Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je výslovnost slova osm jako [osum] nespisovná?
Klíčové slovo:
osm
Odpověď:
Podle ortoepické kodifikace je možné v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Podoby bez vkladného „u“ jsou ovšem rovněž spisovné a bývají považovány za příznak pečlivější výslovnosti (naopak nářeční podoby typu *[sedn], *[osnáct] spisovné nejsou). Zvuková podoba [osum] je tedy plně spisovná a zároveň zcela běžná ve všech typech projevů.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Je hláska „r“ ve slově sport slabikotvorná?
Klíčové slovo:
slabikotvorné r
Odpověď:
Hláska „r“ je v češtině slabikotvorná pouze tehdy, když tvoří tzv. jádro slabiky, kde se nevyskytuje žádná samohláska, např. ve slově krk nebo prst, dále ve 2. slabice 2slabičného jména Petr atp. (jak je vidět, slabikotvorné „r“ nemůže stát v bezprostředním sousedství samohlásky). Ve velké většině výskytů tedy hláska „r“ slabikotvorná není. Výraz sport je 1slabičný, jádrem jeho jedné slabiky je samohláska „o“ a žádné slabikotvorné „r“ se zde nenachází. Připomeňme ještě, že kromě slabikotvorného „r“ existuje v češtině i slabikotvorné „l“, např. ve slově hlt, dále pak „m“ a omezeně i „n“.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
Pokud nám v textu jméno Marcus psané s „c“, bude mít při skloňování podobu Marka, nebo Marca?
Klíčové slovo:
Marcus
Odpověď:
Toto antické jméno může mít v souladu s akademickými Pravidly českého pravopisu (viz příloha Seznam antických jmen) v 1. pádě podobu Markus i Marcus (s výslovností [markus]). Při skloňování jména psaného Marcus je možné v nepřímých pádech volit jak podoby s -c-: Marca, Marcovi, tak v souladu s výslovností s -k-: Marka, Markovi. Z jazykového hlediska jsou varianty rovnocenné, preferenci doporučujeme volit s ohledem na celkový charakter textu.
Zvažované varianty:
Marca
Marka
Poslední užití:
11.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Seznam antických jmen
Dotaz:
Všeobecný podmět
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý tvarem přísudku ve větě „Měli/y tam tu poznámku od včerejška“. Už jsem dlouho ze školy a nemůžu si vybavit, čím se i/y v přísudku řídí. Hraje v tom roli ta „poznámka“?
Klíčové slovo:
oni
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se vždy řídí podmětem (shoda přísudku s podmětem). Slovo „poznámka“ je ve větě předmětem, a na tvar přísudku tudíž nemá vliv. Pokud není z kontextu zřejmé, kdo je podmětem (např. samí muži, muži i ženy, samé ženy), půjde v tomto případě o tzv. podmět všeobecný (s významem „oni, lidé“) a v přísudku napíšeme měkké i: „Měli tam tu poznámku od včerejška.“
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 10 – Podmět všeobecný
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píšeme tepelněvlhkostní podmínky dohromady, analogicky podle tepelněizolační vlastnosti? Nebo je přídavné jméno se spojovníkem?
Klíčové slovo:
tepelně-vlhkostní
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Na rozdíl od přídavného jména tepelněizolační, které se vztahuje ke slovnímu spojení tepelná izolace, je v tomto případě velice pravděpodobné, že nejde o tepelnou vlhkost (takové označení neexistuje), ale teplo a vlhkost, resp. tepelné a vlhkostní podmínky. Jde o dvě souřadně spojené složky, proto složené přídavné jméno zapisujeme se spojovníkem: tepelně-vlhkostní podmínky. Užití tohoto přídavného jména je v praxi běžné (a to obvykle ve spojení se slovy podmínky, mikroklima), vedle toho se ve stejném významu používá i označení teplotně-vlhkostní podmínky, popř. mikroklima.