Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit s vedlejší větou. Dotyčné souvětí zní: „Každý den bylo vidět hajného, jak stojí se psem u lesa.“ O jaký druh vedlejší věty se jedná?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jedná se o vedlejší větu doplňkovou. Podle Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se doplňkové věty typicky vztahují ke jménu v pozici předmětu („hajného“) a zároveň ke slovesu (často vyjadřujícímu nějaký smyslový prožitek, zde „vidět“). Doplňkové věty lze nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem: „Každý den bylo vidět hajného stát se psem u lesa.“ / „Každý den bylo vidět hajného stojícího se psem u lesa.“
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát „naco“ dohromady? Mám pocit, že psaním vyjádřím rozdílné významy. Například ve větách Na co se díváš?; Na co máš chuť? je „na co“ samozřejmě zvlášť. Ale něco jiného je to v případech jako: Proč bych zavírala dveře, naco? Nepřemýšlel jsi nad nemocnicí? Naco? Tady bych psala „naco“ dohromady.
Klíčové slovo:
na co
Odpověď:
Mýlíte se, žádný slovník neuvádí „naco“ jako spřežku. Nelze postupovat analogicky jako např. u výrazů zato x za to; nato x na to. Psaní zvlášť platí i pro věty Proč bych zavírala dveře, na co?; Nepřemýšlel jsi nad nemocnicí? – Na co? Pro vyjádření podivu/pochybnosti/nesouhlasu by bylo možné v uvedených větách místo na co užít i stažené nač (načpak), proč.
Doklady z ČNK ukazují, že „naco“ psané dohromady se občas vyskytuje, ale náležitý zápis „na co“ naprosto jednoznačně převažuje.
Zvažované varianty:
na co
naco
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Většina z nich byli umírnění socialisté(,) a ne fanatičtí marxisté“?
Klíčové slovo:
a ne
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Za poslední složkou se pak čárka nepíše.
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Ukážeme vám třídu, kterou otevřeme v srpnu(,) a další prostory“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do řídící věty oddělujeme čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“). V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky, které vyjadřují poměr slučovací.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol vybrat si reklamní slogan a určit v něm skladební dvojice; vybral si slogan „Albert – stojí za to jíst lépe“. Ukázalo se však, že určení skladebních dvojic není tak jednoduché, rady si nevěděl ani pan učitel. Jakým větným členem je zde například infinitiv „jíst“?
Klíčové slovo:
jíst
Odpověď:
Předně musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nejsme obeznámeni s tím, jak k problematice přistupuje současná školská praxe. Pokud bychom však měli větu „Stojí za to jíst lépe“ přesto rozebrat, určili bychom infinitiv „jíst“ jako podmět, „stojí za to“ jako souslovný přísudek vyjádřený frazeologickým spojením a „lépe“ jako příslovečné určení způsobu. Jméno obchodního řetězce do věty větněčlensky nevstupuje.
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří obyvatelské jméno od zeměpisného jména Bukovinka (obec v okrese Blansko)? Je to Bukovan, nebo Bukoviňan?
Klíčové slovo:
Bukovinčan, Bukovinečtí
Odpověď:
Systémová podoba obyvatelského jména utvořeného od zeměpisného jména Bukovinka by měla být Bukovinčan – IJP uvádí např. u analogické Karolinky podobu Karolinčan. (Podoba Bukovan by odpovídala (mj.) zeměpisnému jménu Bukov, podoba Bukoviňan by odpovídala (mj.) zeměpisnému jménu Bukovina.) Při potenciálním užití podoby Bukovinčan však doporučujeme opatrnost. Obyvatelská jména (tvořená běžnými příponami -an/0, -ec/0 atp.) se od názvů všech obcí reálně netvoří, což je podle dokladů z databáze ČNK syn v8 i případ podoby Bukovinčan – databáze neobsahuje jediný výskyt této podoby. Existuje tedy riziko, že by podoba Bukovinčan – jakkoli je systémově utvořena správně – mohla uživatele češtiny překvapovat, zarážet či rušit. Doporučovali bychom se jí tedy spíš vyhnout. Místo ní lze použít (v mn. č.) podobu Bukovinečtí (utvořenou z odpovídajícího přídavného jména bukovinecký), příp. opis obyvatel/é Bukovinky (v j. i v mn. č.).
Zvažované varianty:
Bukovan
Bukoviňan
Poslední užití:
10.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Bukovinka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka Bukovinčan
Dotaz:
Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz:
Jak je to s psaním mezer na konci dopisu? Měly by závěrečný pozdrav a následně podpis stát na samostatných řádcích a být odděleny od ostatního textu mezerou? Měla by mít tato mezera velikost jednoho řádku, nebo dvou?
Klíčové slovo:
pozdrav; podpis; svislá mezera
Odpověď:
Závěrečný pozdrav tvoří samostatný odstavec, proto ho od samotného textu dopisu oddělujeme mezerou o výšce jednoho řádku. Stejně tak na dalším samostatném řádku stojí podpis, který je v e-mailu od pozdravu obvykle oddělen také mezerou o výšce jednoho řádku, v případě vlastnoručního podpisu u tištěné korespondence se vynechává počet řádků podle potřeby.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.9 Pozdrav (s. 49); 15.11 Podpis (s. 49)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Vím, že bych to měl vědět ze školy, ale potřeboval bych poradit, jaké i/y má být ve slově „nebyli“ a „sami“ ve větě „Důchodci chodí před Vánoci do nemocnic, aby nebyli sami“. Z kontextu vím, že je řeč jak o mužích, tak o ženách.
