Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Lze následující dvě věty interpretovat jako prosbu? „Prosím, pojďme nakupovat. Jdeme.“
Klíčové slovo:
prosba; prosím
Odpověď:
Uvedené věty nelze hodnotit jako celek, každou větu je třeba klasifikovat zvlášť. První z nich obsahuje tzv. explicitní performativní formuli „prosím“, díky níž může být celá věta (i s tvarem rozkazovacího způsobu „pojďme“) interpretována jako prosba. Druhá věta („jdeme“) působí spíše jako rozkaz, příkaz. (Ideální by však bylo přihlédnout i ke zvukové realizaci jednotlivých vět, neboť může mít vliv na jejich interpretaci.)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Vaříme piva, která vás baví(,) a doufáme, že budou chutnat i vám“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené hlavní věty oddělujeme čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky spojující věty v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 124
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s určením druhu vedlejší věty „jak mu říkali“ v souvětí „Ačkoli nevěděl, zda se ta ulice skutečně jmenuje tak, jak mu říkali, ochotně přisvědčil“. Mohlo by se jednat o vedlejší větu doplňkovou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Hned zkraje upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Vedlejší větu bychom však určili jako příslovečnou způsobovou – je odpovědí na otázku „jak se jmenuje?“. Je pravda, že doplňkové věty skutečně bývají uvozeny spojkou „jak“, avšak to neznamená, že všechny vedlejší věty uvozené výrazem „jak“ jsou automaticky větami doplňkovými. Vedlejší věty doplňkové většinou rozvíjejí jméno v pozici předmětu a bývají uvozeny slovesy smyslového vnímání („Viděl Petra, jak zahýbá za roh“). Dobrým poznávacím znamením věty doplňkové je, že ji můžeme nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem („Viděl Petra zahýbat za roh“ / „Viděl Petra zahýbajícího za roh“). Vaše věta nic z výše zmíněného nesplňuje, a proto není proč se domnívat, že jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych pomoct s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Každý šel, jak se mu zamanulo“. Mohlo by jít o vedlejší větu doplňkovou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Hned zkraje upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Vedlejší větu bychom však určili jako příslovečnou způsobovou – věta blíže charakterizuje způsob chůze. Je pravda, že doplňkové věty skutečně bývají uvozeny spojkou „jak“, avšak to neznamená, že všechny vedlejší věty uvozené výrazem „jak“ jsou automaticky větami doplňkovými. Vedlejší věty doplňkové většinou rozvíjejí jméno v pozici předmětu a bývají uvozeny slovesy smyslového vnímání („Viděl Petra, jak zahýbá za roh“). Dobrým poznávacím znamením věty doplňkové je, že ji můžeme nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem („Viděl Petra zahýbat za roh“ / „Viděl Petra zahýbajícího za roh“). Vaše věta nic z výše zmíněného nesplňuje, a proto není proč se domnívat, že jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem se do sporu s právnickým oddělením naší společnosti. Ve větách typu „Město Veselí nad Lužnicí jako budoucí obdarovaný a Ředitelství silnic a dálnic jako budoucí dárce uzavřely dohodu“ jsem vždy psala v přísudku tvrdé y. Právníci mi však tvrdí, že by tam mělo být měkké i, protože ve shodě mají přednost mužská životná jména „obdarovaný“ a „dárce“.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pravdu máte Vy, tvar přísudku se řídí podmětem. Tím jsou v této větě slova „město“ a „ředitelství“, tedy dvě jména středního rodu v jednotném čísle – v takových případech je v přísudku třeba napsat tvrdé y. Výrazy „obdarovaný“ a „dárce“ zde mají roli doplňku, a na tvar přísudku proto nemají žádný vliv.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Ve výkladu stojí: „V minulosti byla Perská říše mnohem silnější než rozdrobené řecké městské státy, které neustále bojovaly mezi sebou. Proto když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.“ Nejsem si jist, zda může druhá věta začínat „proto když“. Nebylo by lepší změnit slovosled – „Když se proto roku...“? Nebo použít jiné slovo – „Když se tedy roku...“? Jak jinak bych to mohl ještě zformulovat?
Odpověď:
Všechny tři možnosti, které uvádíte, jsou přijatelné. Mezi další možné úpravy patří přesun spojky „proto“ do druhé věty souvětí (Když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl proto jeho zrak právě na Řecko.) nebo užití výrazu „takže“ namísto „proto“ (Takže když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.) – touto úpravou by se text více přiblížil mluveným komunikátům. Zda je tento stylový posun žádoucí, musíte s ohledem na zamýšlené čtenáře posoudit sám.
Zvažované varianty:
Proto když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Když se proto roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl proto jeho zrak právě na Řecko.
Když se tedy roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Takže když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V příručce pro žáky základních škol se píše: „Žáci se učí provádět sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.“ Nevadí, že v první části věty není výraz „nejen“?
Klíčové slovo:
nejen – ale i
Odpověď:
Ze stylistického hlediska je vynechání slova „nejen“ nevhodné. Jelikož je součásti dvojitého spojovacího výrazu „nejen – ale i“, mnozí čtenáři ho mohou v uvedené formulaci postrádat. Absence slova „nejen“ tak může na některé čtenáře působit rušivě.
Zvažované varianty:
Žáci se učí provádět sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.
Žáci se učí provádět nejen sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Ať šlo o kamarády, sport(,) nebo školu“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jde mi o to, jak psát materiál, kterému se říká [žerzej]. Setkávám se s podobou žerzej i jersey. Kterou mám preferovat?
Klíčové slovo:
žerzej
Odpověď:
Doporučujeme volit vžitou počeštěnou podobu žerzej. Tu zachycuje IJP i všechny výkladové slovníky (NASCS, SSČ, SSJČ). Počeštěný zápis se užívá už řadu desetiletí, v SSJČ je u hesla žerzej uvedena poznámka: dříve psáno jersey. Nepovažujeme za rozumné se vracet k původnímu pravopisu.
Zvažované varianty:
žerzej
jersey
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píšeme v češtině jeansy? Nebo je to počeštěné?
Klíčové slovo:
džíny; džínsy
Odpověď:
Podoba jeansy se sice v praxi objevuje a nelze ji považovat za chybnou, ale doporučujeme užít vžitou počeštěnou podobu džíny nebo džínsy. Obě dvě slova se podle dokladů z ČNK užívají zcela běžně a obě jsou zachycena v IJP, NASCS a SSČ. Slovo džínsy má už i SSJČ z 60. let.
Zvažované varianty:
jeansy
džínsy
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.