Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Mají slova rab (tedy ‚nevolník‘) a robě (tedy ‚děťátko‘) společný původ?
Klíčové slovo:
rab; robě
Odpověď:
Ano, mají. Český etymologický slovník odkazuje na popis původu z hesla robě do hesla rab. Původ slova rab není zcela jasný, mohlo být přejato z církevněslovanského rabъ ‚služebník boží‘ nebo až ze slovenského či ruského rab. Ve starší češtině mělo toto slovo podobu rob, utvořenou z praslovanské podoby orbъ, jíž předchází indoevropský výraz herbʰ- ‚sirotek, dětský otrok, sluha‘.
Poslední užití:
14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova machrovat?
Klíčové slovo:
machrovat; machr
Odpověď:
Sloveso machrovat je odvozeno od podstatného jména machr. Slovo machr jsme přejali z němčiny, v níž Macher znamená ‚šikovný chlapík, taškář‘, tento výraz je odvozen od slovesa machen ‚dělat‘.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Připravuji prezentaci, v níž budu pracovat s mapou. K určitým místům na mapě potřebuji doplnit popisky. Některé popisky jsou heslovité, jiné mají formu věty. Neměla bych je sjednotit?
Odpověď:
Ano, s ohledem na stylovou jednotnost textu a pohodlí adresátů doporučujeme formu popisků sjednotit.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Na svatební pozvánce se píše: „Přivítat a posilnit se můžete od jedenácti u nás na chalupě.“ Co si o této formulaci myslíte?
Odpověď:
Sdělení je formulováno neobratně, navrhujeme např. tuto úpravu: „Od jedenácti hodin se u nás na chalupě můžete přivítat s dalšími hosty a posilnit se.“
Zvažované varianty:
Přivítat a posilnit se můžete od jedenácti u nás na chalupě.
Od jedenácti hodin se u nás na chalupě můžete přivítat s dalšími hosty a posilnit se.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Zformulovali jsme vyjádření obsahující dvě zásadní informace: 1. faktura vznikne na základě reálně vynaložených nákladů, 2. tyto náklady jsou uvedeny v servisní zprávě. Vyjádřili jsme to takto: „Fakturace proběhne dle skutečně vynaložených nákladů, jejichž podkladem je podepsaná servisní zpráva.“ Je to tak dobře?
Dotaz:
Odděluje se daný výraz čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „Sorry(,) [oslovení]“?
Klíčové slovo:
sorry
Odpověď:
Citoslovce se zpravidla stávají základem samostatné neslovesné věty (ve školské terminologii takové výpovědi nazýváme větné ekvivalenty) a tyto citoslovečné věty zpravidla oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 16 – Citoslovce a částice (Haló, počkejte! Copak je to vůbec možné? Inu, to ani já nepamatuju.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Při korektuře jsem narazila na větu „Mezi těmi, kdo ho oslovili, byl i David Bowie“. Znejistěla jsem, jestli má být sloveso „oslovit“ v množném, nebo v jednotném čísle, když se vztahuje k zájmenu „kdo“.
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Ve vašem případě je však vhodné vzít v úvahu i tvar zájmena „těmi“ v hlavní větě, který svědčí spíše ve prospěch pokračování v množném čísle.
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jaké i/y má být v přísudku ve větě „Majitelé klíčů se hráli v Národním divadle“. Nevím totiž, jestli skutečnost, že „Majitelé klíčů“ je název divadelní hry Milana Kundery, hraje při shodě přísudku s podmětem nějakou roli.
Klíčové slovo:
Majitelé klíčů
Odpověď:
Nehraje, rozhodující je gramatický rod podmětu. Jelikož jsou „majitelé“ rodu mužského životného, je třeba v přísudku napsat měkké i. Podobně bychom napsali „hráli se Tři mušketýři“, „hrály se Tři sestry“, „hrálo se Zkrocení zlé ženy“ atd.
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Umisťuje se za parafou tečka?
Klíčové slovo:
parafa
Odpověď:
Na tuto otázku nenabízí žádná příručka ani norma explicitní odpověď, protože se však jedná o značku obdobného charakteru jako podpis, tečku bychom za parafou psát nedoporučovali.
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.12 Parafování (s. 50)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici (kolegové Novákovi, Jana a Eva Novákovy)
Konkrétní dotaz:
Kolegyně napsala na oznámení „vzpomínka na manžele Dvořákovi“. Podle mě by tam mělo být tvrdé y, ale dotyčná si to nechce nechat vymluvit. Potvrdili byste mi, že mám pravdu?