Klíčové slovo:
důchodci
Odpověď:
Podmětem věty hlavní i vedlejší jsou „důchodci“, což je jméno rodu mužského životného, a namístě je proto měkké i: „Důchodci chodí před Vánoci do nemocnic, aby nebyli sami.“ To platí i v případě, že jsou v množině „důchodců“ ve skutečnosti zahrnuty i ženy. Tvrdé y bychom ve větě napsali pouze v případě, že by byla řeč pouze o „důchodkyních“: „Důchodkyně chodí před Vánoci do nemocnic, aby nebyly samy.“
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Korektorka mi v textu opravila formulaci „vyvolat zájem v teplické společnosti“ na „vyvolat zájem u teplické společnosti“. Co byste doporučovali vy?
Klíčové slovo:
vyvolat zájem
Odpověď:
V pořádku jsou obě vazby. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v úzu se ve spojení se slovesem „vyvolat“ aktivně užívají obě předložky. Vaše původní vazba s předložkou „v“ je dokonce častější, takže k opravě není důvod.
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Je nutné, aby spojení „ve výši“ a samotná částka, např. „500 Kč“ stály na jednom řádku, nebo mezi těmito výrazy zalomit řádek můžeme?
Klíčové slovo:
zalomení řádku
Odpověď:
Mezi uvedeným slovním spojením a následující částkou zalomit řádek lze. Řádek by neměl být zalomen pouze mezi částkou a značkou měny.
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
V odborném textu vyznačuji názvy básnických sbírek kurzivou. Měly by se kurzivně vyznačovat také názvy jednotlivých básní?
Klíčové slovo:
kurziva; názvy básní
Odpověď:
Daná problematika není nikde normována. V praxi je skutečně časté, že se názvy děl v odborném textu kurzivou vyznačují, úzus vyznačování částí děl (např. básní) však zřejmě bude silně rozkolísaný. V případě odborných knih bude záležet na rozhodnutí editora textu, pokud je text nabízen odbornému časopisu, bude záležet na úzu dané redakce.
Poslední užití:
3.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
zvlášť
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v poměru stupňovacím se oddělují čárkou, jestliže jsou spojeny souřadicími spojkami i pokud jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
2.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 128, 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 122, 123
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně k zvýhodnění, nebo ke zvýhodnění?
Klíčové slovo:
k, ke
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (k > ke) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *k kočce, ale jedině ke kočce), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „k/e zvýhodnění“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ke zvýhodnění, tak i ponechat nevokalizovanou – k zvýhodnění.
Zvažované varianty:
k
ke
Poslední užití:
1.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je v písmu lepší použít děti z 3. A, nebo děti ze 3. A?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (v > ve) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *v vsi, ale jedině ve vsi), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „v/e 3. A“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ve 3. A, tak i ponechat nevokalizovanou – v 3. A.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
15.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí podstatné jméno stratég? Jak se označí žena stratég? Může to být stratéžka?
Klíčové slovo:
stratéžka
Odpověď:
V souladu se slovotvornými zásadami češtiny bychom od slova stratég utvořili přechýlenou podobu stratéžka. Tuto systémovou podobu zachycují i výkladové slovníky (SSJČ). Její reálné užívání je (zatím?) spíš řídké, databáze ČNK syn v8 obsahuje pouhých 13 výskytů (oproti 21 471 výskytům nepřechýlené podoby stratég), takže většinu uživatelů češtiny by slovo stratéžka nejspíš překvapovalo, zaráželo či rušilo; nicméně vzniká-li reálná potřeba přechýlenou podobu použít, není nutné se slovu stratéžka vyhýbat. (Bude-li potřeba užívat přechýlenou podobu sílit, slovo stratéžka se časem stane uzuálním a noremním.)
Zvažované varianty:
stratéžka
Poslední užití:
4.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo stratég
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky stratég a stratéžka
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří individuálně přivlastňovací přídavná jména od anglických ženských jmen zakončených na -y, např. Carly, Jenny, Lucy?
Klíčové slovo:
Carly, Jenny, Lucy
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavná jména utvořená od anglických rodných ženských jmen zakončených na -y, např. Carly, Jenny, Lucy, mají (v 1. p. j. č. r. m.) podoby zakončené na -y-in, např. Carlyin, Jennyin, Lucyin.
Poslední užití:
29.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 2 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [i], odd. 2.2 Jména zakončená v psané podobě na ‑y
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné zakoupit normu pro úpravu písemností?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory je dostupná prostřednictvím systému ČSN online (http://www.agentura-cas.cz/csn-online) a u prodejců tištěných ČSN (http://www.agentura-cas.cz/smluvni-prodejci-csn).
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Doporučíte mi nějaké podpůrné materiály pro formální úpravu textů? Máme se opírat o normu, kterou uvádíte na webových stránkách ústavu?
Klíčové slovo:
prirucka
Odpověď:
Ano, v případě doporučení k formální a grafické úpravě písemností je vhodné opírat se o ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Ostatní příručky, např. Akademická příručka českého jazyka, Písemná a elektronická komunikace aj., čerpají právě z této normy.
Poslední užití:
16.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Písemná a elektronická komunikace. 2016. (platí od 2016)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Napsal někdo studii, v níž by bylo uvedeno, jaké procento populace v jednotlivých zemích (nebo alespoň v Česku) mluví spisovně?
Klíčové slovo:
spisovná čeština
Odpověď:
Bohužel, není nám známo, že by taková studia existovala. Podobný výzkum by bylo z mnoha ohledů velmi obtížné realizovat.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.