vazbami slovesa „přemýšlet“. Konkrétně mi jde o vazby „přemýšlet o něčem“ a „přemýšlet nad něčím“.
Klíčové slovo:
přemýšlet o něčem / nad něčím
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí pod heslem „přemýšleti“ obě vazby (přemýšlet o čem / nad čím), a to bez významového rozlišení. Konstatuje pouze, že vazba „přemýšlet nad něčím“ je řidší, což potvrzují i data Českého národního korpusu. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení rovněž zachycuje obě vazby a žádný rozdíl mezi nimi nereflektuje. Vazby jsou tedy významově rovnocenné.
Poslední užití:
11.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu složená adjektiva označující různé kombinace surovin. Předpokládám, že je mám psát se spojovníkem, ale potřebuji ověřit, jestli se píše ricotto-brokolicový, nebo ricottovobrokolicový koláč.
Klíčové slovo:
ricottobrokolicový; ricottovobrokolicový
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože koláč obsahuje dvě složky: ricottu a brokolici. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Koláč z ricotty a brokolice je ricottobrokolicový nebo ricottovobrokolicový (významově jde o rovnocenné zápisy), v obou případech ale dohromady. První část složeného výrazu může být někdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, podobně např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, tvarohovomakový i tvarohomakový.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu informace o slovu Česko?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
K názvu Česko se vyjadřujeme stránkách Internetové jazykové příručky ve stejnojmenném oddíle Česko: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C4%8Desko#bref1. Pojmenování naší vlasti je rovněž věnována publikace Jak se jmenuje naše vlast, jejíž autorkou je Libuše Čižmárová. Kniha vyšla v edici Věda kolem nás a její PDF je přístupné on-line na stránkách knihkupectví Academia.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na vhodnost formulace. Jedná se mi o větu „V hodnocení mezinárodní organizace práce je Česká republika na 14. místě“. Je zde v pořádku druhý pád – hodnocení koho čeho? Neměl by zde být sedmý pád, tedy „V hodnocení mezinárodní organizací...“?
Klíčové slovo:
hodnocení čeho/čím
Odpověď:
Obecně je přesnější vazba se sedmým pádem, protože vazba s druhým pádem může vést k potenciální dvojznačnosti. Ta se však v běžném hovoru obvykle odstraní kontextem: zde je například na základě kontextu celé věty zřejmé, že není hodnocena mezinárodní organizace, ale Česká republika. Užít tedy můžete obě varianty.
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Mohu dostat pokutu, pokud užiji název pracovní pozice v podobě, která není preferována z hlediska genderové korektnosti?
Klíčové slovo:
genderová korektnost
Odpověď:
Bohužel, odpověď na tuto otázku není v kompetencích jazykové poradny. Doporučujeme vám obrátit se s dotazem na právníky.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Jsou z hlediska genderové korektnosti někde jasně stanovena pravidla pro psaní inzerátů?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Bohužel, jazykové příručky (konkrétně například Internetová jazyková příručka) se v tomto ohledu věnují pouze formální úpravě písemností, ke genderové korektnosti se nevyjadřují. Doporučujeme vám obrátit se s dotazem na právníky, popřípadě na orgány inspekce práce.
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Kdo určuje, jaká je z hlediska genderové korektnosti preferovaná podoba názvu pracovní pozice?
Klíčové slovo:
genderová korektnost
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, zákonná úprava genderové korektnosti jazyka neexistuje. Nemůžeme však vyloučit, že nebyla vydána jistá nařízení, která tuto pracovněprávní oblast upravují. Doporučujeme vám obrátit se s dotazem na právníky.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je někde dostupný seznam názvů pracovních pozic z hlediska genderové korektnosti?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Co je nám známo, oficiální seznam přechýlených podob vybraných profesí uvádí Národní soustava kvalifikací, publikovaná na stránkách Národního pedagogického institutu (vizte odkazy zde: https://www.narodnikvalifikace.cz/vyber-kvalifikace/profesni-kvalifikace, https://www.narodnikvalifikace.cz/vyber-kvalifikace/obory-vzdelani/skupiny-oboru-vse/pouze-platne-ano/pouze-s-terminy-zkousek-ne/seradit-1v/ku-1-8, https://www.narodnikvalifikace.cz/vyber-kvalifikace/uplne-kvalifikace/skupiny-oboru-vse/pouze-platne-ano/pouze-s-terminy-zkousek-ne/seradit-1v/ku-1-8).
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Především znát sama sebe a mít dostatek času pro to, abyste si svůj proslov mohli nacvičit“. Píšeme dvě slova pro to?
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Ano, psaní předložky pro a odkazovacího zájmena to zvlášť považujeme za základní: „...mít dostatek času pro to, abyste si svůj proslov mohli nacvičit." S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (...mít dostatek času proto, abyste si svůj proslov mohli nacvičit).
Zvažované varianty:
pro to
proto
Poslední užití:
8.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí příjmení Kost?
Klíčové slovo:
Kostová
Odpověď:
Přechýlená podoba příjmení Kost je Kostová.
Poslední užití:
19.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí příjmení Smrt?
Klíčové slovo:
Smrtová
Odpověď:
Přechýlená podoba příjmení Smrt je Smrtová.
Poslední užití:
19.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Je Nový encyklopedický slovník dílem Ústavu pro jazyk český?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Na přípravě Nového encyklopedického slovníku češtiny se podílelo 19 pracovníků ÚJČ, kteří zpracovali hesla z oblasti dialektologie, etymologie, fonetiky, onomastiky, kontaktové lingvistiky, textové lingvistiky, sociolingvistiky, analýzy diskurzu a mnohých dalších. Na této obsáhlé příručce však pracovala i řada dalších odborníků z jiných institucí.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání generického maskulina, např. slova doktor i pro ženu doktorku. Považuji to za diskriminační.
Klíčové slovo:
generické maskulinum
Odpověď:
Z jazykového hlediska nelze užití generického maskulina hodnotit jako chybné, pokud se sdělení netýká jedné, konkrétní ženy. Generické maskulinum, tzn. že mužský tvar může označovat jednak osobu mužského pohlaví, jednak – v určitých kontextech – příslušníky obou pohlaví, je pro češtinu charakteristické.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu poučení o generickém maskulinu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Výklad ke generickému maskulinu najdete například v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, on-line zde: https://www.czechency.org/slovnik/GENERICK%C3%89%20MASKULINUM.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Najdu poučení o psaní čárky v Pravidlech českého pravopisu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Ano, Pravidla českého pravopisu obsahují oddíl nazvaný Členicí znaménka a kromě pravidel k psaní tečky, středníku, otazníku apod. se věnují i psaní čárky v souvětí a psaní čárky ve větě jednoduché. Poučení k doporučovanému užívání interpunkční čárky zahrnuje i výkladová část Internetové jazykové příručky.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Je na školách běžně vyučována problematika generického maskulina, nebo jde o úzce odborný lingvistický termín?
Klíčové slovo:
generické maskulinum
Odpověď:
Bohužel na tuto otázku nedokážeme odpovědět, neznáme učební plány škol ani nejsme tvůrci výukových programů. Doporučujeme vám zkusit odpověď vyhledat na stránkách Asociace češtinářů (https://ascestinaru.cz) v sekci častých dotazů, nebo zkusit položit dotaz v on-line diskusi.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.