Klíčové slovo:
manžele Dvořákovy
Odpověď:
Pravdu skutečně máte. Výraz „Dvořákovy“ je zde použit ve 4. pádě, a proto musí být zakončen na ypsilon. Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by byl výraz v 1. (nebo v 5.) pádě, např. „manželé Dvořákovi vzpomínali“.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Úprava abecedního seznamu
Konkrétní dotaz:
Na konci textu je slovníček pojmů a jejich definic, pojmy jsou zapsány s velkým počátečním písmenem a definice uvozeny pomlčkou. Nevím si však rady, zda samotné definice začínat rovněž velkým počátečním písmenem a končit tečkou, nebo je naopak psát s malým počátečním písmenem a interpunkcí neukončovat, když některé definice mají podobu spojení dvou slov, jiné tvoří několik vět. Je někde předepsáno, jak by měla pravopisná úprava takového slovníčku vypadat?
Klíčové slovo:
slovníček; rejstřík
Odpověď:
Podobné slovníčky, rejstříky ad. mají povahu abecedního seznamu. Norma, která se věnuje abecednímu řazení v takových seznamech však o jejich formální úpravě mnoho neříká. Zásadním doporučením je jednota v zápisu jednotlivých údajů a doporučení oddělovat jednotlivé prvky – v tomto případě pojmy a jejich definice – interpunkcí. V uvedeném případě by proto bylo dobré zápis definic sjednotit, ať už jedním, či druhým směrem, aby nebylo střídání velikosti počátečních písmen a přítomnosti/absence interpunkce na konci definic rušivé. Vodítkem, kterým směrem úpravu sjednocovat, by mohla být převaha větných či nevětných typů nebo přehlednost jednotlivých pravopisných řešení.
Poslední užití:
6.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Formální a grafická úprava prvků řazení (s. 7)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně v 23:05, nebo ve 23:05?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (v > ve) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *v vaně, ale jedině ve vaně), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „v/e 23:05“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ve dvacet tři nula pět, tak i ponechat nevokalizovanou – v dvacet tři nula pět.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
1.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno od slova Austrálec (‚původní obyvatel Austrálie‘)? Může to být austrálský?
Klíčové slovo:
austrálský
Odpověď:
Přídavné jméno ke slovu Austrálec (‚původní obyvatel Austrálie‘) by mělo mít opravdu podobu austrálský (srov. např. Somálec > somálský sirotek, somálští piráti; Gruzínec > gruzínský důstojník, gruzínští fotbalisté, tj. nikoliv *somálecký/somálečtí; *gruzínecký/gruzínečtí).
Zvažované varianty:
austrálský
Poslední užití:
28.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Přípustnost porušení normy
Konkrétní dotaz:
Existují závazná pravidla pro interpunkci užívanou ve verších?
Klíčové slovo:
poezie
Odpověď:
V poezii bývají často interpunkční zásady různou měrou upravovány, někdy jsou členicí znaménka zcela vynechávána – určujícím činitelem je v tomto případě umělecký záměr.
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Která publikace je novější? Naše místní jména a jak jich užívat, nebo Statistický lexikon obcí?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Kniha Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat byla vydána nejprve v roce 1985, poté v roce 2007; Statistický lexikon obcí vychází pravidelně, vždy po několika letech, naposledy v roce 2013.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Kdy vyšla publikace Místní jména v Čechách od Antonína Profouse?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pětisvazkový slovník Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny, který napsal Antonín Profous ve spolupráci s Janem Svobodou a Vladimírem Šmilauerem, vyšel v letech 1947–1960.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
V jaké publikaci je uveden původ zeměpisného jména Strážnice?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Původu zeměpisných jmen, mezi nimiž nalezneme i Strážnici, se věnuje pětisvazkový slovník Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny, který napsal Antonín Profous ve spolupráci s Janem Svobodou a Vladimírem Šmilauerem.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Je možné vyhledávat v databázi jazykových dotazů podle hesla?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Ano, databáze jazykových dotazů umožňuje několikerý způsob vyhledávání, jeden z nich je hledání podle klíčového slova. Více se dozvíte v nápovědě databáze: https://dotazy.ujc.cas.cz/info/napoveda/.
Poslední užití:
21.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Databáze jazykových dotazů. (platí od 2020)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.