Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaké se má v českém textu užít pojmenování: původní anglické University of Georgia, nebo přeložený název Georgijská univerzita?
Klíčové slovo:
University of Georgia
Odpověď:
V tomto případě záleží na preferenci autora textu, zda užije původní, nebo přeložený název. Je dobré rovněž přihlédnout k celkovému stylu textu a jeho očekávaným čtenářům. Na základě dokladů z úzu lze konstatovat, že čeští pisatelé dávají v současnosti jednoznačně přednost nepřeloženému jménu University of Georgia.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V rámci jedné knihy se v mluvě vypravěče celkem nahodile střídají tvary osobního zájmena já: mě a mne. Domnívám se, že by měl být užíván jen jeden tvar. Souhlasíte?
Odpověď:
Z morfologického hlediska jsou tvary mě a mne rovnocenné, ze stylistického nikoliv – tvar mě je neutrální, tvar mne hodnotíme jako knižní. Není-li pro střídání těchto tvarů v pásmu vypravěče zvláštní důvod, doporučili bychom s ohledem na stylovou jednotnost textu používat pouze jeden z nich.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem v souvislosti s dětským pořadem, v němž vystupují ovce v roli detektivů, na větu „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého/jejich pastýře“. Má zde být zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Řešení není jednoznačné. Existuje univerzální pravidlo, které říká, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu; to je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. To je případ i vaší věty. Výše uvedené pravidlo však na tuto větu aplikovat můžeme i tak – a tuto možnost považujeme za primární: podmětem věty jsou „ovce“ a „pastýř“ je jejich, zvolíme tedy zvratné přivlastňovací zájmeno („Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého pastýře.“). Na druhou stranu lze uvažovat i o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Zájmeno je ve větě součástí bohatě rozvitého neshodného přívlastku, který ve zhuštěné formě obsahuje další predikaci, která vynikne, rozvineme-li ji, například takto: „Ovce vyšetřují okolnosti, za nichž někdo zavraždil jejich pastýře“. V takovém případě je namístě pouze jméno nezvratné, protože původce druhého děje je zde jasně patrný. Druhou možností je tedy zvolit tuto interpretaci a užít přivlastňovací zájmeno nezvratné: „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy jejich pastýře.“
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku slovní spojení „hrušková zahuštěná šťáva se zázvorovým výluhem“?
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku. Pokud však není cílem zdůraznit, že se jedná o hruškovou šťávu, zvažte změnu pořadí shodných přívlastků: „zahuštěná hrušková šťáva se zázvorovým výluhem“.
Zvažované varianty:
hrušková zahuštěná šťáva se zázvorovým výluhem
zahuštěná hrušková šťáva se zázvorovým výluhem
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Bylo nám doporučeno, abychom na etiketě šťávy vyráběné z jahod a šípku uvedli: „zahuštěná šťáva s jahodou a šípkem“. Nebyl by lepší popisek „zahuštěná šťáva z jahod a šípku“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Pokud je šťáva vyráběna pouze z uvedených surovin, je formulace „zahuštěná šťáva s jahodou a šípkem“ nepřesná. Váš návrh na reformulaci schvalujeme, ovšem s drobnou úpravou – za vhodnější považujeme dát slovo šípek do tvaru množného čísla, tedy: „zahuštěná šťáva z jahod a šípků“.
Zvažované varianty:
zahuštěná šťáva s jahodou a šípkem
zahuštěná šťáva z jahod a šípků
zahuštěná šťáva z jahod a šípku
Dotaz:
Shoda podle smyslu (množné číslo)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s tvarem přísudku při vazbě „jeden druhého“, např. ve větě „Jako by se jeden druhého snažil/i provokovat“. Má být přísudek v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo:
jeden druhého
Odpověď:
První možností je zvolit formální hledisko, v souladu s nímž by se shoda řídila formálním podmětem, což je v tomto případě číslovka „jeden“. Přísudek by pak byl v jednotném čísle: „jeden se snažil provokovat“. Druhou možností je zvolit shodu podle smyslu; z vazby „jeden druhého“ jasně plyne, že je řeč o dvou osobách, a je tedy možné užít i přísudek v množném čísle („jeden druhého se snažili provokovat“).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Na etiketě produktu stálo: „bezová zahuštěná šťáva s citronem“. Dostali jsme návrh na úpravu: „bezová zahuštěná šťáva a s citronem“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Vložení spojky „a“ do původní formulace nepovažujeme za vhodné. Pokud není cílem zdůraznit, že se jedná o bezovou šťávu, zvažte změnu pořadí shodných přívlastků: „zahuštěná bezová šťáva s citronem“.
