Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je možné používat v diplomové práci přechýlenou podobu „probandka“, nebo se musí používat jen „proband“? Autor jedné diplomové práce třeba píše, že „proband porodil dítě“, což působí opravdu zvláštně.
Klíčové slovo:
probandka
Odpověď:
Pokud pojmenování osoby odkazuje ke konkrétní ženě, nelze užít tzv. generické maskulinum, naopak je třeba užít přechýlenou podobu pojmenování (tj. „probandka porodila dítě“, „probandka podstoupila lékařský zákrok“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Kamarádka byla požádána, aby ve své bakalářské práci nepoužívala formulace typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“, prý by měla v souladu s genderovou korektností uvádět i přechýlené podoby, tedy „v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“. Je to nutné? V textu je pak spousta takových výrazů (studentů/studentek, respondentů/respondentek...), když to čtu, není mi to vůbec příjemné.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Vyjádření typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“ je z jazykového hlediska zcela v pořádku, je v něm totiž užito tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum běžně užíváno. Zároveň se však rozšiřují i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského („v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné (ostatně tento aspekt sama tematizujete ve svém dotazu). Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. slovesná podstatná jména (namísto tvarů „studentů/studentek“ tvar „studujících“ apod.).
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Sepisuji poděkování do bakalářské práce. Je následující věta v pořádku? „Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru magistru Janu Novákovi.“
Odpověď:
Pokud nepoužíváte zkratky titulů, ale jejich plnou podobu, obvykle se užívá jen nejvyšší titul. Doporučujeme tedy větu přeformulovat: „Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru Janu Novákovi.“
Zvažované varianty:
Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru magistru Janu Novákovi.
Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru Janu Novákovi.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V závěrečné práci je v nulové hypotéze použita formulace „nejsou závislé faktory“ a v alternativní hypotéze se vyskytuje formulace „jsou nezávislé faktory“. Alternativní hypotéza by měla vyjadřovat opak nulové hypotézy, ale mně se zdá, že dané formulace vyjadřují totéž. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Na první pohled se může zdát, že uvedené formulace vyjadřují totéž. Ovšem vzhledem k tomu, že nevíme, o jakých faktorech se hovoří a zda tyto faktory nemohou být klasifikovány ještě jinak než jen jako závislé či nezávislé (tedy zda si pojmy závislost a nezávislost faktorů zcela odpovídají rozsahem), nemůžeme to tvrdit s jistotou. Pokud bychom chtěli vyjádřit opak sdělení „nejsou závislé faktory“, jako nejjednodušší a nejbezpečnější řešení by se nabízelo užít formulaci „jsou závislé faktory“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Moc se mi nelíbí věta: „Zadruhé potíže v regulaci emocí se zdají mediovat vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.“ Můžete se vyjádřit k následujícímu návrhu úpravy? „Zadruhé se zdá, že potíže v regulaci emocí mediují vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.“
Odpověď:
Původní věta je formulována neobratně, navrhovanou úpravu (Zadruhé se zdá, že potíže v regulaci emocí mediují vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.) schvalujeme.
Zvažované varianty:
Zadruhé potíže v regulaci emocí se zdají mediovat vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.
Zadruhé se zdá, že potíže v regulaci emocí mediují vztah mezi nejistou citovou vazbou a duševními poruchami.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, zda mohu v následující větě použít slovo „i“ i slovo „navíc“: „Jak jsme zmínili výše, i neurobiologické studie navíc přinášejí...“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Formulace je v pořádku, není třeba odstraňovat žádné slovo.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž stojí: „Akceptace dokonce pomohla snížit navíc také srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.“ Nelíbí se mi jednak užití výrazů „dokonce“ a „navíc“, které nesou podobný význam, jednak opakování slova „také“. Kdybych upravil první větu, druhá by mohla zůstat tak, jak je: „Akceptace navíc pomohla snížit srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.“ Co si o těchto změnách myslíte?
Odpověď:
S navrhovanými úpravami souhlasíme. V první větě lze slovo „dokonce“ (nebo případně „navíc“) považovat za nadbytečné, v případě jeho odstranění je pak vhodné slovo „navíc“ přesunout na jeho místo. Opakování výrazu „také“ v těsně navazujících větách je ze stylistického hlediska nevhodné, jeho odstranění je tedy zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
Akceptace navíc pomohla snížit srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.
Akceptace dokonce pomohla snížit navíc také srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Když v disertační práci cituji internetové zdroje, měl by být jejich seznam na konci textu seřazen abecedně?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Abecední seznam bibliografických citací by měl být uspořádán na základě prvního prvku uvedeného v bibliografické citaci. U citací internetových zdrojů to obvykle bývá jméno autora, v případě, že je autor neznámý, též název citované jednotky. Mnohé fakulty však vydávají vlastní doporučení, jak citovat zdroje, potom je třeba řídit se tímto doporučením.
Poslední užití:
30.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
B.6 Úprava abecedního seznamu bibliografických citací (s. 33)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
V jaké formě se v diplomové práci uvádí místo a datum jejího odevzdání? Je přípustná forma V Praze 16. listopadu 2018?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
ČSN 01 6910 upravuje uvádění místa a data odeslání pouze pro korespondenci, o jiných žánrech nic neříká. V diplomové práci by proto měla být přípustná i uvedená forma V Praze 16. listopadu 2018. Doporučujeme si zjistit, jaký je úzus na Vaší fakultě.
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.