Dotaz:
Sjednocení grafické úpravy textu
Konkrétní dotaz:
V textu uvádím několik názvů škol, u nichž kolísá pořadí údajů v názvu, např. Základní škola, město, ulice, ale Základní škola, ulice, město. Mohu v rámci jednoho textu pořadí složek v názvu školy sjednotit?
Klíčové slovo:
jednotnost; názvy škol
Odpověď:
V uvedeném případě je důležité, o jaký typ textu se jedná. V určitých typech textů (např. odborných či právně závazných textech) je nutno dodržet zápis oficiálního názvu školy včetně pořadí složek. V textech, kde hraje větší roli jednota (např. tabulky, seznamy, ovšem jen když nemají právní závaznost), lze pořadí složek sjednotit, pokud tím nevzniknou potíže s identifikací školy.
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Jednotná úprava (s. 13)
Dotaz:
Jak funguje daná jazyková aplikace?
Konkrétní dotaz:
Při vyhledávání v Internetové jazykové příručce jsem se přes link dostala i do Českého národního korpusu, konkrétně na portál Slovo v kostce, nenašla jsem však požadované výrazy, tj. slova středoproudý a středoproudový.
Klíčové slovo:
jazyková aplikace
Odpověď:
Propojení Českého národního korpusu bylo v červenci 2020 poměrně čerstvou událostí a ještě probíhaly úpravy uživatelských funkcionalit, to možná způsobilo neúspěch při vyhledávání. Uvedené výrazy lze v každém případě vyhledat v korpusu ČNK KonText (https://kontext.korpus.cz/first_form).
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny správně přepisuje název ruského investigativního serveru „Проект“?
Klíčové slovo:
Projekt
Odpověď:
Podle transkripčních pravidel je třeba ruské „e“ na začátku slova, po samohláskách a po jerech přepisovat jako „je“. V češtině je tedy náležitá podoba „Projekt“.
Zvažované varianty:
Projekt
Proekt
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mají se překládat anglická jména členů královské rodiny? Např. královna Alžběta, nebo Elisabeth? Princ Filip, nebo princ Philip?
Klíčové slovo:
překlad jmen
Odpověď:
Co se týká překladu rodných jmen cizích státních příslušníků do češtiny, neexistuje jednoduché pravidlo, pouze lze v úzu sledovat určité tendence a těmi se pak řídit. Je evidentní, že zatímco dříve byla spíše tendence cizí jména zcela počeštit, dnes se dává přednost původní podobě. Na jedné straně se tak výhradně užívá tradičně počeštěné jméno (královna) Alžběta, na druhé straně se hovoří pouze o (princi) Charlesovi. Jak ukazuje databáze Českého národního korpusu, v případě (prince) Philipa/Filipa převažuje původní podoba jména, počeštěný zápis se objevuje asi třikrát méně, avšak nikoli v zanedbatelné míře.
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je akademické vydání Pravidel českého pravopisu dostupné na internetu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Ne, bohužel nikoli, školní i akademické vydání Pravidel českého pravopisu je dostupné pouze v tištěné podobě.
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Který zdroj pro transkripci běloruské cyrilice do latinky je spolehlivý?
Klíčové slovo:
transkripce
Odpověď:
Doporučená pravidla přepisu slov z běloruštiny do češtiny podává tzv. akademické vydání Pravidel českého pravopisu.
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Uvědomil jsem si, že ve slově blůza píšeme ů, ale v jiných přejatých slovech (např. túra) je ú. Je to proto, že blůza je tak běžné slovo, že jeho cizost nepociťujeme?
Klíčové slovo:
blůza
Odpověď:
Slovo blůza se podle etymologického slovníku do češtiny dostalo prostřednictvím němčiny (Bluse) z francouzštiny (blouse). Původně se psalo krátce bluza – takto slovo zaznamenává např. PSJČ a stará vydání PČP (do roku 1941). Změnu přinesla až PČP z roku 1957, v nichž je uvedena pravopisná podoba blůza (blůzička, blůzka). Kroužkované ů bylo zavedeno jako dubletní varianta i u slov lůza, přezůvka. Proč se autoři PČP rozhodli pro podobu s ů, když v jiných přejatých slovech (túra, manikúra, fúze, ocún, túje...) píšeme ú, se nám bohužel nepodařilo zjistit. Domněnka, že slovo se stalo natolik běžným, že ztrátě vnímání cizosti se přizpůsobil i pravopis slova, je značně pravděpodobná.
Zvažované varianty:
blůza
blúza
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
F. Váhala (1956): Vyjde nové vydání Pravidel českého pravopisu (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4499) a F. Váhala (1958): Délka samohlásek v domácích slovech (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4605)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Žáci měli u věty „Odletěli už všichni ptáci“ doplnit koncové interpunkční znaménko a určit druh věty. Někteří doplnili otazník a větu určili jako tázací, jiní doplnili tečku a větu označili za oznamovací. Zajímalo by mě, jestli věta skutečně může být oznamovací i při tomto slovosledu, tzn. když je sloveso na prvním místě.
Odpověď:
Ano, určitě může jít o oznamovací větu. Čeština má na rozdíl třeba od angličtiny velmi volný slovosled a pořadí větných členů je zaměnitelné. Změnou slovosledu v češtině můžeme klást důraz na jednotlivé složky věty (tzv. aktuální větné členění). To, co chceme zdůraznit, stojí obvykle na konci věty. Větu „Odletěli už všichni ptáci“ tedy můžeme pozměnit např. takto: „Všichni ptáci už odletěli“ nebo „Ptáci už odletěli všichni“. Všechny uvedené varianty mohou být v kombinaci s patřičnou intonací a interpunkčním znaménkem označeny jak za oznamovací, tak za tázací.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Může se psát expresivní výraz čúza i s ů: čůza?
Klíčové slovo:
čúza; čůza
Odpověď:
Vulgární výraz přejatý do češtiny z německého argotu označující (nepříjemnou) ženu, případně prostitutku, dozorkyni atp. výkladové slovníky češtiny nezachycují. Slovník nespisovné češtiny uvádí podobu čúza, v Českém etymologickém slovníku je užita podoba čůza. Protože nejde o původní staročeskou dvojhlásku uo, je logičtější psát čúza (ú užíváme v přejatých spisovných slovech, jako např. skútr, ragú, múza). Varianta čůza se prosazuje na základě zvyklosti psát uprostřed slov ů s kroužkem (např. dům, půl, krůta). Doklady z ČNK ukazují, že zápis čůza je v úzu výrazně častější, proto IJP připouští u tohoto expresivního výrazu obě možnosti: čúza i čůza.
Zvažované varianty:
čúza
čůza
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na druh věty, která zní „Psům je vstup zakázán“. V učebnici se tvrdí, že jde o větu rozkazovací, ale já bych ji určila jako oznamovací. Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
věta oznamovací
Odpověď:
Pravěpodobně se zde prolnuly dva přístupy, formální a funkční. Formálně se skutečně jedná o oznamovací větu; rozkazovací věty obvykle obsahují sloveso ve tvaru rozkazovacího způsobu (např. „Se psy sem nevstupujte!“). Jiná věc je komunikační funkce věty. Věta „Psům je vstup zakázán“ bezpochyby vyjadřuje příkaz, resp. zákaz, formálně však využívá prostředky věty oznamovací.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.