Zvažované varianty:
bezová zahuštěná šťáva s citronem
bezová zahuštěná šťáva a s citronem
zahuštěná bezová šťáva s citronem
Poslední užití:
12.2.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V dětské knížce je věta: „Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.“ Nebylo by lepší napsat: „Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.“? Jen doplním, že problematická věta je součástí vyprávění jedné z postav.
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Formulace „Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.“ je přesnější, formulace „Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.“ se více přibližuje mluvenému projevu. Při volbě mezi uvedenými variantami je třeba vzít v potaz styl celého textu.
Zvažované varianty:
Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.
Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V náboženském textu se píše: „Často musí Bůh v našem životě dopustit mnohé neúspěchy, zkoušky a pokoření“. Je slovosled věty v pořádku?
Odpověď:
Slovosled v češtině je volný, na uvedené větě neshledáváme nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících formulací je lepší? „Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jisti, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.“ nebo „Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jistí, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.“?
Klíčové slovo:
konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen
Odpověď:
Obě varianty jsou spisovné. Přísudek se složeným tvarem přídavného jména „jistí“ je prostředkem neutrálním, přísudek se jmenným tvarem přídavného jména „jisti“ hodnotíme jako knižní. S ohledem na větný kontext doporučujeme zvolit spíše neutrální variantu: „Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jistí, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.“
Zvažované varianty:
Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jisti, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.
Jde o to, že si chceme být vždycky naprosto jistí, že konáme to, co máme, a nikdy se v tom nezmýlíme.
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného Krátké tvary přídavných jmen
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že v následující větě chybí slovo „tak“: „Neboť nic neupevňuje naše chyby jako to, když se kvůli nim znepokojujeme.“ Upravila bych ji: „Neboť nic tak neupevňuje naše chyby jako to, když se kvůli nim znepokojujeme.“ Souhlasíte s touto změnou?
Odpověď:
Se změnou souhlasíme, slovo „tak“ je vhodné do věty doplnit. Dáváme ke zvážení, zda by nebylo lepší doplnit jej na jiné místo ve větě: „Neboť nic neupevňuje naše chyby tak jako to, když se kvůli nim znepokojujeme.“
Zvažované varianty:
Neboť nic neupevňuje naše chyby jako to, když se kvůli nim znepokojujeme.
Neboť nic tak neupevňuje naše chyby jako to, když se kvůli nim znepokojujeme.
Neboť nic neupevňuje naše chyby tak jako to, když se kvůli nim znepokojujeme.
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Kdo je autorem citátu: „Jáť aspoň, kdybych byl třeba cikánského rodu a již poslední jeho potomek, ještě za povinnost bych si ukládal přičiniti se všemožně k tomu, aby aspoň čestná památka po mně zůstala v dějinách člověčenstva“? Je to František Palacký?
Odpověď:
Ano, autorem tohoto citátu je František Palacký.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Je v České republice slovenština částečně úředním jazykem?
Klíčové slovo:
úřední jazyk
Odpověď:
V českém jazykovém právu je otázka úředního jazyka upravena jen částečně a nijak jednotně. Navíc se v některých právních předpisech úřední jazyk pojmenovává jako jednací jazyk, zatímco jindy se pouze jmenuje konkrétní jazyk (v České republice obvykle čeština) bez jeho funkční klasifikace. Podrobně viz Nový encyklopedický slovník češtiny, heslo Úřední jazyk.
Podle Listiny základních práv a svobod (čl. 25) mají národnostní nebo etnické menšiny „právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích...“ V právních dokumentech je slovenština hodnocena jakožto přípustný jednací jazyk, a to např. v § 16 správního řádu, v němž je uvedeno, že účastník řízení může jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském.
Poslední užití:
11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je příručka Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat dostupná on-line?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Bohužel, kniha Naše místní jména a jak jich užívat existuje pouze v tištěné podobě.
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu přídavné jméno od zeměpisného jména Zlatníky-Hodkovice?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Přídavné jméno zlatnicko-hodkovický (a řadu dalších adjektiv odvozených od zeměpisných názvů) uvádějí Internetová jazyková příručka a kniha Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat.
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.